Globální klimatické modely budou přesnější díky archeologickým datům

Botanický ústav AV ČR se v rámci mezinárodní výzkumné skupiny LandCover6K podílel na vytvoření nového klasifikačního systému, který pomůže zpřesnit modely, jak se bude vyvíjet klima na Zemi. Mezinárodní tým čítající více než 200 expertů z mnoha oborů vytvořil databázi a jednotnou terminologii, která pomůže při shromažďování dat o využití krajiny za posledních 12 tis. let ve všech koutech světa. Výsledky své práce zveřejnil ve vědeckém časopise PLOS ONE.

Modelování klimatu je běžnou součástí vědeckých výzkumů různých směrů. Ukazuje, jak může naše planeta vypadat v nadcházejícím období a je schopné naznačit, na jaké výzvy životního prostředí se lidstvo musí do budoucna připravit. Modely klimatu často zahrnují rekonstrukci vegetace a její srovnání s minulostí, protože vegetace ovlivňuje podnebí. „Tyto modely jsou však někdy příliš zjednodušené, vynechávají některé oblasti nebo jsou postavené na nepřesných rekonstrukcích lidského vlivu na Zemi v minulosti, a to samozřejmě může výrazně ovlivnit naše představy o tom, jaká nás čeká budoucnost,“ říká spoluautor studie a archeolog Jan Kolář z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR.

Právě na zpřesnění znalostí o minulém lidském vlivu na Zemi a na její klima se posledních 6 let zaměřovala i výzkumná skupina LandCover6K, sdružující přes 200 expertů a expertek z oborů archeologie, historie, geografie, paleoekologie a klimatologie z celého světa. Výzkumná skupina věří, že nový systém nabídne všem vědeckým pracovníkům účinný nástroj k předpovědi budoucího vývoje a zaplní mezery ve znalostech o vývoji minulém.

„Taková databáze archeologických a historických údajů nám umožňuje lépe pochopit, jak například intenzita zemědělství před šesti tisíci lety ovlivňovala tehdejší vegetaci, koloběh uhlíku, vodní režim v krajině, a tedy klima v minulosti obecně.“

Český výzkum je zastoupen v archeologické skupině, která si klade za cíl posbírat archeologická a historická data o využití krajiny v posledních 12 tisících letech, a to do jednoduché, široce použitelné databáze. „Taková databáze archeologických a historických údajů nám umožňuje lépe pochopit, jak například intenzita zemědělství před šesti tisíci lety ovlivňovala tehdejší vegetaci, koloběh uhlíku, vodní režim v krajině, a tedy klima v minulosti obecně,“ doplňuje Jan Kolář.

Zásadním prvkem vytvořeného systému je nastavení společné terminologie využití krajiny na globální úrovni. Archeologie a historie v různých oblastech světa totiž běžně využívá termíny, které jsou specifické a srozumitelné pouze v regionálním kontextu. Regionálně specifické terminologie využití krajiny nejsou globálně platné a nemohly tak ani být využity ke srovnání s klimatickými modely. Právě to se snaží napravit nový systém, na kterém se podíleli vědci ze všech světadílů kromě Antarktidy, a který jasně definuje význam používaných výrazů na mezinárodní úrovni.

Dalším krokem mezinárodní skupiny bude naplnit vytvořenou databázi a vytvořit modely využití krajiny na základě archeologických dat pro jednotlivé kontinenty a následně i pro celou Zemi. Jak kontinentální, tak globální modely využití krajiny v minulosti již budou následně jednodušeji srovnatelné s klimatickými modely.

Zdroj: Mapping past human land use using archaeological data: A new classification for global land use synthesis and data harmonization, PLOS ONE

Kontakt:

Jan Kolář, Ph.D.
Oddělení vegetační ekologie
jan.kolar@ibot.cas.cz

Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766

Přečtěte si také

• Tajemství kukaččích vajec: samice určují barvu, otcové mohou ovlivnit skvrnitost
• V Česku je unikátní první vydání dřevořezu Nosorožec od Albrechta Dürera
• Vědci objevili buněčný „bezpečnostní vypínač“, který chrání DNA před poškozením
• Houby si při šíření kožní infekce z morčat na člověka mohou pomáhat toxiny
• V pondělí startuje festival Týden Akademie věd ČR
• Akademie věd ocení excelentní vědce i výjimečné mladé talenty
• Průmyslová výroba nanodiamantů na dosah díky objevu z ÚOCHB AV ČR
• Otevřít archiv TGM 21. století. Vědci spojují síly s Českou spořitelnou
• Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru zkoumá projekt PROTOCELL
• Může česká ekonomika vyrůst z dluhu?