Nový kobaltový ozařovač pomůže při kosmickém i radiobiologickém výzkumu

Už v příštím roce by se měl český astronaut Aleš Svoboda zúčastnit mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Část z vybavení a experimentů, které s sebou poveze, testují odborníci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Velkým přínosem pro ně bude přístroj, jehož provoz ve středu 30. září 2026 slavnostně zahájil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Nový výkonný kobaltový ozařovač T100 patří k nejsilnějším zařízením svého druhu u nás. Nachází se v prostorách na Bulovce v Praze.

Špičkové výzkumné pracoviště Ústavu jaderné fyziky AV ČR by v této nenápadné budově na okraji areálu Fakultní nemocnice Bulovka čekal málokdo. Přesto má nejen dlouhou tradici, ale i slibnou budoucnost. Bádání v oboru dozimetrie (měření a hodnocení ionizujícího záření) zde v padesátých letech 20. století založil a vedl slavný fyzik, popularizátor vědy a spisovatel František Běhounek. Jeho působení připomíná cedule před vchodem i vitríny s historickými přístroji a předměty z badatelovy kanceláře. Nejnovější přírůstek vědeckého vybavení však svědčí o tom, že ústav rozhodně nehledí jen zpátky do minulosti, naopak.

„Ozařovač T100 představuje významné posílení domácí výzkumné infrastruktury a zároveň potvrzuje dlouhodobý závazek Akademie věd podporovat špičkový výzkum,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek při slavnostním zahájení provozu kobaltového ozařovače T100

Přístroj má zhruba velikost větší lednice a vyhrazena je pro něj celá jedna dobře odstíněná místnost. „Té stovka“ umožňuje vytvářet intenzivní a přesně definované pole ionizujícího záření a cílit na vzorky za kontrolovaných podmínek. Nahrazuje starší ozařovač, který v ústavu fungoval několik desítek let.

Zdroj záření nové aparatury je mnohem silnější, než kterým disponovala ta předešlá. Přitom její ovládání je jednodušší a provádění experimentů bezpečnější. „Velmi důsledně dodržujeme pravidla, která podléhají schválení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Nacházíme se v pásmu třetí kategorie, kontrolovaném pásmu s vysokoaktivním zdrojem,“ potvrzuje Jakub Šlegl z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Vždy je nutná přítomnost osoby se zvláštní odbornou způsobilostí a přístroj se rovněž bude pravidelně kontrolovat.

Vesmírná embrya a dozimetr
Jedny z prvních experimentů, které na ozařovači budou probíhat, se týkají vesmírného výzkumu. V rámci projektu ZOE, který vybrala Evropská kosmická agentura jako součást mise českého astronauta na ISS, se testuje embryonální vývoj obratlovců na modelu vajec křepelky japonské. „Budeme měřit, jaký důsledek může mít mikrogravitace a kosmická radiace na vývoj plodu ve vajíčku. Podrobíme jej silnému ozáření, abychom už tady na Zemi zjistili, co to s ním udělá,“ říká Jakub Šlegl.

Ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR Ondřej Svoboda vysvětluje předsedovi AV ČR Radomíru Pánkovi a dalším hostům, jak T100 funguje.

Druhým kosmickým experimentem, se kterým ozařovač pomůže, je CZPAD. V něm vědci vvvíjejí osobní dozimetr pro Aleše Svobodu. Projekt má přispět ke zvýšení bezpečnosti lidí při budoucích dlouhodobých pilotovaných misí do vesmíru, získané poznatky ale bude možné využít i v letecké dopravě, jaderné energetice nebo ve zdravotnictví.

T100 bude sloužit ke kalibraci a ověřování dozimetrů i detektorů používaných v radioterapii. Další možnosti využití zahrnují radiobiologický výzkum nebo testování radiační odolnosti materiálů a elektroniky.

„Nový ozařovač výrazně rozšíří možnosti našeho výzkumu a propojí oblasti, kterým se v Ústavu jaderné fyziky dlouhodobě věnujeme. Zároveň otevře nové možnosti spolupráce s dalšími vědeckými pracovišti i aplikační sférou,“ říká ředitel pracoviště Ondřej Svoboda.

Koupě nového zařízení a rekonstrukce souvisejících prostor vyšly Akademii věd ČR na 21 milionů korun. „Je to samozřejmě velmi významná investice, ale jsem přesvědčen, že bez investic se nemůžeme posunout dál,“ uzavírá předseda Radomír Pánek, který rovněž vyzdvihl silný aplikační potenciál přístroje.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Zrození digitální éry: od kuličkových počítadel až k supermoderním přístrojům
• Jak se čtou krystaly? Jejich znalost je pro materiálovou vědu zásadní
• Alchymie kvantové budoucnosti. Jak propojit tři odlišné světy?
• V éře AI se falešná fotka pozná jen těžko, říká expertka na obrazové informace
• Mají lidé důvěru v roboty? Svěřili by jim péči o děti či dávkování léků?
• Když auta létají a kulky zatáčejí aneb Fyzikální chyby ve filmech
• Míří k Zemi asteroid? Riziko je malé, ale hlídáme to, říká astronom
• Světelný paprsek jako kovář, který prodlužuje životnost součástek
• Podpora obnovitelných zdrojů je investicí do bezpečnosti, tvrdí evropští vědci
• Nový rekord nepolapitelného neutrina: váží milionkrát méně než elektron