Zahlavi

Áčko: O obrazech, technologiích a násilí během koronaviru

07. 12. 2020

Žijeme v době, kdy technologický rozvoj uhání mílovými kroky kupředu. Sféra vizuálních děl není výjimkou – fotoaparáty a kamery disponují pokročilými softwary, kterými lze snímky upravovat i falšovat. Na to, co vidíme vlastníma očima, se tak již nemůžeme zcela spoléhat. Co všechno je obraz, jak jej vnímali naši předci a co znamená pro současný digitální svět? Zjišťovali jsme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Pro matematiky a informatiky je obraz především souborem informací ve světě jedniček a nul. Dokážou z nich vyčíst mnoho zajímavých poznatků: v případě uměleckých děl, kdo, kdy a čím je namaloval, u fotografií nebo kamerových záznamů, jak se s nimi manipulovalo. Algoritmy zpracovávání obrazu tak odborníci z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR uplatňují v medicíně, při forenzních expertizách i v oblasti historie umění. Více se o jejich práci dozvíte na stranách 18 až 27.

V minulosti lidé obraz vnímali jinak než my dnes. Například ve středověku slovo obraz (v latině imago) zahrnovalo mnohem širší význam. Nejen o imagu, ale také o svém neobyčejném životě v rozhovoru na stranách 28 až 33 poutavě vypráví Klára Benešovská z Ústavu dějin umění AV ČR.

Přemýšlíte někdy v galerii při pohledu na krajinomalbu, jak asi kdysi zachycená scenérie vypadá dnes? Na propojení výtvarného umění s přírodními vědami se zaměřuje projekt krajinného ekologa Petra Halase z Ústavu geoniky AV ČR. Vytváří kolekci krajinomaleb a starých fotografií přírody z různých oblastí Moravy a Čech a hledá místa jejich pořízení, přičemž dokumentuje změny, k nimž v krajině došlo – několik ukázek najdete na stranách 34 až 39.

Další výběr článků:

Nezbytní pomocníci – Výpočetní chemici ke své práci nepotřebují zkumavky a baňky, stačí jim výkonný počítač. Tým z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR například zkoumá fungování enzymů. Jen málokterá chemická reakce v organismu se obejde bez nich. Dokážou v molekulách rozštěpit vazby, které by se rozbít neměly. Jak to dělají?

Teror za zavřenými dveřmi – Problém částečně skrytý, leckdy přehlížený: domácí násilí. Zvýšil se při jarní vlně epidemie nového koronaviru, kdy lidé byli nuceni zůstávat převážně doma, počet incidentů? A fungoval systém pomoci obětem bez problémů? Situaci se rozhodly zmapovat Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR a Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Hormon úspěchu i nepřátelství – Testosteron. K čemu je v lidském těle užitečný a jaká má úskalí? Výzkumníci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. vyvinuli novou metodu, která vyhodnocuje jeho množství v krvi.

Jak se měří vzduch – Kvalita ovzduší se u nás dlouhodobě zlepšuje, ale stále je na čem pracovat. Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR přišli s inkubátorem na sledování znečištění. Vypadá jako krabička na svačinu, a přitom dokáže přesně zjistit třeba vliv škodlivých částic u emisí spalovacích motorů v reálném provozu.

Spoutané světlo – Kde všude se v běžném životě můžeme setkat s lasery? Nové možnosti jejich využití zkoumají vědci z centra HiLASE v Dolních Břežanech. Přístroje, které sestrojili, disponují silou bájného Bivoje, ale svými paprsky umějí i jemně vyhlazovat. Světlo v podobě úzkého proudu fotonů je mocný nástroj průmyslu.

Všechna dosavadní čísla časopisu A / Věda a výzkum jsou k dispozici zdarma a online na webu Akademie věd ČR

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

 

 

 

 

Přečtěte si také

-->