Archiv aktualit

V kostní dřeni zabydlené kmenové buňky dávají jako pomyslné matky život miliardám potomků. Jedněmi z nich jsou červené krvinky přenášející kyslík. Co se s lidským tělem děje, když jich je příliš mnoho? Tekutina, která nám koluje v žilách, fascinuje nejen lidi, velkým lákadlem je i pro některá zvířata. Slouží jim totiž jako potrava. Čím krvesaví živočichové zasáhli do dějin medicíny? Nové vydání A / Magazínu je plné informací o životadárné krvi.

Sbírku východoevropského umění mimořádné hodnoty uchovává Galerie výtvarného umění v Ostravě. Kolekce ale dosud skrývala nejedno tajemství. Po stopách každého z děl se vydala Julie Jančárková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Jaké příběhy vyprávějí a jak uměnovědná detektivní práce vypadá?

Dril, přísný režim, šikana, ale i kamarádství a pouta na celý život. Nová expozice Služba vlasti: Každodennost povinné vojenské služby v českých zemích (1868–2004) přináší svědectví o tom, co branci zažívali denně mezi budíčkem a večerkou i jak se základní služba proměňovala v čase. Návštěvníky pomyslně provází čtyřiadvacítka vojáků v nadživotní velikosti. Výstavu v Galerii Věda a umění, jejíž vernisáž se uskutečnila 8. září 2026, připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Zhlédnout ji můžete do 18. listopadu 2026, vstup je zdarma.

Uplynulý víkend v Brně patřil Festivalu vědy a techniky. Prostory pavilonu A na brněnském Výstavišti byly po všechny tři festivalové dny plné výzkumu a zvídavosti. Zóna, kterou zaplnil doposud rekordní počet 14 ústavů a pracovišť Akademie věd, se stala výraznou součástí dění.

Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.

Zabíjí, ničí, ale i léčí. Včelí jed je rafinovaným koktejlem obsahujícím až stovku různých látek. Jak to, že téměř neviditelná kapička této tekutiny dokáže tak potrápit? A proč bývá útok na člověka pro včelu rozsudkem smrti? Do jihočeské laboratoře Dalibora Kodríka z Biologického centra Akademie věd ČR jsme se vydali s A / Magazínem.

Brněnské výstaviště následující tři dny ožívá vědou. Nechybí u toho ani Akademie věd ČR. V pavilonu A2 čtrnáctka akademických ústavů přichystala stánky s ukázkami ze svých výzkumů. Přinášíme přehled toho nejlepšího, co na akci návštěvníci uvidí. Festival vědy a techniky v Brně startuje v pátek 4. září v 9 hodin a potrvá až do neděle 6. září, kdy se jeho brány v 18 hodin uzavřou. Vstup je pro všechny zdarma.

Paměť buněk, moderní OLED displeje a čínská medicína. Těmto tématům se věnují vědci z Akademie věd ČR, kteří letos obdrželi ERC Starting grant. Pod úspěšnými projekty jsou podepsaní Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hedwig Waters z Etnologického ústavu AV ČR. Každý z nich na svůj výzkum obdrží zhruba 36 milionů korun během pěti let.

Celkem 56 milionů korun letos získají vědci a vědkyně v programu Akademie budoucnosti. Podpoří návraty z kariérních přestávek, stáže začínajících i zkušených badatelů a šíření dobré praxe v podpoře excelence. Velký zájem vzbudil i podprogram Akvizice, který má přilákat badatele ze zahraničí: v jeho první výzvě se sešlo 42 návrhů.

Někdy stačí, když si druhého vyslechne a poradí mu. Jindy ale musí případ prošetřit a navrhnout opatření. Ombudsmanka Akademie věd ČR Dana Plavcová je ve funkci téměř rok a za tu dobu přijala 31 podnětů. Co se jí podařilo změnit? Proč čeká, že počet řešených případů možná ještě poroste? A co může každý z nás udělat pro více respektující prostředí?