Čeští vědci navrhli filtr proti covidu pro rozvojové země

Vědci z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice ve spolupráci s Ústavem chemických procesů Akademie věd ČR a Textilním zkušebním ústavem v Brně vyvinuli osobní filtr proti SARS-CoV-19, který by se mohl uplatnit v rozvojových zemích. Celá sestava, jež se dá sbalit do batohu, nevyužívá nanomateriály, ale běžně dostupnou polyesterovou pleteninu podobnou flísové dece. Originální řešení českých vědců nyní zveřejnil prestižní americký odborný časopis PLOS One.

„Námi vybraný materiál má skvělý poměr mezi množstvím viru – aerosolu, který materiál zachytí, a odporu, který klade při dýchání. Je proto srovnatelný s materiály použitými v respirátorech FFP3,“ říká hlavní autor studie Ing. Max Fraenkl, Ph.D., z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Materiál, který vědci využili, je chemicky i tepelně odolný a na rozdíl od netkaných materiálů používaných v respirátorech je odolný i mechanicky. Filtr z něj lze regenerovat varem nebo praním při 95 °C. Své filtrační schopnosti neztrácí ani při opakovaném vyprání či vyvaření. „Jeho vysokou filtrační schopnost lze přičíst právě měkké vrstvě, která připomíná netkané textilie,“ zdůrazňuje Max Fraenkl.

Z materiálu výzkumníci sestavili filtrační kartridž, která se dá nosit na zádech v malém batohu. Nezávislý test Výzkumného ústavu bezpečnosti práce potvrdil, že filtrační účinnost kartridže je 99 procent.

„Filtrační batoh by mohl být dobrým řešením pro rozvojové země nebo jako vybavení pro lékaře, kteří pracují v těchto zemích,“ uvedl Vladimír Ždímal, spoluautor studie a vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR.

„Použití filtračního batohu významně snižuje riziko nákazy u lékařů, kteří provádějí u nakažených pacientů procedury, které produkují vysoce nakažlivý aerosol. Například při laparoskopii žaludku, vyšetření na ORL nebo u zubního vyšetření,“ dodal Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Odkaz na publikaci:
https://doi.org/10.1371/journal.pone.0268542

Kontakt: 
Lenka Čermáková
Univerzita Pardubice
lenka.cermakova@upce.cz
+420 702 224 703

TZ ke stažení

Přečtěte si také

• Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
• Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
• Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
• Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
• Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
• Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
• Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
• Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
• Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
• Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů