
Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
30. 05. 2025
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí jsou i vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR
– Centra Algatech v Třeboni, popsal nový typ mechanismu zachycování světelné energie u málo probádané skupiny mořských mikroorganismů, archeí. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology ukazuje, že tyto mikroorganismy využívají rodopsiny s přídavnou karotenoidovou anténou pro účinnější zachycení světelné energie.
Práce popisuje dosud neznámý světlosběrný aparát u mořských archeí ze skupiny Asgard. Tyto mikroorganismy jsou v posledních letech intenzivně studovány jako pravděpodobní přímí předchůdci pokročilejších eukaryotních organismů, kam patří všechny „vyšší formy“ života, včetně rostlin a živočichů. Jelikož skupinu Asgard dosud nelze kultivovat v laboratorních podmínkách, jsou vědci při jejím výzkumu odkázáni na analýzu environmentální DNA odebrané z mořského prostředí.
V počítačově rekonstruovaných genomech těchto organismů byly objeveny geny pro speciální mikrobiální rodopsiny – světlem aktivované proteiny, které po ozáření přenášejí protony přes buněčnou membránu. Přispívají tak k tvorbě ATP neboli adenosintrifosfátu, klíčové molekuly v živých organismech, jenž slouží jako primární zdroj energie pro různé buněčné procesy. Na rozdíl od běžných rodopsinů známých např. ze zrakového aparátu živočichů obahují nově popsané rodopsiny přídavné světlosběrné antény tvořené hydroxylovanými karotenoidy, jako jsou lutein, diatoxanthin a fukoxanthin, které umožňují efektivní zachycení modrého světla běžného v oceánu.
Mezinárodní výzkumný tým tvořili vědci z Izraele, Japonska, Německa, Švýcarska a České republiky. „Naším úkolem bylo připravit čisté karotenoidy potřebné k vytvoření funkčních rodopsinů v laboratorních podmínkách a umožnit tak experimentálně ověřit jejich světlosběrnou funkci,“ vysvětluje Daniela Bárcenas-Pérez z laboratoře řasové biotechnologie v Centru Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR.
„Objev významně rozšiřuje naše chápání vývoje světlem poháněné fototrofie, tedy využívání světla k získání buněčné energie ATP, u mikroorganismů žijících v mořském prostředí. Výzkum fotosyntetických systémů u různých typů mikroorganismů – archeí, bakterií, sinic a řas – přispívá k budoucímu biotechnologickému vývoji fotosensitivních membrán,“ doplňuje Michal Koblížek z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který se spolu s Danielou Bárcenas-Pérez a Josém Cheelem Hornou podílel na výzkumu za českou stranu.
Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1038/s41564-025-02016-5
Více informací:
doc. Michal Koblížek, Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR, Centrum Algatech
koblizek@alga.cz
Přečtěte si také
- Biosmršť 2026: zlatý hřeb Týdne invazních druhů
- Šakali expandují Evropou. Pomáhá jim člověk, zastavit je mohou vlci
- Archeologické léto zahajuje sedmý ročník
- Veletrh vědy nabídne jadernou misi, africké expedice i tajemství orchidejí
- Koupací sezóna: zelená voda nemusí znamenat problém, ale opatrnost je na místě
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2026
- Česká studie: návrat divokých velkých býložravců podporuje rozmanitost hmyzu
- Třináctka tragických událostí způsobených počasím
- Vědkyně odhalily skrytou poruchu RNA
- Nanoplasty mohou narušovat přirozenou ochrannou vrstvu plic
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Lucie Peřinová
+420 777 728 090
Eliška Hadravová
+420 737 349 484

