Zahlavi

Staré fotografie, grafiky i zapůjčený Picasso

04. 03. 2020

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová navštívila v doprovodu místopředsedy Pavla Barana a členek Akademické rady Markéty Pravdové, Taťány Petrasové a Jany Bludské 26. února 2020 Ústav dějin umění AV ČR. Tradiční pracoviště sídlí přímo v srdci metropole – v Husově ulici na Starém Městě.

Jednou z tradičních aktivit Ústavu dějin umění AV ČR je výzkum v oblasti památkové péče a ochrany památek. „Náš ústav se veřejně angažuje, protože české společnosti reálně hrozí, že přijde o památky, které reprezentují určitá období – byť i taková, která jsou spjatá s určitými ideologiemi,“ vysvětluje ředitel pracoviště Tomáš Winter. Na snímku dále Štěpán Vácha, Jiří Roháček a Lenka Bydžovská z Ústavu dějin umění AV ČR a Markéta Pravdová a Jana Bludská z Akademické rady AV ČR.

Jednou z tradičních aktivit Ústavu dějin umění AV ČR je výzkum v oblasti památkové péče a ochrany památek. „Náš ústav se veřejně angažuje, protože české společnosti reálně hrozí, že přijde o památky, které reprezentují určitá období – byť i taková, která jsou spjatá s určitými ideologiemi,“ vysvětluje ředitel pracoviště Tomáš Winter. Na snímku dále Štěpán Vácha, Jiří Roháček a Lenka Bydžovská z Ústavu dějin umění AV ČR a Markéta Pravdová a Jana Bludská z Akademické rady AV ČR.

Taťána Petrasová z Akademické rady AV ČR a rovněž vědecká pracovnice Ústavu dějin umění si prohlédla publikace, které pracoviště vydává ve svém domovském nakladatelství Artefactum. Na snímku s Lubomírem Slavíčkem a Kateřinou Kubínovou z Ústavu dějin umění AV ČR.

Taťána Petrasová z Akademické rady AV ČR a rovněž vědecká pracovnice Ústavu dějin umění si prohlédla publikace, které pracoviště vydává ve svém domovském nakladatelství Artefactum. Na snímku s Lubomírem Slavíčkem a Kateřinou Kubínovou z Ústavu dějin umění AV ČR.

Vydávání uměnovědní literatury a časopisů patří mezi důležité úkoly Ústavu dějin umění AV ČR. Jejich grafické zpracování si velmi pochvaloval místopředseda AV ČR Pavel Baran.

Vydávání uměnovědní literatury a časopisů patří mezi důležité úkoly Ústavu dějin umění AV ČR. Jejich grafické zpracování si velmi pochvaloval místopředseda AV ČR Pavel Baran.

Eva Zažímalová s vedením Ústavu dějin umění AV ČR diskutovala mj. také o řešení prostorových problémů pracoviště. Podle ředitele Tomáše Wintera by situaci vyřešilo získání nových prostor pro uložení sbírek, pro fotoateliér a restaurátorský ateliér.

Eva Zažímalová s vedením Ústavu dějin umění AV ČR diskutovala mj. také o řešení prostorových problémů pracoviště. Podle ředitele Tomáše Wintera by situaci vyřešilo získání nových prostor pro uložení sbírek, pro fotoateliér a restaurátorský ateliér.

Pro Taťánu Petrasovou z Akademické rady AV ČR je Ústav dějin umění AV ČR domovským pracovištěm.

Pro Taťánu Petrasovou z Akademické rady AV ČR je Ústav dějin umění AV ČR domovským pracovištěm.

Nezůstalo však jen u prezentace aktivit takříkajíc u stolu – Evu Zažímalovou a její kolegy z Akademické rady AV ČR čekala prohlídka oddělení dokumentace, které shromažďuje a zpracovává uměleckohistorickou dokumentaci. Seznámili se s novými projekty a přírůstky.

Nezůstalo však jen u prezentace aktivit takříkajíc u stolu – Evu Zažímalovou a její kolegy z Akademické rady AV ČR čekala prohlídka oddělení dokumentace, které shromažďuje a zpracovává uměleckohistorickou dokumentaci. Seznámili se s novými projekty a přírůstky.

Sbírka otisků pečetí čítá 277 kusů. Vznikla sloučením dochované části souboru otisků pořízených původně pro projekt Archeologické komise a sbírky kopií středověkých pečetí. Nedávno získal ústav také kolekci sádrových otisků německé šlechty z Porýní. Jakmile vědci sbírku zrestaurují, její digitální databázi zpřístupní veřejnosti.

Sbírka otisků pečetí čítá 277 kusů. Vznikla sloučením dochované části souboru otisků pořízených původně pro projekt Archeologické komise a sbírky kopií středověkých pečetí. Nedávno získal ústav také kolekci sádrových otisků německé šlechty z Porýní. Jakmile vědci sbírku zrestaurují, její digitální databázi zpřístupní veřejnosti.

Oddělení dokumentace, které vede Jiří Roháček (na snímku vlevo), má ve své gesci tři vzájemně provázané úkoly: výzkum v oblasti pramenů k dějinám umění, ediční činnost a zpřístupňování dokumentačních fondů. Oddělení navíc disponuje vlastní restaurátorskou dílnou. Na snímku dále zleva: Lubomír Slavíček, ředitel pracoviště Tomáš Winter, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a členky Akademické rady AV ČR Jana Bludská a Markéta Pravdová.

Oddělení dokumentace, které vede Jiří Roháček (na snímku vlevo), má ve své gesci tři vzájemně provázané úkoly: výzkum v oblasti pramenů k dějinám umění, ediční činnost a zpřístupňování dokumentačních fondů. Oddělení navíc disponuje vlastní restaurátorskou dílnou. Na snímku dále zleva: Lubomír Slavíček, ředitel pracoviště Tomáš Winter, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a členky Akademické rady AV ČR Jana Bludská a Markéta Pravdová.

Jiří Roháček v nadsázce vysvětlil, že do fondů přijímají například pozůstalosti významných osobností oboru – ale vzhledem k prostorovým možnostem jen takové, které nezaberou příliš místa.

Jiří Roháček v nadsázce vysvětlil, že do fondů přijímají například pozůstalosti významných osobností oboru – ale vzhledem k prostorovým možnostem jen takové, které nezaberou příliš místa.

Dosud nevydané rukopisy známého Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém vycházejí v nakladatelství Artefactum. Tento druhý díl se věnuje památkám Českého Krumlova. Soupis se zachoval v pozůstalosti historika umění Zdeňka Wirtha a společně s ní (rozuměj pozůstalostí) v roce 1961 přešel do majetku Ústavu dějin umění AV ČR. Edici doplňuje dobová obrazová dokumentace, kterou pořídili architekt Jan Sedláček a jihočeské fotoateliéry Josefa Seidela a Josefa Wolfa.

Dosud nevydané rukopisy známého Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém vycházejí v nakladatelství Artefactum. Tento druhý díl se věnuje památkám Českého Krumlova. Soupis se zachoval v pozůstalosti historika umění Zdeňka Wirtha a společně s ní (rozuměj pozůstalostí) v roce 1961 přešel do majetku Ústavu dějin umění AV ČR. Edici doplňuje dobová obrazová dokumentace, kterou pořídili architekt Jan Sedláček a jihočeské fotoateliéry Josefa Seidela a Josefa Wolfa.

Sbírky v oddělení dokumentace obsahují také kresby a akvarely českých zámeckých interiérů z 19. století a kresby a grafiky mnoha šlechtických autodidaktů – například album pohledů na schwarzenberská panství od Pauliny Schwarzenbergové.

Sbírky v oddělení dokumentace obsahují také kresby a akvarely českých zámeckých interiérů z 19. století a kresby a grafiky mnoha šlechtických autodidaktů – například album pohledů na schwarzenberská panství od Pauliny Schwarzenbergové.

I když autorka grafik Paulina Schwarzenbergová nestudovala žádnou uměleckou akademii, její kresby mají svou kvalitu a historikům umění slouží jako dobový dokument.

I když autorka grafik Paulina Schwarzenbergová nestudovala žádnou uměleckou akademii, její kresby mají svou kvalitu a historikům umění slouží jako dobový dokument.

Sbírka fotografií a reprodukcí obsahuje několik desítek tisíc položek. Na snímku zleva Lubomír Slavíček, Tomáš Winter a Jan Salava z Ústavu dějin umění AV ČR.

Sbírka fotografií a reprodukcí obsahuje několik desítek tisíc položek. Na snímku zleva Lubomír Slavíček, Tomáš Winter a Jan Salava z Ústavu dějin umění AV ČR.

Eva Zažímalová velmi ráda jezdí na Šumavu, a tak jí oddělení dokumentace potěšilo ukázkami ze sbírky fotografií a reprodukcí, které vznikly v období druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.

Eva Zažímalová velmi ráda jezdí na Šumavu, a tak jí oddělení dokumentace potěšilo ukázkami ze sbírky fotografií a reprodukcí, které vznikly v období druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.

Grafiky vycházely v sériích okolo 20 kusů, přičemž se využívala například technika leptu.

Grafiky vycházely v sériích okolo 20 kusů, přičemž se využívala například technika leptu.

Původní fotografie Picassových děl měl v majetku Picassův slavný galerista Daniel-Henri Kanhweiler – každé Picassovo dílo nechal nafotit, nalepil ho na karton, očísloval. Prostřednictvím těchto adjustovaných fotografií pak díla slavného malíře nabízel. Celý konvolut obsahuje okolo 300 kartonů a pochází ze sbírky sběratele Vincence Kramáře, který ho získal ještě před první světovou válkou.

Picassovský konvolut je majetkem Kramářových dědiců, kteří ho Ústavu dějin umění AV ČR zapůjčili. Zdejší badatelé jej zdigitalizují a databázi zpřístupní. V plánu je také publikace, která představí druhý nejúplnější soubor původních Picassových děl. Ten první, rovněž z Kahnweilerovy pozůstalosti, je v majetku jednoho pařížského galeristy a pro historiky umění je bohužel nedostupný.

Vztah k umění v oddělení dokumentace nezapřou.

Text: Luděk Svoboda, foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

-->