Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrzují to i tasemnice

Mohli by se střevní červi stát běžnou součástí léčebných procedur? Jednou by asi skutečně mohli, dokážou totiž tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Potvrzuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications.

Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího traktu. V průmyslových zemích v posledních desetiletích téměř vymizeli, což se obvykle vysvětluje lepší hygienou a moderní medicínou. Současně ale v moderní populaci výrazně přibývá autoimunitních a zánětlivých onemocnění střev. Proto se přibližně před dvaceti lety vědci začali zabývat myšlenkou využít některé střevní červy jako terapeutický nástroj. Tato experimentální léčba se nazývá helmintoterapie.

„Výsledky helmintoterapie jsou zatím nekonzistentní – někdy červi zánět tlumí, jindy ne. Proto jsme se zaměřili na faktory, které mohou jejich účinek ve střevě ovlivňovat,“ říká Kateřina Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Ukázalo se, že klíčovou roli hraje složení stravy, především množství vlákniny.

Vědci sledovali, jak se střevní parazit chová při různém množství vlákniny ve stravě hostitele. Jako modelový organismus použili tasemnici krysí (Hymenolepis diminuta), která se běžně využívá ve výzkumu interakcí mezi parazity, střevními mikroorganismy a imunitním systémem. Hostiteli neškodí, naopak dokáže tlumit zánět.

Tasemnice je v dobré kondici, pokud je ve stravě hostitele velký podíl vlákniny (A). Při jejím nedostatku zůstává parazit několikanásobně menší a přechází do úsporného režimu připomínajícího hibernaci (B).

„Zjistili jsme, že je-li ve stravě velký podíl strukturální vlákniny, tasemnice je nejen ve výborné kondici, ale je schopna vyvolávat protizánětlivou reakci v organismu hostitele. Když vláknina chybí, tasemnice přechází do úsporného režimu připomínajícího hibernaci u savců a její protizánětlivý účinek mizí,“ uvádí Kateřina Jirků. Ve druhém případě tedy zůstávaly několikanásobně menší, nedosahovaly pohlavní zralosti a neprodukovaly vajíčka. Genetické analýzy navíc ukázaly, že u nich docházelo k rozsáhlým změnám v aktivitě genů spojených s vývojem, metabolismem a reprodukcí.

Složení jídelníčku je klíčové
Změny ve stravě výrazně ovlivňovaly celý střevní mikrobiom hostitele. Potrava bohatá na vlákninu podporovala bakterie spojené se zdravým střevním prostředím. Naproti tomu západní dieta vedla k nižší pestrosti mikrobů a k rozšíření bakterií spojovaných s nerovnováhou trávicího traktu. Tyto rozdíly se promítly i do imunitní reakce hostitele.

Pro rovnováhu střevního mikrobiomu je důležitý vyvážený jídelníček obsahující dostatek vlákniny, např. luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy, semínka, ovoce a zeleninu.

Podle odborníků tak výsledky studie znovu ukazují, jak zásadní roli hraje složení stravy pro fungování celého střevního ekosystému. Zdravotnické organizace doporučují dospělým přijímat přibližně 25 až 30 gramů vlákniny denně, skutečná spotřeba v západních zemích je však často nižší. Pro srovnání – u některých tradičních populací se příjem vlákniny odhaduje kolem 80 až 120 gramů denně.

Nedostatek vlákniny přitom ochuzuje střevní mikrobiom, který má podle řady studií vliv nejen na zdraví trávicího traktu, ale i na fungování imunitního systému, mozku či psychiky. Nerovnováha střevních mikroorganismů je dnes spojována například se zvýšeným rizikem alergií, depresí, úzkostí či neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby.

O helmintoterapii a vlivu mikrobiomu na alergie i atopický ekzém jsme psali v článku Alergie. Vzbouřený imunitní systém v časopise A / Věda a výzkum 1/2021.

O vlivu střevních parazitů na lidské zdraví hovořil Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR v rozhovoru Hecíř v triku se zvířátkem, který vyšel v A / Magazínu 2/2024.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock; Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

• Vědci objevili v Etiopii nový druh bělozubky. Je lehčí než kostka cukru
• Mazané borelie. Vědci detailně popsali první okamžiky infekce lymské boreliózy
• Vzpomínky na Afriku aneb Co může ukrývat gorilí trus
• Zelené zlato: ovlivňují pěstování chmele v Česku klimatické změny?
• Dokonalá krása antarktických řas. Čím uchvátily rozsivky českou bioložku?
• Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
• Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
• Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši