Ženy a umění ve středověku. Ovlivňovaly jako mecenášky i tvůrkyně

Královny, šlechtičny, měšťanky – ženy vyšších společenských vrstev ve středověké Evropě výrazně zasáhly do sféry umění: ať už jako objednavatelky, zakladatelky nebo mecenášky nejrůznějších uměleckých děl a staveb či tvůrkyně uměleckých děl. Jaká byla jejich role: aktivní, nebo pasivní?  Takové je téma mezinárodní konference o mecenášských a tvůrčích aktivitách žen ve středověké Evropě od 13. do poloviny 16. století, která se koná 10. a 11. listopadu v Praze.

Ženám a jejich postavením ve společnosti se věda věnovala převážně hlavně z historického hlediska, nikoli specificky z pohledu dějin umění. Nezodpovězené zůstávají především otázky týkající se vlastní iniciativy žen jako objednavatelek umění či tvůrkyní. Ještě více nedostatečná je naše představa o aktivitách žen týkajících se umění ve světském prostředí.

„Anežka Přemyslovna, zakladatelka kláštera klarisek a minoritů v Praze, byla jistě sebevědomou ženou s jasnou ideou naplňující cílevědomě svůj ambiciózní plán. Byly takové případy jen výjimkou?,“ říká Helena Dáňová z Ústavu dějin umění AV ČR, jedna z organizátorek konference.   

Nejen mecenášky, ale i umělkyně

Je zřejmé, že iniciativa žen zejména vyšších vrstev společnosti se během středověku velmi výrazně promítala do sféry umění, ať už ženy vystupovaly jako objednavatelky a mecenášky, nebo byly přímo aktivními účastnicemi rozsáhlejších fundátorských počinů.

„Budeme se také ptát, zda se podobné iniciativní osobnosti, jako byla Anežka Přemyslovna nebo třeba královna Eliška Rejčka, vyskytovaly pouze v nejvyšších vrstvách společnosti nebo je můžeme nalézt i v prostředí nižší šlechty a měšťanstva,“ dodává Helena Dáňová.

Zajímavým tématem podle organizátorek konference také je, jaké úrovně dosahovala sama tvůrčí činnost žen – zda byla jen amatérská, nebo v ní lze nalézt i díla nejvyšší umělecké kvality. Ženy všech společenských úrovní mohly totiž bezpochyby působit rovněž jako umělkyně (např. při písařské a iluminátorské činnosti, výrobě devocionálií v klášterech či při tvůrčí práci v řemeslnických dílnách). Ve všech uvedených oblastech se svébytně projevovaly ženské vnímání a spiritualita. Také samotná umělecká díla vyvolávají množství otázek, na něž se bude konference snažit odpovědět. Je možné z nich vyčíst případný vliv donátorek a objednavatelek na jejich výslednou podobu?

Konference chce nabídnout prostor k široké diskuzi napříč obory na mezinárodní úrovni. Bude prvním krokem k rozvíjení uvedených témat v rámci dějin umění. V návaznosti na konferenci bude vydána publikace k tématu a v následujících letech se předpokládá uspořádání dalších workshopů. 

Konferenci pořádá Ústav dějin umění AV ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR za podpory programu Strategie AV21 (Anatomie evropské společnosti. Historie, tradice, kultura, identita).

Kontakt:
Mgr. Hana Dáňová, Ph.D.
danova@udu.cas.cz
Ústav dějin umění AV ČR

Přečtěte si také

• Akademie věd udělila medaile
• Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
• Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
• Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
• Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
• Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
• Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
• Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
• Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
• Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií