Zoo Praha začala se záchranou karase obecného

Přes 160 jedinců karase obecného bylo vypuštěno do bývalého mlýnského náhonu v areálu Zoo Praha. Po několika měsících příprav tak do své první etapy vstoupil projekt na záchranu této dříve zcela běžné ryby. Zoo Praha na něm spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd ČR

„Původního karase obecného z našich vod v průběhu času téměř beze zbytku vytlačil invazní karas stříbřitý,“ popisuje důvod ohrožení tohoto druhu ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Po vytvoření záložní populace našeho původního karase obecného v areálu Zoo Praha by mělo následovat jeho vypouštění do dalších vod. Typickým příkladem by mohly být návesní rybníčky.“

Karas obecný je rybou dvou tváří – či přesněji tvarů. Může být buď štíhlý, anebo vysokotělý. Tyto dvě formy karase obecného jsou známé odedávna, ale až počátkem 90. let minulého století se podařilo odhalit jejich tajemství. Ze štíhlé rybky ve  vysokotělou se karas obecný začíná měnit za přítomnosti rybích predátorů, typicky štiky. Karas obecný je však výjimečný i tím, že dokáže přežít v zarůstajících vodách s nedostatkem či dokonce přechodnou absencí kyslíku. Experimentálně bylo prokázáno, že se bez něj obejde až 140 dní.

„Kolem karase obecného bychom rádi vytvořili sestavu původních druhů ryb typických pro podobný biotop, jako jsou slunka obecná nebo piskoř pruhovaný.“

„Nejde nám ale jen o karase obecného. Mlýnský náhon by se měl stát živoucí a  pestrou ukázkou původní české tůně a snad i vzorem možné obnovy tohoto biotopu v krajině,“ přibližuje kurátor Petr Velenský. „Kolem karase obecného bychom rádi vytvořili sestavu původních druhů ryb typických pro podobný biotop, jako jsou slunka obecná nebo piskoř pruhovaný.“

Během přípravné fáze byl někdejší mlýnský náhon v areálu Zoo Praha vypuštěn, vyvápněn a doplněn o vodní rostliny i břehové porosty. Nyní se do vody přestěhovalo i hejno karasů obecných. To pochází z jižních Čech, kde se o jejich chov postarali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR. Ve svém výzkumu se nyní plánují zaměřit i  na současné rozšíření této ryby v České republice.

„Rádi bychom s pomocí veřejnosti vytipovali lokality, kde se původní český karas vyskytuje nebo vyskytoval dříve. Jde nám o čisté populace bez karase stříbřitého, ten je považován za nejrozšířenější invazní druh ve vodách Evropy,“ vysvětluje hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra Akademie věd ČR.

Vědci nyní připravují internetový dotazník, do nějž budou moci zájemci z řad rybářů zaznačit lokality a své zkušenosti s karasem.

Své tipy nám můžete zasílat už nyní na e-mail: ceskykaras@zoopraha.cz

Přečtěte si také

• Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
• Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
• Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
• Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
• Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
• Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
• Bělozubka tmavá se dál šíří Českem. Vědci znovu žádají veřejnost o pomoc
• Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
• Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
• Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz