Málo známá historie: Pražští hudebníci uspořádali requiem za Mozarta

Smuteční mše se 120 hudebníky a čtyřmi tisíci obdivovateli Mozartova umění, půlhodinové vyzvánění zvonů malostranského chrámu sv. Mikuláše. Devět dnů po úmrtí geniálního skladatele, 14. prosince 1791, Pražané uspořádali pietní slavnost. Historie této zádušní mše patří k doloženým, ale dosud málo známým historickým faktům.

Mozart zemřel v noci ze 4. na 5. prosince 1791 ve Vídni a jeho ostatky byly 6. prosince přeneseny před křížovou kapli u severní věže chrámu sv. Štěpána. Poté byly odvezeny na hřbitov sv. Marka a pohřbeny. Nejednalo se o pohřeb chudinský, jak se mnohdy uvádí, ale o pohřeb nejnižší třídy, který stál 8 zlatých a 56 krejcarů. Zvláště ve srovnání s těmito skutečnostmi je pražská smuteční slavnost naprosto unikátní.

Místem pro zádušní mši byl zvolen kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, protože zde jako ředitel kůru působil Josef Strobach, ředitel pražského operního orchestru v Nosticově divadle. Provedeno bylo Requiem od českého rodáka Františka Antonína Röslera. O tuto smuteční slavnost se zasloužili zejména pražští orchestrální hudebníci, kteří za Mozartova řízení zažili v orchestru tehdejší pražské opery premiéry dvou jeho děl – Dona Giovanniho a La clemenza di Tito.

Pražané mu opravdu rozuměli

„Sopránového partu se ujala Mozartova přítelkyně Josefa Dušková. V kostele byl postaven katafalk, kolem kterého drželo čestnou stráž 12 žáků malostranského gymnázia. Půl hodiny pak zněly všechny zvony sv. Mikuláše a přijíždějící šlechtické kočáry se na „horní vlašské náměstí“, jak se tehdy Malostranskému náměstí říkalo, se před vstup do kostela ani nemohly vejít,“ upřesňuje muzikoložka Milada Jonášová z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Čerpá přitom z obsáhlého článku, publikovaného v Prager Oberpostamtszeitung ze dne 17. prosince 1791, který mimo jiné uvádí, že smuteční mši celebroval místní farář Rudolf Fischer.   

O podrobnostech události z prosince 1791 hovořil podrobně přední český mozartovský badatel Tomislav Volek na kongresu Aktuální otázky mozartovského výzkumu IV., který se uskutečnil pod záštitou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové letos v létě. Stejným tématem se zabýval již v publikaci Mozartovské stopy v českých a moravských archivech z roku 1991. Téma zpracoval už tehdy také jako námět i scénář pro Československou televizi, načež byl dokument pořízen ve formě novodobé filmové reportáže a vysílán pod názvem Pražské requiem za Mozarta.

Kontakt:

Milada Jonášová
Ústav dějin umění AV ČR
jonasova@udu.cas.cz

TZ ke stažení

Přečtěte si také

• Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
• Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
• První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
• Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
• Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
• Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
• Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
• Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
• Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
• Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích