Archiv aktualit

Druhou světovou válku nepřežila většina českých Romů a Sintů, z koncentračních a vyhlazovacích táborů se vrátilo jen šest stovek z nich. Mnozí přišli o celé rodiny a všechen majetek, nikdy se nedočkali odškodnění a společnost neuznala jejich utrpení. S mezigeneračním traumatem se dodnes potýkají i jejich potomci. Na téma romského holokaustu, které dosud přehlížela nejen většinová společnost, ale také historici a pedagogové, upozornila třídenní česko-německá konference, již spolupořádal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Zplodit a přivést na svět potomka je jedním z nejpřirozenějších procesů. Nový život ale čím dál častěji vzniká díky asistované reprodukci. Výzkum gamet neboli pohlavních buněk, jemuž se vědci Akademie věd ČR také věnují, tak v dnešní době nabývá na důležitosti. Jakmile se dítě narodí, následují další úkoly: vychovat ho, dát mu kvalitní vzdělání a připravit ho na život. Svou troškou do mlýna (a rozhodně nemalou) přispívají instituce, potažmo jejich zřizovatelé: z výzkumů totiž jasně vyplývá, že nejnadanější část populace napomáhá k hospodářskému růstu více než kdokoli jiný. Stojí za to umět rozpoznávat mezi dětmi skryté talenty a podporovat je, jak se dočtete v nejnovějším čísle A / Magazínu.

Miliony lidí hladoví, další jedí nevhodnou stravu. Populace na planetě se přitom stále rozrůstá. Jak do budoucna zajistit dostatek kvalitních potravin a jaký má strava vliv na lidský organismus? Plýtvají české domácnosti jídlem? Odpovědi hledá program Strategie AV21 Udržitelná produkce a spotřeba potravin, který koordinuje Ondřej Prášil.

Vědecká práce nemusí být jen piplačka v laboratoři. Někdy připomíná horskou dráhu plnou zvratů a veletočů – třeba když se vykope dávná zkamenělina, použije objevná technologie nebo se na věc jen koukne novýma očima. Pár novodobých objevů jsme vybrali do článku v časopise A / Easy.

Setkat se na jednom místě a během několika dní s významnými badatelskými osobnostmi, nadto třicítkou laureátů Nobelovy ceny, se každému jen tak nepoštěstí. Dvojici vědců z Akademie věd ČR se to ale podařilo, když se v Německu zúčastnili Lindau Nobel Laureate Meetings. Co je v diskuzích s nobelisty nejvíce zaujalo a jaké kontakty se jim s podařilo navázat s vrstevníky?

Co mají společného optické vlnovody, řetězové zlomky, cytoskeletální proteiny, myší modely vzácných onemocnění a historická chronologie? Právě tyto badatelské okruhy spojují jména nejnovějších laureátů medailí Akademie věd ČR. Ocenění převzali fyzikové Jiří Čtyroký a Jiří Horáček, biolog Pavel Dráber, genetik Radislav Sedláček a historička Marie Bláhová 4. září 2025 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

V dětství se toužil stát třeba cestovatelem nebo mnichem, jenže láska k přírodě byla silnější než touha po klidu v klášteře. Vedle studia botaniky si „střihnul“ ještě medicínu. Na škole ho ale nakonec pohltil svět mikroskopických hub. A jedna už se po něm i jmenuje. „Překvapilo mě, jak moc se o Aspergillus hubkae zajímala média. Pro mě jako introverta, který se nejraději schovává někde v laborce, to byl naprostý mazec,“ říká v rozhovoru pro A / Magazín Vít Hubka z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Zářivé nanočástice, virtuální realita, psaní husím brkem nebo pohled do tváře lidem, kteří na našem území žili před tisícovkami let. Na tahle i další lákadla se můžou těšit návštěvníci Festivalu vědy & techniky, který se koná od pátku 5. do neděle 7. září 2025 v pavilonu A brněnského výstaviště. Největší vědeckou show v Brně organizuje Hvězdárna a planetárium Brno. Letos se akce účastní i třináct moravských pracovišť Akademie věd ČR.

Průlomová technologie, kterou vyvinula a patentovala Hana Lísalová s kolegy z Fyzikálního ústavu AV ČR, najde využití v průmyslu, zdravotnictví i potravinářství. Její cestu k „zákazníkům“ nyní urychlí Program rozvoje aplikací a komercializace (PRAK). Podle vědkyně se ale v Česku stále nedaří najít spolehlivé cesty, jak účinně převádět inovace do praxe. Co by podle ní prospělo transferu v Akademii věd ČR?

Přibližně 17 procent lidí je neplodných – a jejich počet stále roste. V souvislosti s tím stoupá i význam asistované reprodukce. Nový program Strategie AV21 Budoucnost asistované reprodukce (ART), který koordinuje Michal Kubelka, proto propojuje výzkum s praxí a hledá odpovědi na nevyřešené reprodukční otázky. Jaké průlomy může přinést?