
Mysterie začátku a konce aneb jak vdechnout genu
14. 03. 2015
Dr. rer. nat. Leoš Shivaya Valášek, Ph.D.
(Laboratoř regulace genové exprese, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.)
Mystérie molekulární evoluce života spočívá ve spojení dvou zdánlivě zcela odlišných světů. Na jedné straně je jím svět DNA, jenž je vystavěn ze základních stavebních prvků zvaných deoxyribonukleotidy. Na straně druhé je to svět proteinů, poskládaný z tzv. aminokyselinových zbytků. Genetická informace DNA (náš „datový hard disk“) je uložena ve formě sekvence deoxyribonukleotidů v jádře buňky. Odtud se dle potřeby po kouscích odpovídajících jednotlivým genům vypravuje na cestu do cytoplasmy, aby zde byla na základě univerzálního genetického kódu „ přeložena“ do sekvence aminokyselinových zbytků tvořících jednotlivé proteiny. Každý gen kóduje jiný protein, který si lze představit jako výkonnou jednotku buňky (náš „software“). Každý gen má přesný začátek a přesný konec a pro život buňky je nesmírně důležité tyhle dva milníky během jeho „ překladu/translace“ do proteinu jednoznačně rozpoznat. Jakým způsobem k tomu v molekulárním světě dochází, je předmětem studia v naší laboratoři.
Přečtěte si také
- Tekutiny v pohybu
- Složitost výpočtů a složitost důkazů
- Spintronika: most mezi relativistickou kvantovou fyzikou a nanoelektronikou
- Kosmické plazma pohledem umělých družic a meziplanetárních sond
- Grafen
- Grafen
- Biodiverzita na naší planetě: ekologické faktory zodpovědné za druhovou rozmanitost rostlin a živočichů
- Buněčný osud a jak ho dokážeme ovlivnit
- Racionální nepozornost a experimentální ekonomie
- Předpoklady, formy a aspekty „dlouhé systémové změny“ 1980-2000