Archiv aktualit
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumenty
Přibližně 45 tisícům druhů živočichů, rostlin a hub hrozí podle Červeného seznamu IUCN vymizení. Stále se proto objevují aktivity, jež usilují o jejich záchranu. Jednou z nich se stalo 29. srpna 2025 uzavření memoranda o spolupráci, které podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a představitelé dalších institucí. Ty chtějí vyvinout na modelu koně Převalského schéma záchrany ohrožených druhů savců.
„Máte kov? A mohl bych ho vidět?“ ptá se s nadsázkou Jan Čížek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Metoda cold spray, které zasvětil život, jde totiž do páru s každým kovem a má nepřeberné možnosti využití v základním výzkumu i průmyslu. Jeho tým ColdSprayPrague se „vlka nebojí“, a tak si, nyní už v nové laboratoři, připisuje prvenství i objevy a sklízí mezinárodní úspěchy. Stále ale hledá i nové spolupráce, které mají šmrnc.
Transfer a komercializace výzkumu jsou v poslední době často skloňovaná slovní spojení. Podle Jiřího Junka z TOPTEC, pracoviště Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, je právě komercializace správná cesta, jak proměnit roky vědecké práce v průmyslové řešení, které poslouží lidem i firmám. Vědec dále vysvětluje, jak Centrum transferu AV ČR pomáhá, aby se jeho výzkum uplatnil v praxi.
Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence. „Díky nim dokážeme lépe předvídat a řešit například klimatické hrozby nebo světové epidemie, jako byla ta covidová,“ zamýšlí se v aktuálním čísle A / Magazínu Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který šéfuje české pobočce infrastruktury ELIXIR.
Billboardy, letáky, líbivá hesla a sliby. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se nezadržitelně blíží, čekají nás již na začátku října 2025. Jak se jako voliči máme vyznat v předkládané politické „nabídce“? Think-tank IDEA při Ekonomickém ústavu AV ČR spouští sérii krátkých videí, která mají přispět k informovaným předvolebním diskusím. Odborníci v nich srozumitelně osvětlí důležitá témata, která by veřejnost měla hledat v programech jednotlivých stran a na která by se spolu s novinářskou obcí měla kandidátů ptát.
Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.
Trojlístek místopředsedů Akademie věd ČR pro funkční období 2025–2029 má od dubna složení Ilona Müllerová, Ondřej Beránek a Miroslava Anděrová. Jaké priority mají pro vědní oblast, kterou koordinují, a jak by podle nich mohla instituce posilovat své postavení a výrazněji podporovat mladé vědkyně a vědce?
Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii hovoří v podcastu Akademie věd ČR ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, spisovatel a autor letos vydané knihy Postoloprty.
Na začátku stála touha zlepšit svůj život, na konci nejen moderní technologie, ale i zničená krajina a tuny odpadu. Vše přitom začalo u „kuchyňského stolu“. Domácnosti totiž ovlivňují náš svět více, než si myslíme. Nový program Strategie AV21 Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost proto pod vedením Dany Dvořáčkové Malé prozkoumá domácnosti nejen jako původce civilizačního pokroku. Na co se zaměří?
Každý první srpnový pátek je už od roku 2007 zasvěcen zlatému moku – slaví se totiž Mezinárodní den piva. A správné pivo se neobejde bez kvalitního chmele. Agnus, Boomerang, Harmonie nebo Kazbek. A samozřejmě oblíbená česká odrůda – Žatecký poloraný červeňák. Jaká budoucnost čeká tuto plodinu v souvislosti s klimatickou změnou? O zeleném zlatě neboli chmelu jsme psali v A / Magazínu.