Zahlavi

Přívalové srážky, vliv počasí na zdraví i blesky na Jupiteru

17. 03. 2020

Dalším pracovištěm Akademie věd ČR, které navštívila předsedkyně Eva Zažímalová, se 11. března 2020 stal Ústav fyziky atmosféry. Zabývá se jevy, které ovlivňují náš každodenní život. Meteorologií, klimatologií, studiem jednotlivých vrstev zemské atmosféry, ale i kosmickou fyzikou, výzkumem magnetosféry Země, slunečního větru a dalších těles ve Sluneční soustavě.

Předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou doprovodili místopředsedové první a druhé vědní oblasti Jan Řídký a Zdeněk Havlas.

Předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou doprovodili místopředsedové první a druhé vědní oblasti Jan Řídký a Zdeněk Havlas.

S novinkami ve výzkumu Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se seznámil také předseda Vědecké rady AV ČR Antonín Fejfar (na snímku uprostřed).

S novinkami ve výzkumu Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se seznámil také předseda Vědecké rady AV ČR Antonín Fejfar (na snímku uprostřed).

Ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Zbyněk Sokol hovořil s delegací především o ekonomické stránce fungování pracoviště.

Ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Zbyněk Sokol hovořil s delegací především o ekonomické stránce fungování pracoviště.

Ondřej Santolík a jeho kolegové z oddělení kosmické fyziky analyzovali údaje z kosmické sondy JUNO a mj. přispěli ke zjištění, že četnost blesků na Jupiteru se blíží četnosti pozemských blesků a že se elektromagnetické signály vyzařované bleskovými výboji na této obří plynné planetě podobají pozemským daleko víc, než vědci původně předpokládali.

Ondřej Santolík a jeho kolegové z oddělení kosmické fyziky analyzovali údaje z kosmické sondy JUNO a mj. přispěli ke zjištění, že četnost blesků na Jupiteru se blíží četnosti pozemských blesků a že se elektromagnetické signály vyzařované bleskovými výboji na této obří plynné planetě podobají pozemským daleko víc, než vědci původně předpokládali.

Zdejší vědci se podíleli také na vývoji a stavbě komponent pro přístroj k měření elektromagnetického pole, plazmových a rádiových vln, který je umístěný na sondě Solar Orbiter. Nyní pracují na přístrojích pro měření na dalších umělých družicích a sondách jako TARANIS, ExoMars, JUICE či LUNA 26.

Zdejší vědci se podíleli také na vývoji a stavbě komponent pro přístroj k měření elektromagnetického pole, plazmových a rádiových vln, který je umístěný na sondě Solar Orbiter. Nyní pracují na přístrojích pro měření na dalších umělých družicích a sondách jako TARANIS, ExoMars, JUICE či LUNA 26.

Družicová telemetrická stanice a ionosférická observatoř v Panské Vsi u Dubé přijímá vědecká data z evropské soustavy čtyř umělých družic Cluster. Zpracovávají se v oddělení kosmické fyziky.

Družicová telemetrická stanice a ionosférická observatoř v Panské Vsi u Dubé přijímá vědecká data z evropské soustavy čtyř umělých družic Cluster. Zpracovávají se v oddělení kosmické fyziky.

Jaroslav Chum a jeho kolegové v oddělení ionosféry a aeronomie získávají poznatky o ionizované části atmosféry, která významně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln, a zdokonalují ionosférické předpovědní modely. Poruchy v ionosféře mají totiž vliv na rádiové vysílání, mohou zhoršit komunikaci s družicemi na oběžné dráze a snížit spolehlivost globálních navigačních systémů.

Jaroslav Chum a jeho kolegové v oddělení ionosféry a aeronomie získávají poznatky o ionizované části atmosféry, která významně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln, a zdokonalují ionosférické předpovědní modely. Poruchy v ionosféře mají totiž vliv na rádiové vysílání, mohou zhoršit komunikaci s družicemi na oběžné dráze a snížit spolehlivost globálních navigačních systémů.

Jedním z úkolů oddělení ionosféry a aeronomie je působení rentgenových paprsků, extrémního ultrafialového záření ze Slunce, atmosférických vln, ale především atmosférických gravitačních vln na ionosféru. Slouží k tomu i přístroje observatoře v Panské Vsi pro měření elektrostatického pole a infrazvukových vln.

Jedním z úkolů oddělení ionosféry a aeronomie je působení rentgenových paprsků, extrémního ultrafialového záření ze Slunce, atmosférických vln, ale především atmosférických gravitačních vln na ionosféru. Slouží k tomu i přístroje observatoře v Panské Vsi pro měření elektrostatického pole a infrazvukových vln.

Romana Beranová z oddělení klimatologie hovořila o zkoumání proměnlivosti a změn klimatu. S kolegy ověřují příslušné klimatické modely, podílejí se na vývoji scénářů změny klimatu a jejích dopadů – například na zemědělství.

Romana Beranová z oddělení klimatologie hovořila o zkoumání proměnlivosti a změn klimatu. S kolegy ověřují příslušné klimatické modely, podílejí se na vývoji scénářů změny klimatu a jejích dopadů – například na zemědělství.

Jedním z důležitých problémů je také analýza extrémních jevů. Sledují se zejména pod hlavičkou mezinárodního projektu COST – DAMOCLES, který se soustřeďuje na sdružené extrémy – události, kdy se současně vyskytuje více extrémních jevů. Třeba kombinace tepla a sucha nebo krupobití spolu se silnými srážkami, větrem a teplotními extrémy, či větrné bouře s teplotními extrémy.

Jedním z důležitých problémů je také analýza extrémních jevů. Sledují se zejména pod hlavičkou mezinárodního projektu COST – DAMOCLES, který se soustřeďuje na sdružené extrémy – události, kdy se současně vyskytuje více extrémních jevů. Třeba kombinace tepla a sucha nebo krupobití spolu se silnými srážkami, větrem a teplotními extrémy, či větrné bouře s teplotními extrémy.

Marek Kašpar z oddělení meteorologie vyzdvihl aktuální vývoj metod pro zpřesňování lokálních předpovědí meteorologických jevů – především přívalových srážek. Připomněl také aplikovaný výzkum zaměřený na silniční meteorologii, konkrétně vývoj modelu FORTE pro předpověď teploty a stavu povrchu silnic v zimě.

Marek Kašpar z oddělení meteorologie vyzdvihl aktuální vývoj metod pro zpřesňování lokálních předpovědí meteorologických jevů – především přívalových srážek. Připomněl také aplikovaný výzkum zaměřený na silniční meteorologii, konkrétně vývoj modelu FORTE pro předpověď teploty a stavu povrchu silnic v zimě.

V oddělení meteorologie vyvinuli přesnější metody pravděpodobnostní předpovědi srážek na velmi krátkou dobu, několik hodin dopředu. Pozornost věnují i hodnocení extrémních srážkových událostí, včetně těch, které doprovází i výskyt jiných extrémů.

V oddělení meteorologie vyvinuli přesnější metody pravděpodobnostní předpovědi srážek na velmi krátkou dobu, několik hodin dopředu. Pozornost věnují i hodnocení extrémních srážkových událostí, včetně těch, které doprovází i výskyt jiných extrémů.

Jedním z nejdůležitějších zdrojů dat je observatoř Milešovka, kde se provádějí nepřetržitá meteorologická a klimatická pozorování. Měří se teplota, relativní vlhkost a tlak vzduchu, přízemní dohlednost, rychlost a směr větru, teplota půdy v různých hloubkách, srážkové úhrny, délka trvání slunečního svitu a výška základny oblačnosti, ale také chemismus a fyzikální vlastnosti usazených srážek.

Jedním z nejdůležitějších zdrojů dat je observatoř Milešovka, kde se provádějí nepřetržitá meteorologická a klimatická pozorování. Měří se teplota, relativní vlhkost a tlak vzduchu, přízemní dohlednost, rychlost a směr větru, teplota půdy v různých hloubkách, srážkové úhrny, délka trvání slunečního svitu a výška základny oblačnosti, ale také chemismus a fyzikální vlastnosti usazených srážek.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Foto: Jana Plavec a Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, ESA

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Foto: Jana Plavec a Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, ESA

-->