Nemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?

Místo části doby na neschopence dovolená nebo neplacené volno. Tak lidé v Česku reagovali v roce 2008 na zavedení tzv. karenční doby, tedy nevyplácení dávek nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR s názvem „Nemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?“ Podle ní se nepotvrdily obavy, že karenční doba bude motivovat k přecházení nemoci a šíření nákazy v práci.

Čeští zaměstnanci v reakci na zavedení třídenní karenční doby nemocenského pojištění v roce 2008 snížili počet hodin čerpání nemocenské. Toto snížení výrazněji nezvýšilo výskyt přecházení nemoci, ani šíření chřipkové nákazy na pracovišti.

„Zaměstnanci totiž pokles čerpaných dnů nemocenské téměř plně nahradili využíváním jiných forem absence, placenou dovolenou a neplaceným volnem. Celkový rozsah pracovní absence v reakci na výskyt chřipkových epidemií se tedy zavedením karenční doby zásadně nezměnil,“ vysvětluje spoluautorka studie Lucie Zapletalová.

Podle studie zaměstnanci vystavení jednomu týdnu chřipkové epidemie snížili v reakci na zavedení karenční doby počet dní čerpání dávek nemocenské v průměru o 6,7 pracovních dní. Zatímco před reformou čerpali v situaci týdenní chřipkové epidemie nemocenskou o 5 dnů více, než když epidemii vystaveni nebyli, po reformě to bylo o 1,7 dne méně.

I přes propad počtu čerpání nemocenských dávek po zavedení karenční doby není kvůli jejich nahrazení jinými typy absencí důvod předpokládat, že by zavedení karenční doby zvýšilo přecházení chřipky a posílilo její šíření na pracovištích.

Míra nahrazování nemocenské placenou dovolenou a neplaceným volnem se napříč skupinami zaměstnanců lišila. Matky čerpaly po zavedení karenční doby méně nemocenské, což ale kompenzovali otcové prostřednictvím vyššího čerpání placeného a neplaceného volna. Zaměstnanci, kteří jsou v práci vystavováni vyššímu riziku nákazy, nebo u nichž dochází k častějším sociálním interakcím, nahrazovali nemocenskou jinými typy absencí méně často než ostatní pracovníci.

Studie vznikla díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky. Celý text k dispozici zde.

Administrativní kontakt pro média:
Blanka Javorová, blanka.javorova@cerge-ei.cz, +420 602 698 440
Petra Vintrová, petra.vintrova@cerge-ei.cz, +420 771 121 574

Přečtěte si také

• Prašnost v Evropě roste, potvrzuje studie v časopisu Nature
• Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek
• Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
• Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
• Vědci budou mapovat bentické sinice na březích Lipna
• Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
• Vědci zahajují rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách
• Nová outdoorová hra představuje český výzkum antivirotik
• Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
• Čeští a jihoafričtí archeologové pátrají po stopách perzekuce afrických Němců