Slavnostní přednáška Sylvie Graf na téma, jak zmírnit předsudky

Jak harmonizovat vztahy mezi odlišnými skupinami a snižovat předsudky ve společnosti? Téma slavnostní přednášky Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR. Přednese ji v pondělí 3. října v prostorách Knihovny Akademie věd ČR od 16:00. Zájemci ji také budou moci sledovat na streamu České televize.

Sylvie Graf dlouhodobě zkoumá vztahy mezi odlišnými skupinami ve společnosti. V přednášce bude mluvit o tom, jak lidé sebe i ostatní rozřazují do jednotlivých skupin na základě národnosti, jazyka nebo oblečení. A také o tom, jaké vlastnosti a stereotypy pak lidem podle této sociální kategorizace ostatní připisují a jak se k nich chovají a vnímají je.

„Člověk má univerzální tendenci rozdělovat druhé a sám sebe do skupin, aby zjednodušil informace o lidech ve svém okolí,“ upozorňuje Sylvie Graf.

Vědkyně se zaměří i na důvody, proč je dobré předsudky zkoumat, jak mohou daného člověka diskriminovat a jaký mají celkový dopad na fungování společnosti. Vysvětlí také, co se v každodenním kontaktu skrývá pod pojmem „mikroagrese“.

„Projevy předsudků ale nemusí být na první pohled patrné a zachytitelné statistikami, přesto si jich příslušníci stigmatizovaných skupin opakovaně všímají,“ říká Sylvie Graf. Patří k nim například vyhýbání se očnímu kontaktu s nimi, udržování si odstupu od nich na veřejných místech či opětovné selhávání při jejich snaze o navázání kontaktu. „Několikrát denně opakované méně závažné i vážné projevy předsudků ve formě diskriminace vedou u postižených příslušníků stigmatizovaných skupin ke stresu. Tento každodenně zažívaný stres zhoršuje psychické a fyzické zdraví, životní pohodu a adaptaci osob ve společnosti,“ dodává vědkyně.

Diskriminace určitých skupin má podle ní dopad nejen na jednotlivé mezilidské vztahy, ale i na celou společnost. Například na vyšší nemocnost a s tím spojené náklady na zdravotní péči nebo nevyužitý potenciál vyloučených osob. A v neposlední řadě podněcuje napjaté vztahy různých skupin ve společnosti, což zpětně ovlivňuje její fungování i bezpečnost.

Klíčový je dlouhodobější kontakt mezi skupinami

Jednou z nejefektivnějších strategií ke zlepšování vztahů je podle Sylvie Graf meziskupinový kontakt, tedy interakce mezi členy různých sociálních skupin. Vede k vyvrácení zakořeněných předsudků a zlepšuje vnímání dané skupiny jako celku.

 „Vhodný je především kontakt dlouhodobějšího charakteru, který poskytuje možnosti k vytvoření bližších vztahů mezi zúčastněnými,“ upřesňuje Sylvie Graf.

Vědkyně také rozebere vliv médií a používání jazyka na to, jak lidé příslušníky menšin vnímají. Ve své přednášce Sylvie Graf shrne i klíčová výzkumná témata Brněnské laboratoře meziskupinových procesů, kterou v roce 2014 založila s kolegyní Martinou Hřebíčkovou v Psychologickém ústavu AV ČR.

Přečtěte si také

• Nový mikroskop odhaluje tajemství rostlinných buněk
• Biologové zmapovali odpadní výpusti na Lipně
• Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
• Vánoční kapr do tůně nepatří
• Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
• Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
• Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
• Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
• Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
• Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky