Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo

Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že invazní druhy způsobují v zemích globálního Jihu mnohem závažnější ekologické škody než v zemích globálního Severu. Výzkum tak koriguje dosavadní představy o dopadech biologických invazí a ukazuje cestu k účinnější mezinárodní ochraně biodiverzity.

„Invazní nepůvodní druhy patří mezi hlavní příčiny vymírání druhů na celém světě. Dosavadní globální hodnocení jejich dopadů však ovlivňovala skutečnost, že nejintenzivnější výzkum probíhá především v zemích globálního Severu, zejména v Severní Americe a Evropě. Právě odtud proto pochází nejvíce údajů o výskytu invazních druhů i o škodách, které způsobují,“ vysvětluje Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který na studii spolupracoval s kolegy z Německa a Švýcarska.

Je třeba měřit závažnost dopadů, ne pouze počítat druhy

Mezinárodní výzkumný tým použil nový metodický přístup. Namísto pouhého počítání výskytu invazních druhů vědci vyvinuli nový ukazatel, který odráží, jak jsou ekologické dopady invazí závažné a nezávisí na intenzitě výzkumu. Pracovali s indexem, který vztahuje počet závažných dopadů invazí v určité zemi, například lokální vyhynutí populace původního druhu, ke všem, které byly byly v dané zemi zaznamenány.

Základem studie je nová, v loňském roce publikovaná databáze Global Impacts Dataset of Invasive Alien Species (GIDIAS), která zahrnuje více než 22 tisíc zdokumentovaných dopadů invazních druhů ve 172 zemích světa. Výsledky představují významnou korekci dosavadních předpokladů o důsledcích biologických invazí. Zatímco absolutní počet hlášených druhů a záznamů je vyšší v zemích globálního Severu, relativní závažnost škod je výrazně vyšší v zemích globálního Jihu.

„Rozdíl je patrný dokonce i u jednotlivých druhů,“ vysvětluje Petr Pyšek. „Invazní druhy, které způsobují škody na obou polokoulích, mají v zemích globálního Jihu následky přibližně o padesát procent závažnější; platí to třeba pro některé druhy akácií, borovic, tokozelku, ale také např. pro králíka, prase nebo krysu. Zejména v rychle se rozvíjejících ekonomikách Jižní Ameriky, Afriky a Asie vedou invaze častěji ke katastrofálním ekologickým důsledkům.“

Tyto země zažívají prudký ekonomický růst a intenzivní zapojení do globálního obchodu, což výrazně urychluje zavlékání nových invazních druhů. Současně však často disponují méně rozvinutými státními strukturami, potýkají se s vyšší mírou korupce a mají omezené kapacity pro boj s invazími druhy. Právě tato nedostatečná kontrola umožňuje invazním druhům způsobovat rozsáhlé ekologické škody.

„Země globálního Severu mají také mnoho invazních druhů. Intenzivním managementem různých ekosystémů však brání tomu, aby dopady invazí byly masivní,“ říká Sven Bacher z University of Fribourg a dodává: „Naopak v rozvíjejících se ekonomikách institucionální schopnost reagovat na zrychlené zavlékání invazních druhů za tímto vývojem zaostává.“ Autoři tento rozdíl dokládají pomocí komplexních statistických modelů a ukazují, že dobrá správa věcí veřejných a proaktivní management mohou účinně snižovat závažné dopady biologických invazí.

Důsledky pro mezinárodní environmentální politiku

Výsledky studie mohou mít zásadní význam pro mezinárodní environmentální politiku. „Prevence je nejúčinnějším způsobem, jak zabránit důsledkům invazních nepůvodních druhů, vyžaduje však funkční řídicí struktury v každé zemi a intenzivní mezinárodní spolupráci,“ zdůrazňuje Petr Pyšek. „Chceme-li řešit současnou krizi biodiverzity skutečně celosvětově, je třeba odstranit rozdíl v možnostech Severu a Jihu čelit biologickým invazím a věnovat zvýšenou pozornost regionům, které jsou invazními druhy zasaženy nejvíce.“

Autoři studie upozorňují, že samotné globální sledování šíření druhů nestačí. Nezbytný je cílený transfer technologií, finanční podpora a posilování politických a institucionálních struktur v zemích globálního Jihu. Jen tak lze zabránit tomu, aby se ekologické škody v těchto regionech – které často patří k oblastem s nejvyšší biodiverzitou na světě – staly nevratnými.

Publikace:

Bacher S., Pyšek P. & Seebens H.: Impacts of biological invasions are more severe in the Global South. Science (2026) DOI: 10.1126/science.aed0603

Kontakt:

prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.                                                                   Mgr. Miroslava Dvořáková
Oddělení ekologie invazí                                                                        vedoucí PR & marketingu
petr.pysek@ibot.cas.cz                                                                          miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz 
+420 721 904 203                                                                                 +420 602 608 766

Přečtěte si také

• Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
• Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
• Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
• Jak může vypadat Česko v roce 2100?
• Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
• Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
• Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
• Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
• Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání
• Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh