
Ječmen pod lupou: vědci odhalili, že si z evoluce odnesl geny od vzdálených trav
18. 11. 2026
Patří mezi nejvýznamnější zemědělské plodiny, stále ale dokáže překvapit. Mezinárodní tým badatelů ze sedmi zemí včetně výzkumníků z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR porovnal genomy pětadvaceti druhů ječmenů. A zjistil, že evoluční historie této rostliny je mnohem bouřlivější, než se dosud předpokládalo. Výsledky studie publikované v časopise Nature můžou pomoci při budoucím šlechtění ječmene.
Stopy dávného mezidruhového křížení i velkých chromozomových přestaveb. To všechno odhalily podrobná analýza a porovnání sedmadvaceti vzorků zastupujících pětadvacet druhů ječmenů. Vědci navíc identifikovali 611 genů, které plané ječmeny během evoluce získaly od vzdáleně příbuzných prosovitých trav.
Rozsáhlou studii, která svět přesvědčila, že ječmen nemá zrovna jednoduchý rodokmen, koordinoval Martin Mascher z Leibnizova institutu pro rostlinnou genetiku a výzkum kulturních rostlin (IPK) v německém Gaterslebenu.
Kvetení i bez chladu
Důležitou součást mezinárodního týmu složeného z jedenačtyřiceti odborníků tvořili vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, kteří se zaměřili na geny ovlivňující dobu kvetení a reakci rostlin na zimní chlad. U planých ječmenů objevili řadu variant genů VRN1 a VRN2. Některé z nich rostlinám dovolují růst a kvést bez zimního chladu, takže se chovají podobně jako jarní ječmen.
„Nejde o to, najít jeden zázračný gen pro lepší ječmen. Důležité je vědět, jaké varianty příroda během evoluce vytvořila a co v rostlině ovlivňují. U genů řídících reakci na chlad a dobu kvetení nyní vidíme mnohem širší spektrum možností, než jaké známe pouze z kulturního ječmene,“ říká Jan Šafář z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR, jeden z autorů studie. „Některé z nich můžeme dále ověřovat a zjišťovat, zda by mohly být užitečné i pro šlechtění,“ dodává výzkumník.

Dva z hlavních autorů mezinárodní studie, David Kopecký (vlevo) a Jan Šafář (vpravo)
Správné načasování vývoje a kvetení totiž pomáhá rostlinám přizpůsobovat se změnám prostředí. Širší genetická rozmanitost proto může být cenným zdrojem pro šlechtění, obzvlášť v době klimatických změn. Olomoučtí vědci tak již v reálných podmínkách na poli ověřují, jaký dopad budou mít vybrané změny v genu VRN1 na vývoj a kvetení jarního ječmene.
Geny od vzdálených příbuzných
Další autor studie, rostlinný genetik David Kopecký, se s kolegy soustředil na geny, které se do dědičné informace ječmenů během evoluce dostaly od vzdáleně příbuzných trav takzvaným horizontálním přenosem. Touto neobvyklou cestou rostlina získává genetickou výbavu od jiného druhu, tedy mimo běžnou linii z rodičů na potomstvo.
„Výsledky naznačují, že tento proces zanechal v genomech planých ječmenů výraznou stopu a že část přenesených genů je stále aktivní. Dalším krokem bude zjistit, k čemu tyto geny rostlinám slouží a zda jim některé z nich mohly pomoci přizpůsobit se různým podmínkám,“ vysvětluje badatel.

Chromozomy planého ječmene pod fluorescenčním mikroskopem. Zeleně jsou označeny úseky DNA, které ječmen získal během evoluce od vzdáleně příbuzných trav.
Vedle vědců z Ústavu experimentální botaniky se na výzkumu za Akademii věd ČR podíleli také jejich kolegové z Biofyzikálního a Botanického ústavu. Srovnání genomů přineslo dosud nejdetailnější obraz toho, jak se ječmeny během evoluce měnily a v čem se jednotlivé druhy geneticky liší. Tyto poznatky badatelům umožní lépe porozumět vlastnostem kulturního ječmene i jeho planých příbuzných, což může v budoucnu pomoci vyšlechtit moderní plodiny odolnější vůči stresu i měnícímu se klimatu.
Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy ÚEB
Foto: Shutterstock, Archiv ÚEB AV ČR
Přečtěte si také
- Chrupavko, šlápni na plyn. Vědci úspěšně vyvíjejí léky na vzácné poruchy růstu
- Červené krvinky: bez nich to nejde, přemíra ale umí pěkně zkomplikovat život
- S jedy na věčné časy. PFAS zaplavily celou planetu a nikdy nezmizí
- Moje komfortní zóna je v labu, říká neurovědkyně Monika Kubísková
- Reprodukční odysea aneb Jak chytit nejkvalitnější spermii
- Plísně jsou vděčné téma, nikoho nenechají chladným, říká mykolog
- Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus
- Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
- Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
- Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
