
Vědci odhalili dosud neznámou funkci evolučně starobylého proteinu
20. 11. 2026
Vědecký tým z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích učinil významný objev v oblasti molekulární biologie mitochondrií. Jejich studie, publikovaná v prestižním časopise Nucleic Acids Research, byla vybrána mezi tzv. „Breakthrough article“ (průlomové články), tedy mezi 1–2 procenta nejvýznamnějších článků časopisu. Objev přináší zásadní pohled na fungování buněčných „elektráren“ a řeší dlouholeté vědecké spory o původ a funkci klíčových proteinů u lidí i ostatních eukaryot.
Mitochondrie jsou nezbytnou součástí buněk velké části organismů včetně člověka. Přezdívá se jim buněčné elektrárny, protože vyrábějí energii potřebnou pro fungování buňky. Původně se přitom jednalo o samostatně žijící bakterie, které byly v dávné evoluční historii pohlceny jinými buňkami. Právě kvůli tomuto původu si mitochondrie dodnes uchovaly svou vlastní, byť redukovanou genetickou informaci. Ta obsahuje návod k výrobě některých nepostradatelných bílkovin.
K výrobě těchto bílkovin potřebují mitochondrie vlastní specifické ribozomy, označované jako mitoribozomy. To jsou mimořádně složité molekulární stroje tvořené desítkami komponent a jejich skládání vyžaduje obrovskou a specializovanou sadu pomocných nástrojů ve formě dalších proteinů.
Unikátní parazit odhaluje tajemství mitochondrií
Výzkumný tým vedený Ondřejem Gahurou a prvním autorem práce Prashantem Chauhanem se zaměřil na jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei (původce spavé nemoci). Zpracování genetické informace v mitochondriích parazitů rodu Trypanosoma je extrémně komplikované a zahrnuje řadu neobvyklých a zcela unikátních procesů. Jedním z nich je specifická forma tzv. editace RNA, při níž se do molekul RNA vkládají nebo se z nich odstraňují jednotlivé stavební jednotky – uridiny. Teprve po těchto úpravách vzniká správná genetická informace, podle které mohou mitochondriální ribozomy vyrábět bílkoviny.
Vědci při výzkumu využili kombinaci metod – od pokročilých proteomických a biochemických analýz přes cílené genetické modifikace až po rozsáhlá fylogenetická srovnávání napříč stromem života. Díky tomu se jim podařilo popsat strukturu a složení tzv. assemblosomu, tedy jednoho z meziproduktů při skládání mitoribozomu. Právě při jeho podrobnějším zkoumání došli ke klíčovému objevu: zjistili, že tento meziprodukt obsahuje protein p22. O proteinu p22 se již dříve vědělo, že se účastní editace RNA. Vědci však nyní prokázali, že má ještě druhou, dosud neznámou funkci – podílí se jako nezbytný nástroj i na tvorbě samotných mitoribozomů.
Význam tohoto zjištění potvrdily i genetické experimenty. Když vědci protein p22 v parazitovi vyřadili, narušila se nejen úprava RNA, ale také tvorba mitochondriálních ribozomů. Následně došlo k výraznému omezení výroby bílkovin v mitochondriích a k narušení jejich funkce. Výsledky tak jednoznačně potvrdily, že protein p22 plní v mitochondriích dvě důležité a vzájemně související úlohy.
Vyřešení dlouholeté vědecké otázky
Protein p22 patří do širší rodiny proteinů označovaných jako p32. Tam patří i lidský protein p32, který má v buňkách celou řadu různorodých úkolů. Ačkoliv byl již dříve spojován i s tvorbou mitoribozomů, jeho úplně původní evoluční role zůstávala dlouho předmětem vědeckých sporů a nejasností.
Výzkumníci proto detailně zmapovali výskyt proteinů p32 napříč evolučním stromem života. Zjistili, že tato proteinová rodina byla přítomna již u posledního předka všech současných eukaryotických organismů, mezi něž patří živočichové, rostliny, houby i prvoci. Zároveň zjistili, že proteiny p32 zcela chybí u organismů, které v průběhu evoluce ztratily mitochondriální genom. Výsledky tak poprvé jasně ukazují, že původní a hlavní úlohou celé rodiny p32 je podpora mitochondriální genové exprese, zejména pak translace (tvorby bílkovin podle genetické informace).
Dopad pro budoucí výzkum
Zjištění, že jeden protein p22 zajišťuje dvě důležité funkce v mitochondriích, přináší nový pohled na fungování těchto buněčných organel, zejména na posttranskripční zpracování RNA a skládání ribozomů. Recenzenti a editoři časopisu Nucleic Acids Research práci označili za vysoce podnětnou s tím, že nepochybně přiměje vědeckou komunitu k přehodnocení funkcí obdobných proteinů i u jiných organismů včetně člověka.
Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou České republiky, Grantovou agenturou Jihočeské univerzity, grantovým programem VEGA a Akademií věd ČR. Dále byl podpořen projekty RNA for Therapy v rámci programu Jan Amos Komenský a LERCO v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, spolufinancovanými Evropskou unií.
Původní vědecká práce: Chauhan, P., et al. (2026). Composition of the earliest known small mitoribosomal subunit assembly intermediate reveals a dual-function p32-family protein in Trypanosoma brucei. Nucleic Acids Research. DOI: 10.1093/nar/gkag1169
Kontakt:
Mgr. Ondřej Gahura, Ph.D.
Vedoucí Laboratoř evoluce makromolekulárních komplexů
Biologické centrum AV ČR, Parazitologický ústav
gahura@paru.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 064,+420 778 468 552
e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- TGM má svou encyklopedii. Popisuje složitost i vývoj (nejen) prezidenta
- Ječmen si z evoluce odnesl geny od vzdálených trav
- Vědci odhalili podobu enzymu, který vytváří chlorofyl
- Upravené probiotické bakterie zmírnily střevní zánět u myší
- Čeští vědci přinášejí ekologičtější alternativu polyuretanových pěn
- Po téměř sto letech znovuobjevili vzácného etiopského vodního hlodavce
- Tajemství jídelníčku kůrovce: dřevo zpracuje sám, o živiny se starají bakterie
- Vědci odhalili molekulární přepínač, který řídí výrobu ribozomů v buňkách
- Archeologové se po 53 letech vrátili do jeskyně
- Perpetuum mobile za 17 miliard dotací na POZE
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Lucie Peřinová
+420 777 728 090
Eliška Hadravová
+420 737 349 484
