Archiv aktualit
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumenty
Ještě před samotným zveřejněním svého vynálezu daroval Louis Daguerre, francouzský malíř a vědec, jednu z prvních daguerrotypií rakouskému kancléři Klemensi Metternichovi. Kníže, který byl doma v západních Čechách na zámku Kynžvart, podporoval nové technologie a stál u rozmachu fotografování. A nebyl v tom sám. Roli a význam aristokratů v historii tohoto média bude v následujících třech letech zkoumat vědecký tým pod vedením Petry Trnkové z Ústavu dějin umění AV ČR.
Když před 158 lety udeřila v Čechách ničivá vichřice, nikdo netušil, že polámané stromy nejsou to nejhorší, s čím bude potřeba se vypořádat. Na scénu zanedlouho vstoupil lýkožrout. Říká se mu také korovec, žlutý brouk, ale i zkáza lesa nebo vyvrhel z říše hmyzu. A ačkoli měří jen pět milimetrů, má moc měnit historii. S Kristýnou Kauckou z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR jsme se na stránkách A / Magazínu vydali po jeho stopách.
Život bez počítačů už si ani nedovedeme představit. Ovlivňují a řídí v podstatě celý lidský svět. Jak se z jednoduchých počítadel vyvinuly supervýkonné přístroje? Do historie počítačového světa od starověku až do současnosti jsme nahlédli v aktuálním čísle časopisu A / Easy.
Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získali jako první vědci působící v Česku Europhysics Prize. Ocenění obdrželi za objev altermagnetismu, který změnil způsob, jak třídíme magnetické materiály. Altermagnety otevírají cestu k ultrarychlým a energeticky úsporným počítačovým pamětem a mají potenciál i pro výkonné počítače i hardware pro umělou inteligenci.
Jeho práce mnohdy připomíná detektivku. Místo zločinců ale Jaroslav Bartík z brněnského Archeologického ústavu AV ČR pátrá po stopách života pravěkých civilizací. Co na ně dokáže prásknout obyčejný kámen? Nejen o tom se vědec rozpovídal v rozhovoru pro A / Magazín.
Ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zahynul Pavel Jungwirth, výrazná osobnost světové chemie, mezinárodně uznávaný vědec, vynikající pedagog a popularizátor vědy. Dlouholetý pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a bývalý předseda Učené společnosti ČR odešel ve věku 60 let.
Čtyři dny plné hudby, inspirativních diskuzí a objevování v unikátním industriálním areálu Dolních Vítkovic jsou u konce. Letošní 23. ročník festivalu Colours of Ostrava rezonoval světovými tóny i touhou po poznání. Akademie věd ČR, která se stala hlavním partnerem diskuzního fóra Meltingpot a poprvé přivezla vlastní scénu Curiosity stage, zanechala na festivalu nepřehlédnutelnou stopu.
Při výrobě léčiv a vývoji nových materiálů je nezbytné znát jejich vnitřní strukturu. K tomu pomáhají nejnovější krystalografické metody – i ty ale narážejí na limity. Jak lze proniknout do nitra krystalů a proč je tak důležité porozumět jejich nedokonalostem? Na téma jsme se podívali v A / Magazínu s Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
V Akademii věd ČR vzniká nové poznání. Festivaly jsou zase místem, kde se střetávají různé kulturní pohledy na svět. Věda a hudba si právě podávají ruku na Colours of Ostrava, kde má Akademie vlastní diskuzní fórum – Curiosity stage.
Toxické látky, které se pod zkratkou PFAS skrývají, kolují v krvi každého z nás. Dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům nebo nepromokavému oblečení. „Takzvané věčné chemikálie jsou nejhoršími kontaminanty, které si kdy lidstvo vyrobilo,“ říká Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v aktuálním čísle A / Magazínu. Jak se to stalo, proč už dávno nejsou zakázané a co s tím může udělat každý z nás?