Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy

Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií.

Fosilie nalezené u polské obce Zwierzyniec, staré přibližně 12 milionů let, zahrnují unikátní neúplnou lebku, kterou vědci identifikovali jako druh Trionyx cf. vindobonensis. Dosud se přitom předpokládalo, že v této části Evropy dominoval jiný rod, známý především z českých nálezů.

„Pracovali jsme s modelem, podle kterého byla Evropa v miocénu biogeograficky rozdělena na jižní a západní část, kde se měl vyskytovat rod Trionyx, zatímco střední a východní Evropu měl obývat rod Rafetus. Rafetus bohemicus je dobře známý druh popsaný právě z Česka, konkrétně z lokality Břešťany u Bíliny. Nový nález z Polska však tuto teorii vyvrací,“ vysvětluje Milan Chroust.

Přítomnost rodu Trionyx takto hluboko v centrální Evropě naznačuje, že se hranice výskytu obou rodů překrývaly a vládla mezi nimi konkurence. Pravděpodobné je, že Trionyx začal postupně vytlačovat linii Rafetus směrem na východ, kde tito živočichové přežívají v Asii dodnes.

Objev v Polsku je jedním z nejsevernějších výskytů kožnatkovitých želv a dokládá, že i když skončila jedna z nejteplejších fází třetihor, tzv. miocenní klimatické optimum, panovaly ve střední Evropě podmínky vhodné pro tropickou faunu.

Publikace: Pochat-Cottilloux, Y., López-Torres, S., Chroust, M., Georgalis, G. L., Górka, M., & Tałanda, M. (2026). First occurrences of Trionychidae (Testudines, Cryptodira) from the Miocene of Poland: Detailed cranial anatomy and biogeographic implications. Journal of Anatomy. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.70095

Kontakt:

Milan Chroust
Geologický ústav AV ČR
chroust@gli.cas.cz
+420 724 089 140

Přečtěte si také

• Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
• Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
• Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
• Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
• Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
• Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
• Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
• Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
• I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
• Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají