Archiv aktualit

Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z minulého týdne jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly. Shrňme zásadní poznatky a požadavky, které vyslaly evropské akademické autority směrem k politikům v reakci na katastrofu z roku 2022. Nejde totiž o to, jak rychle se oheň uhasí, ale jak připravíme zemi, aby v ní nezačalo tak snadno hořet.

Dvorana Knihovny AV ČR na Národní třídě v Praze se 11. května 2026 stala dějištěm oslavy špičkové vědy a mezinárodní spolupráce. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek zde ocenil čtyři osobnosti, které posunuly hranice poznání a zapsaly se do svých oborů. Medaile převzali Steven Mansbach, Hartmut Zohm, Lenka Veselá a Jaroslav Šebek.

Sdílet nejnovější informace, zkušenosti i tipy v projektovém řízení – s tímto záměrem se uskutečnil další z cyklu seminářů platformy JAKNAJAK, která sdružuje projektové a finanční manažery z pracovišť Akademie věd ČR a zaměřuje se na Operační program Jan Amos Komenský – OP JAK. Jaké dopady bude mít úprava „vědního“ zákona a jak můžeme zvyšovat bezpečnost výzkumů a institucionální odolnost?

Jak se v našem těle čte genetická informace, proč drží pohromadě proteiny v membránách a jak přesně v mozku fungují receptory, které nám umožňují myslet? Klíčem k těmto procesům jsou tzv. kation-π interakce, dosud přehlížené mezimolekulové interakce. Právě na jejich studium se zaměřil třiadvacetiletý Matěj Červenka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, laureát studentské ceny Via Chimica.

V chemii je stále co objevovat. U nových molekul je ale nutné hlídat jednu nenápadnou vlastnost, zejména při jejich použití v medicíně – chiralitu. Může totiž rozhodovat o životě a smrti. Jak světovou vědeckou obec proškolila conterganová aféra a proč je potřeba vstoupit občas i na tenký led? Kde není risk, není ani úspěch, říká v A / Magazínu Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Na první pohled připomíná křížence pavouka a trilobita. Nenápadná fosilie, která se našla v Praze při stavbě metra D, je ovšem zcela novým druhem členovce. Pradávný tvor obýval naši planetu přibližně před 448 miliony let. Nejbližší známý příbuzný exempláře nalezeného v české metropoli však pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.

Fotoaparáty do pohotovosti. Věda fotogenická se vrací s 13. ročníkem oblíbené soutěže, ve které zaměstnanci Akademie věd ČR zachycují pozoruhodné momenty ze své práce. Vedle hlavní kategorie můžou do 15. června 2026 přihlašovat snímky také do vedlejší – letos na téma Vědci v akci.

Letošní první ceremoniál čestných oborových medailí přinesl vyznamenání čtyřem badatelským osobnostem. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ocenil 29. dubna 2026 ve vile Lanna v pražské Bubenči historičku umění Lenku Bydžovskou, chemika Michala Hocka, půdního biologa Karla Tajovského a historika Vojtecha Čelka.

Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.

Želvy naši planetu obývají už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce? A co kosti těchto plazů můžou prozradit o vývoji planety? „Jaký druh se kdysi pohyboval ve zdejší krajině, je dalším dílkem do mozaiky, který dokresluje informaci o dávném klimatu,“ říká paleontolog Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Spolu s ním jsme se v A / Magazínu vydali na cestu až do prvohor.