
Archiv aktualit
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyŽelvy naši planetu obývají už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce? A co kosti těchto obojživelníků můžou prozradit o vývoji planety? „Jaký druh se kdysi pohyboval ve zdejší krajině, je dalším dílkem do mozaiky, který dokresluje informaci o dávném klimatu,“ říká paleontolog Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Spolu s ním jsme se v A / Magazínu vydali na cestu až do prvohor.
Jsou našimi věrnými, ale poněkud nežádoucími společníky. Přestože medicína pokročila, na mnohé infekční nemoci stále marně hledáme lék. Nový program Strategie AV21 Infekční choroby: nové cíle a strategie pod vedením Ivy Pichové proto sází na spolupráci napříč obory. Vědci a vědkyně si posvítí nejen například na chřipku, ale i na to, proč se chlapci v Česku málo očkují proti HPV.
Atmosféra–list–fotosyntéza–člověk. Jak měníme fotosyntézu listu a jak fotosyntéza listu mění nás – tak se jmenuje první příspěvek Jiřího Šantrůčka publikovaný v Živě, který vyšel v roce 2010. Redakce periodika přírodovědci předala 15. dubna 2026 Cenu Antonína Friče. Stalo se tak při udílení Cen Živy za rok 2025 v pražské vile Lanna. Vyznamenání zde převzali také další autoři a autorky článků, jež časopis, který vychází v Akademii věd ČR, otiskl v uplynulém roce.
Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Mechanismy multilingvismu se svým týmem zkoumá Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. V A / Magazínu mimo jiné prozradila, proč je dobré se při učení řečí inspirovat u kojenců a batolat.
Akademie věd ČR hodlá ještě důsledněji naplňovat své poslání vytvářet špičkové výzkumy a výsledky využitelné pro společnost. Instituci s tím pomůže třináct vytyčených strategických priorit. Akademický sněm AV ČR je přijal na 67. zasedání 14. dubna 2026 v pražském Národním domě na Vinohradech, který jako tradičně hostil představitele vědy i politiky. Účastníci se dále mimo jiné věnovali i otázkám financování vědy a výzkumu.
Strategie AV21 podporuje výzkumy, které pozitivně ovlivňují životy společnosti. Za tímto účelem už více než dekádu propojuje pracoviště AV ČR, univerzity, státní i veřejnou sférou a průmyslové partnery. Na setkání koordinátorů 9. dubna 2026 se představily výzkumné programy Moc předmětů, materialita mezi minulostí a budoucností, Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost a Infekční choroby: nové cíle a strategie.
V dětství ji trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme v kosmu sami. Odpovědi na podobné otázky hledá Klára Hlouchová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR dodnes. Jen už ne za bezesných nocí, ale v laboratoři. Proč ji tak láká vesmír a jak se její výzkum dostane až na ISS, nám prozradila v rozhovoru pro A / Magazín.
Cesta od získání poznatků k jejich praktickému využití bývá často náročná. Vědcům a vědkyním z Akademie věd ČR ji pomáhá překonat Program rozvoje aplikací a komercializace, zkráceně PRAK. Podporuje rozvoj nadějných výzkumů s aplikačním potenciálem a komercializaci výsledků. Badatelé můžou projekty do sedmého kola programu PRAK přihlašovat do 11. května 2026.
Vývoj léčiv proti nádorovým nemocem, výzkum termojaderné fúze a globální témata sociokulturní antropologie představují velmi rozdílné oblasti. Jedno je ale spojuje. Všechna řeší vědci a vědkyně z Akademie věd ČR. Příležitost seznámit se blíže s jejich prací využil ve středu 1. dubna 2026 prezident republiky Petr Pavel, který přijal pozvání předsedy Akademie Radomíra Pánka k návštěvě tří institucí AV ČR. Jeho první kroky vedly do Ústavu organické chemie a biochemie, pak zamířil do Etnologického ústavu a své turné zakončil v Ústavu fyziky plazmatu.
Tradiční novoroční představení Akademie věd ČR se přesunulo do březnového termínu, místem jeho konání ale zůstala pražská Státní opera. Předseda instituce Radomír Pánek přivítal 31. března 2026 významné hosty z vědecké, politické, diplomatické a kulturní sféry. Ve spolupráci s Národním divadlem pro ně Akademie věd ČR připravila operu Tosca od Giacoma Pucciniho.









