Archiv aktualit

Premiéra třídílné dokumentární série Voda pro život odhalila složitou cestu životodárné tekutiny k lidem. Ani úpravny z ní zcela nedokážou odstranit všechny nežádoucí látky, jako jsou mikroplasty nebo PFAS. Vědci navíc objevují stále nové sloučeniny, jejichž dopady na životní prostředí a zdraví zůstávají nejasné. Projekce se konala 20. října 2026 v Divadle Viola, po ní následovala debata s protagonisty.

Žlutá kulička požírající tečky, vousatý instalatér i kostičková realita Minecraftu. Gameření už lidstvo bere víc než půl století. Jak se měnil herní svět? Co má společného atomovka s první videohrou? A po čem lidé sahali, než svět ovládly pixely a algoritmy? Zapněte „play mode“ spolu s nejnovějším číslem popularizačního časopisu A / Easy.

Čtveřice ostřílených badatelů, tři mladé talenty a tři úspěšní popularizátoři vědy. Ceny Akademie věd ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací uděluje instituce ve třech kategoriích. Na ceremoniálu, který se uskutečnil 21. října v pražské vile Lanna, jejich nositelům pogratuloval předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. 

Tři badatelské naděje převzaly 16. října 2026 ve Strakově akademii nejvyšší tuzemské ocenění pro začínající vědce. Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2025 jim předal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, který je zároveň místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Mezi laureáty je také archeolog Daniel Pilař z pražského Archeologického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy.

Patří mezi mezinárodně uznávané osobnosti, významně se zapsali do svých oborů a vychovávají další generace vědců a vědkyň. Za přínos vědě nyní získali Chad Bryant, Jiří Dědina, Jan Frouz, Jaroslav Strnad a Leoš Valášek medaile Akademie věd ČR. Od předsedy Radomíra Pánka je převzali 20. října 2026 na ceremoniálu v pražské vile Lanna.

Jak vést rozhovor s člověkem, který se přichází svěřit s obtížnou zkušeností? Šestnáct ombudsmanů a ombudsmanek z pracovišť Akademie věd ČR absolvovalo pod vedením profesionálních mediátorek dvoudenní školení, na němž tuto dovednost zdokonalovali. Jaké zkušenosti si odnesli, popisuje ombudsmanka AV ČR Dana Plavcová, která akci zorganizovala.

Jak rozdělení společnosti formuje politické strany a systémy v zemích postosmanského prostoru? Nakolik odlišná jsou sociální a politická štěpení od těch, co známe z Evropy, a jak je ovlivnily dějiny? Podívat se hlouběji na region, který bývá evropskými elitami i veřejností ne zcela dobře pochopen, si klade za cíl mezinárodní interdisciplinární projekt CLOSER, podpořený ERC Synergy grantem od Evropské výzkumné rady. Odstartoval letos v červnu a potrvá do roku 2032. V pátek 16. října 2026 se v Akademii věd ČR konalo ustavující setkání hlavních řešitelů projektu, vedoucích představitelů zapojených institucí, výzkumníků a studentů.

Vojtěch Frank a Jana Kitzlerová obdrželi Cenu Josefa Jungmanna za rok 2025. Obec překladatelů vyzdvihla jejich překlad výboru z poezie ruského avantgardisty Velemira Chlebnikova s názvem Dar čarodějky mám, sestry nebeoké, který vydalo Nakladatelství Academia. Laureáti převzali ocenění 13. října 2026 v pražském Goethe-Institutu.

Fyzikální princip, na kterém funguje bit, tedy nejmenší jednotka paměťového čipu, se od základu mění. V poznání tohoto fenoménu a v celém novém oboru informačních technologií má přitom podstatnou stopu česká věda. Svět miniaturních integrovaných obvodů přiblížil ve své přednášce určené pro členy Vědecké rady Akademie věd ČR ve čtvrtek 15. října 2026 Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR, čerstvý nositel prestižní Europhysics Prize.

Pro hrstky zeminy vyráží do Arktidy i spálených lesů. Právě půda by totiž podle Veroniky Jílkové z Biologického centra Akademie věd ČR mohla lidstvu pomoct v boji s globálním oteplováním. Kvůli čemu se musela naučit střílet z kulovnice a proč je hmota, po které chodíme, tak důležitá, prozradila v nejnovějším čísle A / Magazínu.