Archiv aktualit

Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.

Trojlístek místopředsedů Akademie věd ČR pro funkční období 2025–2029 má od dubna složení Ilona Müllerová, Ondřej Beránek a Miroslava Anděrová. Jaké priority mají pro vědní oblast, kterou koordinují, a jak by podle nich mohla instituce posilovat své postavení a výrazněji podporovat mladé vědkyně a vědce?

Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii hovoří v podcastu Akademie věd ČR ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, spisovatel a autor letos vydané knihy Postoloprty. 

Na začátku stála touha zlepšit svůj život, na konci nejen moderní technologie, ale i zničená krajina a tuny odpadu. Vše přitom začalo u „kuchyňského stolu“. Domácnosti totiž ovlivňují náš svět více, než si myslíme. Nový program Strategie AV21 Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost proto pod vedením Dany Dvořáčkové Malé prozkoumá domácnosti nejen jako původce civilizačního pokroku. Na co se zaměří?

Každý první srpnový pátek je už od roku 2007 zasvěcen zlatému moku – slaví se totiž Mezinárodní den piva. A správné pivo se neobejde bez kvalitního chmele. Agnus, Boomerang, Harmonie nebo Kazbek. A samozřejmě oblíbená česká odrůda – Žatecký poloraný červeňák. Jaká budoucnost čeká tuto plodinu v souvislosti s klimatickou změnou? O zeleném zlatě neboli chmelu jsme psali v A / Magazínu.

Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů… Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme? Mnoho zajímavostí o řádění živlů nám pro letní vydání A / Magazínu prozradili experti z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Co spojuje solární panely budoucnosti, biosenzory nebo průzkum trhu v materiálové diagnostice? Tyto projekty společně s dalšími získaly podporu z Programu rozvoje aplikací a komercializace (PRAK). Jeho prostřednictvím pomáhá Centrum transferu AV ČR vědcům a vědkyním, aby se jejich nápady co nejlépe uplatnily v praxi.

Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Studovat je přímo do království ledu a kamení se letos v lednu vydala bioložka Kateřina Kopalová. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici a čím jsou výjimečné rozsivky? O dobrodružstvích české vědkyně píšeme v aktuálním čísle A / Magazínu.  

Jedním z pilířů vědní politiky je otevřená věda – Open Science. Na otázky správy dat, režimů publikování a zpřístupňování vědy veřejnosti se zaměří akce s názvem Jak dát smysl otevřené vědě? Uskuteční se 12. září 2025 pod záštitou Vědecké rady AV ČR v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Setkání nabídne panelové diskuze, workshopy i prezentaci sociologického šetření. Zúčastnit se mohou zdarma nejen badatelé a představitelé vědeckých institucí, ale také veřejnost. Registrovat se lze do 31. srpna 2025.

Od konce druhé světové války uplynulo 80 let a zdálo by se, že už o ní skoro všechno víme. Přesto se stále vynořují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek – například osudy tisíců československých občanů, kteří museli narukovat do německé armády. Ve wehrmachtu nuceně bojovali také obyvatelé pohraničních území Slovinska, Belgie, Francie nebo Polska. Právě u severních sousedů jde o velmi citlivou záležitost. Proti výstavě Naši chlapci, kterou v sobotu 12. července zahájilo Muzeum Gdaňska, se postavili někteří politici včetně prezidenta Andrzeje Dudy. Při této příležitosti uveřejňujeme článek, který k historii Čechů ve wehrmachtu vyšel v aktuálním čísle časopisu A / Magazín Akademie věd ČR.