Archiv aktualit

Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak naše paměť funguje? Proč si snáz vybavíme dávný trapas z dětství než před týdnem přečtenou knihu? A jak paměť „hacknout“ ve svůj prospěch? Dozvíte se v novém čísle časopisu A / Easy.

Na začátku byli čtyři badatelé, dva filmaři a jeden ambiciózní plán zachytit kamerou vědeckou výpravu za polární kruh. Výsledkem je 10 let systematické dokumentární videotvorby Akademie věd ČR. Na první celovečerní snímek Pohyby, který vznikl na Špicberkách, ale i na následující počiny odboru akademické videoprodukce Střediska společných činností AV ČR zavzpomínali tvůrci i protagonisté vědeckých dokumentů na mezinárodním festivalu Academia film Olomouc.

Významná jaderná fyzička Alice Valkárová a oceňovaný parazitolog Julius Lukeš získali nejvyšší ocenění Akademie věd ČR De scientia et humanitate optime meritis, uznávaný biochemik Ivo Šafařík medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách. Převzali je od předsedy instituce Radomíra Pánka 13. května 2025 v pražské vile Lanna.

Třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů pochází z Brna. Není divu, historie oboru totiž sahá až do padesátých let 20. století, kdy u jeho zrodu stál známý fyzik Armin Delong. Tradice úspěšně pokračuje dodnes a důkazem je nové Centrum elektronové mikroskopie, které 12. května 2025 otevřel Ústav fyziky materiálů AV ČR.

Národní akademie věd USA (National Academy of Sciences – NAS) je jednou z nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Při výročním zasedání ve dnech 25.–27. dubna 2025 uvítala jako nového člena Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Parazitolog je jediným vědcem z České republiky, který je v současnosti jejím členem.

Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak paměť funguje? A jak ji „hacknout“ ve svůj prospěch? Mrkněte do nového čísla popularizačního časopisu Akademie věd A / Easy.

„Když hraje Baník v Praze a okolí, nechybím,“ říká Pavel Baran. Sám ještě v dorostu hrával fotbal velmi dobře – a i když góly stříleli jiní, rád tvořil hru a rozdával finální přihrávky. Také v roli staronového předsedy Vědecké rady AV ČR připravuje vědcům a vědkyním co nejlepší šance, aby se prosadili. Proč se podle něj může Akademie věd ČR po letech ocitnout znovu v ohrožení?

Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR. O ochraně létajících krasavců hovořil pro čtvrtletník A / Magazín.

Česká odpadová politika spoléhá do velké míry na technická a ekonomická řešení. Obsahy popelnic zpravidla chápeme jako problém a hrozbu – třeba pro životní prostředí. Anebo o nich naopak uvažujeme jako o byznysové příležitosti – v případě odpadového hospodářství. Přitom v jiných zemích probíhá pestřejší diskuze, která zahrnuje také sociální či historické souvislosti. Nový úhel pohledu na téma nabídl seminář Neviditelné životy odpadu, který se konal v úterý 29. dubna 2025 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Psal se červen 1925 a na III. nádvoří Pražského hradu se shromáždili archeologové, dělníci a další pracovníci, aby společně provedli historicky první výkop vedený tehdejším Státním archeologickým ústavem. Tento prvotní, ikonický krok následně přinesl zcela nové informace o stavební podobě hradního komplexu v raném a vrcholném středověku. Století systematického výzkumu jedné z nejvýznamnějších historických památek naší země oslaví pražský Archeologický ústav AV ČR několika zajímavými akcemi.