Podivuhodný svět radionuklidů představí slavnostní přednáška Akademie věd

Každý prvek se vyskytuje ve formě izotopů, které se chemicky chovají prakticky stejně. Některé jsou však nestabilní – to jsou radionuklidy. Podléhají radioaktivnímu rozpadu, který doprovázejí různé druhy záření. Člověk umí radionuklidy využít – například v lékařství, ať už v diagnostice či přímo v léčbě, ale také při řešení úloh základního fyzikálního výzkumu. Nesmírně komplexní a zajímavý svět těchto nestabilních nuklidů představí v pondělí 4. dubna na slavnostní přednášce prof. Ondřej Lebeda v budově Akademie věd.

Celý název přednášky zní Podivuhodný svět radionuklidů – od fyziky k medicíně. Ondřej Lebeda při ní posluchače provede překotnou historií objevu radionuklidů a jejich chování; včetně poněkud kuriózních okolností, které pronikání do světa radioaktivity někdy provázely. Přenos poznatků ze studia fyzikálních vlastností radionuklidů k jejich využití v lékařství a zase zpět k základnímu fyzikálnímu výzkumu bude hlavním předmětem jeho vystoupení.

Ondřej Lebeda pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR a dlouhodobě se věnuje přípravě radionuklidů pro radiofarmaka, fyzikální výzkum a měření excitačních funkcí jaderných reakcí. Významně přispěl k vypracování alternativní metody přípravy technecia-99m, jednoho z nejpoužívanějších lékařských radioizotopů na světě, v urychlovačích. Zasloužil se také o zakotvení této metody v Evropském lékopisu. V mezinárodním projektu KATRIN pro stanovení klidové hmotnosti neutrina zajišťuje tým Ondřeje Lebedy kalibrační zdroje nezbytné pro precizní charakterizaci systému a zpracování dat.

Slavnostní přednáška je součástí cyklu Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu. V pondělí 4. dubna ji od 16 hodin můžou lidé sledovat na Facebooku a Youtube Akademie věd ČR a také v iVysílání České televize.

TZ ke stažení

Přečtěte si také

• Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
• Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
• Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
• Jak může vypadat Česko v roce 2100?
• Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
• Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
• Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
• Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
• Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání
• Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh