Archiv aktualit

V dětství ji trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme v kosmu sami. Odpovědi na podobné otázky hledá Klára Hlouchová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR dodnes. Jen už ne za bezesných nocí, ale v laboratoři. Proč ji tak láká vesmír a jak se její výzkum dostane až na ISS, nám prozradila v rozhovoru pro A / Magazín.

Cesta od získání poznatků k jejich praktickému využití bývá často náročná. Vědcům a vědkyním z Akademie věd ČR ji pomáhá překonat Program rozvoje aplikací a komercializace, zkráceně PRAK. Podporuje rozvoj nadějných výzkumů s aplikačním potenciálem a komercializaci výsledků. Badatelé můžou projekty do sedmého kola programu PRAK přihlašovat do 11. května 2026.

Vývoj léčiv proti nádorovým nemocem, výzkum termojaderné fúze a globální témata sociokulturní antropologie představují velmi rozdílné oblasti. Jedno je ale spojuje. Všechna řeší vědci a vědkyně z Akademie věd ČR. Příležitost seznámit se blíže s jejich prací využil ve středu 1. dubna 2026 prezident republiky Petr Pavel, který přijal pozvání předsedy Akademie Radomíra Pánka k návštěvě tří institucí AV ČR. Jeho první kroky vedly do Ústavu organické chemie a biochemie, pak zamířil do Etnologického ústavu a své turné zakončil v Ústavu fyziky plazmatu.

Tradiční novoroční představení Akademie věd ČR se přesunulo do březnového termínu, místem jeho konání ale zůstala pražská Státní opera. Předseda instituce Radomír Pánek přivítal 31. března 2026 významné hosty z vědecké, politické, diplomatické a kulturní sféry. Ve spolupráci s Národním divadlem pro ně Akademie věd ČR připravila operu Tosca od Giacoma Pucciniho.

Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže jazyk se spoutat nedá. V minulosti se o to pokusili mnozí a neuspěli. Proč má naše mateřština tisíce a jednu podobu, jakým výzvám čelili lingvisté v dobách, kdy jí zvonila hrana, a co je úkolem současných odborníků z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR? Dozvíte se v nejnovějším čísle čtvrtletníku A / Magazín.

Pozorovat atomy a nepoškodit při tom zkoumaný materiál – nejen to umožní nová mikroskopická laboratoř Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Brněnské pracoviště ji 25. března 2026 otevřelo za účasti nositele Nobelovy ceny Richarda Hendersona a průkopníka moderní elektronové mikroskopie Ondřeje Křivánka. Laboratoř využijí vědci z Akademie věd i odborníci z komerční sféry.

Čím se aktuálně zabývají pracoviště Akademie věd ČR a jak se daří jejich zaměstnancům? Nejen to zjišťuje přímo „na místě činu“ předseda instituce Radomír Pánek. Na konci ledna totiž zahájil sérii návštěv, při nichž se setkává s vedením ústavů i dalšími kolegy a kolegyněmi. Diskutuje s nimi mimo jiné o své vizi více spolupracovat a posilovat jednotnost Akademie věd ČR.

Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů. Jak s nimi experimentuje Filip Křížek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prozradil v nejnovějším čísle A / Magazínu.

Prohlášení Akademie věd ČR k připravovanému poslaneckému návrhu zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami.

Mohli by se střevní červi stát běžnou součástí léčebných procedur? Jednou by asi skutečně mohli, dokážou totiž tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Potvrzuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications.