Archiv aktualit

Témata energetiky a životního prostředí spolu velmi úzce souvisejí. Z důvodu navázání a upevnění kontaktů a sdílení zkušeností v těchto oblastech se ve středu 22. října 2025 v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní konal společný seminář Komise pro energetiku AV ČR a Komise pro životní prostředí AV ČR. Setkání uvedli předsedové komisí Jiří Plešek a Martin Pivokonský a vystoupili na něm mimo jiné řečníci z Českého vysokého učení technického, Masarykovy univerzity nebo Elektrárny Dukovany.

Nad schopnostmi hrdinů stříbrného plátna občas zůstává rozum stát. Vidí skrz zdi, střílejí až za roh a gravitační zákony jako by se jich ani netýkaly. Jaké filmové přešlapy nadzvedávají vědce ze židlí? V novém čísle popularizačního časopisu A / Easy jsme rozkryli několik nejznámějších prohřešků proti fyzikálním zákonům.

Když Martin Jindra jako středoškolák srazil na chodbě učitelku chemie, netušil, že se kvůli tomu stane stážistou Otevřené vědy a nevědomky tím odstartuje i svou vědeckou kariéru. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde tehdy „stážoval“, se později znovu zapojil do programu, tentokrát už jako lektor, aby přibližoval badatelskou práci nové generaci studentů a studentek. Co podle něj přináší lektorování vědcům a vědkyním? A proč si při slově popularizace vzpomene na babičku?

Kov platí ve světě materiálů za pořádného „držáka“. I on se však může unavit a začít praskat. Vznik trhlin naštěstí dokáže oddálit pár dobře mířených ran kladivem. Ovšem světelným. Metoda laserového vyklepávání neboli laser shock peening si razí cestu do mnoha odvětví. Uplatnění nachází v automobilovém průmyslu, jaderné energetice, nástrojářství, 3D tisku, loďařství i civilním letectví. O síle paprsku světla pro A / Magazín hovořil Jan Kaufman z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Dokument představený veřejnosti 19. září 2025 na zámku v Lánech neobsahuje poslední slova prezidenta Tomáše G. Masaryka. Jde o záznam promluvy těžce nemocné hlavy státu ze srpna 1934 směrované k ministru zahraničí Edvardu Benešovi, kterou zapsal Jan Masaryk. První československý prezident zemřel o další tři roky později. Při čtení slov z tzv. tajemné obálky je potřeba vzít v potaz dobový kontext jejich vyřčení a zdravotní stav autora. K citlivosti a pokoře při jejich komentování vyzvala na odborném semináři ve středu 15. října 2025 historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Prohlídky laboratoří, přednášky, interaktivní výstavy, workshopy, kino a především možnost popovídat si s vědkyněmi a vědci. To vše a ještě víc nabídne festival Týden Akademie věd ČR, který na bezmála třech desítkách míst po celé republice otevře v pondělí 3. listopadu 2025 své brány. Až do neděle 9. listopadu můžou malí i velcí nakouknout do světa nejdůležitějších objevů. Naplánujte si návštěvu v předstihu. Vstup na všechny akce je zdarma, některé ovšem vyžadují rezervaci.

Zlatníci a lékaři z Itálie, obchodníci z Braniborska, rabíni z Poznaně, nevěsty z Krakova. Ti všichni tvořili v rudolfinské době součást rozrůstající se pražské židovské komunity. Kde má své kořeny a jak se dál rozvíjela? Jakou roli hrál bankéř císaře Rudolfa II. nebo rabi Löw? „Zajímají nás strategie, jaké Židé v té době používali, aby mohli v zemi zůstat, stejně jako způsob a míra jejich integrace,“ říká historička Marie Buňatová z Akademie věd ČR. Výsledky pětiletého bádání jejího výzkumného týmu shrnuje kolektivní monografie Migration and Mobility in Prague's Jewish Community during the transition from the Middle Ages to the Modern Period, letos vydaná v prestižním nakladatelství Böhlau.

Věda a výzkum jsou nadějí, jak zvládnout výzvy, jimž naše společnost čelí. I tak lze vyjádřit myšlenku Strategie AV21. Právě v ní vznikají v mezioborové spolupráci konkrétní výsledky: technologie pro průmysl, znalosti pro praxi nebo expertizy, které ovlivňují utváření politik. Na konferenci, která se konala 13. října 2025 v Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze, se představila trojice programů: Virologie a virová terapie, Voda pro život a Odolná společnost pro 21. století.

Od konce druhé světové války uplynulo 80 let a zdálo by se, že už o ní skoro všechno víme. Přesto se stále vynořují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek – například osudy tisíců československých občanů, kteří museli narukovat do německé armády. „Druhou světovou válku máme tendenci vidět v ustálených obrazech, o kterých si myslíme, že jsou nezpochybnitelné a že odrážejí skutečnost. Čím dál víc se ale ukazuje, že tak jednoduché to není,“ říká historik Zdenko Maršálek. Fenomén „našich“ vojáků ve wehrmachtu dokládá, jak dalece může být vnímání minulosti uměle vytvořené. Článek vyšel v časopisu A / Magazín Akademie věd ČR.     

Umělá inteligence neboli AI mění svět, vědu nevyjímaje – a uplatnění najde ve většině oborů. Důkazem je program Strategie AV21 AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost, který koordinuje Martin Víta a do něhož se už zapojila polovina pracovišť Akademie věd ČR. Jaká témata program řeší?