Archiv aktualit

Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získali jako první vědci působící v Česku Europhysics Prize. Ocenění obdrželi za objev altermagnetismu, který změnil způsob, jak třídíme magnetické materiály. Altermagnety otevírají cestu k ultrarychlým a energeticky úsporným počítačovým pamětem a mají potenciál i pro výkonné počítače i hardware pro umělou inteligenci.

Jeho práce mnohdy připomíná detektivku. Místo zločinců ale Jaroslav Bartík z brněnského Archeologického ústavu AV ČR pátrá po stopách života pravěkých civilizací. Co na ně dokáže prásknout obyčejný kámen? Nejen o tom se vědec rozpovídal v rozhovoru pro A / Magazín.

Ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zahynul Pavel Jungwirth, výrazná osobnost světové chemie, mezinárodně uznávaný vědec, vynikající pedagog a popularizátor vědy. Dlouholetý pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a bývalý předseda Učené společnosti ČR odešel ve věku 60 let.

Čtyři dny plné hudby, inspirativních diskuzí a objevování v unikátním industriálním areálu Dolních Vítkovic jsou u konce. Letošní 23. ročník festivalu Colours of Ostrava rezonoval světovými tóny i touhou po poznání. Akademie věd ČR, která se stala hlavním partnerem diskuzního fóra Meltingpot a poprvé přivezla vlastní scénu Curiosity stage, zanechala na festivalu nepřehlédnutelnou stopu.

Při výrobě léčiv a vývoji nových materiálů je nezbytné znát jejich vnitřní strukturu. K tomu pomáhají nejnovější krystalografické metody – i ty ale narážejí na limity. Jak lze proniknout do nitra krystalů a proč je tak důležité porozumět jejich nedokonalostem? Na téma jsme se podívali v A / Magazínu s Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

V Akademii věd ČR vzniká nové poznání. Festivaly jsou zase místem, kde se střetávají různé kulturní pohledy na svět. Věda a hudba si právě podávají ruku na Colours of Ostrava, kde má Akademie vlastní diskuzní fórum – Curiosity stage.

Toxické látky, které se pod zkratkou PFAS skrývají, kolují v krvi každého z nás. Dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům nebo nepromokavému oblečení. „Takzvané věčné chemikálie jsou nejhoršími kontaminanty, které si kdy lidstvo vyrobilo,“ říká Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v aktuálním čísle A / Magazínu. Jak se to stalo, proč už dávno nejsou zakázané a co s tím může udělat každý z nás?

Medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filozofických vědách převzali 29. června 2026 zahraniční bohemisté Neil Bermel a Marek Nekula. Akademie věd ČR ocenila jejich přínos k rozvoji bohemistiky i propagaci českého jazyka, literatury a kultury v mezinárodním prostředí.

Našly se ve sněhu na vrcholu Mount Everestu i v hlubinách Mariánského příkopu. Pijeme je spolu s vodou a prší na nás s deštěm. A protože jsou v podstatě nerozložitelné, v přírodě se hromadí. Jinými slovy: každý miligram věčných chemikálií, který kdy na Zemi vznikl, stále cirkuluje kdesi v ekosystému a dennodenně přibývají další. Takzvané PFAS vymyslel a vyrábí člověk, ale pozoruhodné koktejly jedovatých látek produkují i mnozí živočichové. Obyčejné včely jsou toho důkazem. Co se děje, když nás bodne, a jaké toxiny rozpoutají kaskádu bolesti, pálení a svědění? Nejnovějšímu A / Magazínu vévodí jedy.

K-pop trhá rekordy a sbírá Oscary, fanoušci japonské mangy se těší na každý nový příběh a Češi objevují pravou vietnamskou kuchyni. Asie nás zkrátka fascinuje emocemi, barvami i chutěmi. V aktuálním čísle časopisu A / Easy jsme si posvítili na ohromný fenomén dnešní doby, který boduje nejen mezi mladou generací.