Zahlavi

Historici umění zkoumají barokní nástěnné malby v klášteře Plasy

  • Fotoreportáže

22. 12. 2021

Nástropní malby ze 17. a z 18. století tvoří významnou součást evropského kulturního dědictví. Výzkumníci a restaurátoři z Ústavu dějin umění AV ČR, ze Semináře dějin umění Masarykovy univerzity a z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice spojili síly v projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR a na vybraných příkladech zkoumají techniky nástěnných maleb a dobovou uměleckou praxi. Jedním z míst, na něž se zaměřili, je cisterciácký klášter v Plasích u Plzně.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Nasvícení maleb ostrým bočním světlem poskytuje zajímavé informace. Historici umění díky němu mohou například zjistit uspořádání tzv. denní dílů (částí malby vytvořené v jednom dni) nebo detaily o reliéfní struktuře barevných vrstev. Na snímku je Martin Mádl z Ústavu dějin umění AV ČR.

Nasvícení maleb ostrým bočním světlem poskytuje zajímavé informace. Historici umění díky němu mohou například zjistit uspořádání tzv. denní dílů (částí malby vytvořené v jednom dni) nebo detaily o reliéfní struktuře barevných vrstev. Na snímku je Martin Mádl z Ústavu dějin umění AV ČR.

„V plaském klášteře se nám vedle sebe nabízí zajímavé srovnání dochovaných barokních maleb, jejichž náměty sice vznikaly podle jednotného konceptu, avšak byly svěřeny různým umělcům,“ říká vedoucí projektu historik umění Martin Mádl.

„V plaském klášteře se nám vedle sebe nabízí zajímavé srovnání dochovaných barokních maleb, jejichž náměty sice vznikaly podle jednotného konceptu, avšak byly svěřeny různým umělcům,“ říká vedoucí projektu historik umění Martin Mádl.

Komplex cisterciáckého kláštera v Plasích byl založen už v roce 1144, barokní tvář ale získal až mezi lety 1680–1740.

Komplex cisterciáckého kláštera v Plasích byl založen už v roce 1144, barokní tvář ale získal až mezi lety 1680–1740.

K detailnímu ohledání maleb je zapotřebí lešení, kterým se výzkumník dostane přímo ke stropu. V tomto konkrétním případě šlo o posuvné restaurátorské lešení, které se dá snadno přemístit z místa na místo.

K detailnímu ohledání maleb je zapotřebí lešení, kterým se výzkumník dostane přímo ke stropu. V tomto konkrétním případě šlo o posuvné restaurátorské lešení, které se dá snadno přemístit z místa na místo.

„Můžeme porovnat, jak různí malíři přistupovali k zakázkám, které jim zadali představení kláštera, a jakými technickými a uměleckými prostředky dosahovali účinku malířských děl,“ říká Martin Mádl.

„Můžeme porovnat, jak různí malíři přistupovali k zakázkám, které jim zadali představení kláštera, a jakými technickými a uměleckými prostředky dosahovali účinku malířských děl,“ říká Martin Mádl.

Terénní výzkum v klášteře Plasy se konal v červenci 2021. Snímek zachycuje restaurátory, historiky umění a redaktorku, jak si prohlížejí stropní malby.

Terénní výzkum v klášteře Plasy se konal v červenci 2021. Snímek zachycuje restaurátory, historiky umění a redaktorku, jak si prohlížejí stropní malby.

Prelaturu na konci 17. století vyzdobil nástropními malbami slezský malíř Jan Kryštof Liška (1650–1712). V průběhu 18. století se v konventu postupně uplatnili tvůrci fresek Jakub Antonín Pink (1690–1748), František Antonín Müller (1693–1753) a Josef Kramolín (1730–1802).

Prelaturu na konci 17. století vyzdobil nástropními malbami slezský malíř Jan Kryštof Liška (1650–1712). V průběhu 18. století se v konventu postupně uplatnili tvůrci fresek Jakub Antonín Pink (1690–1748), František Antonín Müller (1693–1753) a Josef Kramolín (1730–1802).

Barokní nástropní malby byly často prováděny technikou fresky, tedy malby do vlhké omítky, a to na rozměrných plochách stropů a zakřivených kleneb, od nichž umělec při práci z lešení neměl dostatečný odstup…

Barokní nástropní malby byly často prováděny technikou fresky, tedy malby do vlhké omítky, a to na rozměrných plochách stropů a zakřivených kleneb, od nichž umělec při práci z lešení neměl dostatečný odstup…

… Výsledek tedy záležel nejen na umělcově citu, ale také na jeho prostorové představivosti, zručnosti, zkušenostech a znalosti projekčních technik.

… Výsledek tedy záležel nejen na umělcově citu, ale také na jeho prostorové představivosti, zručnosti, zkušenostech a znalosti projekčních technik.

Na snímku úplně dole si všimněte vody. Cisterciáci vybudovali základy svého konventu na bažinaté půdě, kterou zpevnili 5100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně položili trámový rošt a teprve na něj vystavěli zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu.

Na snímku úplně dole si všimněte vody. Cisterciáci vybudovali základy svého konventu na bažinaté půdě, kterou zpevnili 5100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně položili trámový rošt a teprve na něj vystavěli zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu.

Klášter je veřejně přístupný. Návštěvník si může prohlédnout například místnost s mnišským oblečením. Od založení opatství Nanebevzetí Panny Marie v Plasích mnichy z hornofranckého Langheimu roku 1144 až do zrušení kláštera 9. listopadu 1785 císařem Josefem II. byl majitelem kláštera cisterciácký řád.

Klášter je veřejně přístupný. Návštěvník si může prohlédnout například místnost s mnišským oblečením. Od založení opatství Nanebevzetí Panny Marie v Plasích mnichy z hornofranckého Langheimu roku 1144 až do zrušení kláštera 9. listopadu 1785 císařem Josefem II. byl majitelem kláštera cisterciácký řád.

Interiér nabízí nejrůznější pohledy a perspektivy.

Interiér nabízí nejrůznější pohledy a perspektivy.

Zajímavostí plaského kláštera jsou schodiště realizovaná podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723).

Zajímavostí plaského kláštera jsou schodiště realizovaná podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723).

Ale pojďme zpět k nástropním barokním malbám, kvůli kterým jsme v červenci 2021 klášter navštívili.

Ale pojďme zpět k nástropním barokním malbám, kvůli kterým jsme v červenci 2021 klášter navštívili.

Toskánský malíř a historiograf Giorgio Vasari (1511–1574) ve svém slavném traktátu o umění napsal: „Malba na stěnu je ze všech způsobů, které malíři používají, …

Toskánský malíř a historiograf Giorgio Vasari (1511–1574) ve svém slavném traktátu o umění napsal: „Malba na stěnu je ze všech způsobů, které malíři používají, …

… ten nejmistrnější a nejkrásnější, protože je při něm během jediného dne možné namalovat tolik, co při jiných metodách trvá několik dní…

… ten nejmistrnější a nejkrásnější, protože je při něm během jediného dne možné namalovat tolik, co při jiných metodách trvá několik dní…

…Je to ta nejmužnější, nejjistější a nejtrvanlivější ze všech technik.“ Giorgio Vasari (1511–1574)

…Je to ta nejmužnější, nejjistější a nejtrvanlivější ze všech technik.“ Giorgio Vasari (1511–1574)

Nasvícením lze zjistit o malbách zajímavé detaily.

Nasvícením lze zjistit o malbách zajímavé detaily.

Jiné detaily se nám vyjeví ještě za denního světla…

Jiné detaily se nám vyjeví ještě za denního světla…

Další perspektivu nám nabídne nasvícení lampou za šera.

Další perspektivu nám nabídne nasvícení lampou za šera.

Když se venku úplně setmí, máme možnost použít speciální ultrafialovou lampu (metoda UV-luminiscence).

UV-luminiscence nám umožňuje rozpoznat části provedené freskovou technikou a odlišit je od dobových retuší či novodobých přemaleb.

Pohled fotografky na pracující restaurátory ve vzdálenějším křídle konventu.

V noci už v klášteře nikdo není, pouze hlídač a skupina několika restaurátorů a historiků umění spolu s redaktorkou a fotografkou. Pobyt ve ztemnělém a tichém konventu je trochu strašidelný, ale zároveň magický.

Fotoreportáž vyšla také v časopise A / Věda a výzkum 4/2021. Text: Leona Matušková, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR.

Přečtěte si také

Newsletter

CHCI ODEBÍRAT
Pomoc Ukrajině
O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.