Archiv aktualit

Báseň Johna Miltona Ztracený ráj v překladu významného českého anglisty Martina Hilského ovládla 35. ročník ankety Kniha roku Lidových novin. Publikaci na podzim vydalo Nakladatelství Academia.

V Evropě v současnosti žije většina lidí ve městech. Zdálo by se, že tady stála odpradávna. Přitom jejich historie není až tak dlouhá. Vznikala na základě pečlivého plánování, nebo vyrostla z původně malých osad? V novém čísle A / Magazínu jsme se spolu s experty z Akademie věd ČR vydali pár set let nazpátek do dob, v nichž leží základy dnešních metropolí.

Potřeba sdílet informace, řešit metodické problémy a koordinovat realizaci projektů Operačního programu Jan Amos Komenský roste. V roce 2024 proto vznikla komunikační platforma JAKNAJAK, do níž se zapojilo už 31 pracovišť Akademie věd ČR. Čím chce posilovat spolupráci mezi projektovými a finančními manažery, vysvětluje Šárka Dvořáková z Biofyzikálního ústavu AV ČR.

Akademie věd ČR intenzivněji propojí vědu s byznysem i s potřebami státní správy a efektivněji podpoří vědce a vědkyně ze svých pracovišť. Nejen plány do budoucna, ale i otazníky ohledně financování výzkumu patřily k diskutovaným tématům, jimž se věnovali 9. prosince 2025 účastníci LXVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR v Národním domě na Vinohradech.

Žijí vedle sebe a vzájemně se ovlivňují – zvířata a lidé. Jak se jejich vztahy přetvářejí v době postupující klimatické krize, kdy se kvůli změnám životních podmínek živočichové stěhují tam, kde jim je lépe? Výzkum zajímavého fenoménu podpořila Evropská výzkumná rada (ERC) Consolidator grantem. Do Etnologického ústavu Akademie věd ČR ho přináší italská antropoložka Deborah Nadal.

Střetávají se v nich osudy jedinců i celých národů, kultura a pokrok. Ať už jde o starobylé osady, či novodobé metropole, ať vznikala živelně, anebo jsou výsledkem plánování, města vždy udávala rytmus doby. V Akademii věd ČR se jejich výzkumu věnuje řada pracovišť. V nejnovějším čísle A / Magazínu jsme se zaměřili na historii lidských sídel. Jakou roli sehrála ve středověku, jak se urbanizace proměnila během socialismu a co se s betonovými sídlišti děje dnes?

Fotografie tobolky mechu, která při zvětšení připomíná dravce, ovládla letošní ročník soutěže Věda fotogenická. Vítězný snímek s názvem Anglermoss ukazuje, že výzkumy odhalují nové poznatky i estetickou krásu skrytou lidskému oku. Vernisáž v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze představila 3. prosince 2025 čtyři desítky vybraných fotografií.

Únava, bolesti kloubů, svalů či zad. I tak mohou vypadat první příznaky lymské boreliózy – choroby, kterou se v letošním roce v České republice nakazilo už více než 10 tisíc lidí. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy dosud není k dispozici očkování. Tým vědců z Biologického centra AV ČR nyní přináší nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce těsně po přenosu z klíštěte. Otevírá se tak cesta k lepšímu pochopení raného stadia onemocnění, a tím i k novým možnostem léčby a prevence. Studii publikoval časopis Nature Communications, který ji zařadil mezi 50 nejvýznamnějších prací roku v oblasti mikrobiologie a infekčních onemocnění.

Možná je i vaše dítě talentované, jen to nikdo nezjistil. Proč stávající školský systém počet nadaných dramaticky podhodnocuje a jak jsme na tom ve srovnání se světem? Odpovědi na tyto otázky hledají výzkumnice z Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. O svá zjištění se s námi podělily v akademickém čtvrtletníku A / Magazín.

Odejít do cizí země může být stresující. Už dvě dekády proto badatele ze zahraničí i jejich rodiny provází na cestě od vízových formalit až po integraci do nového prostředí centrum Euraxess Czech Republic. A podpořilo už více než 10 000 vědců. Jak se aktivity české pobočky evropské sítě proměňují, vysvětlují Markéta Padevětová a Zuzana Maršálková ze Střediska společných činností AV ČR.