Vědkyně zaplňují slepé místo na mapě: objevily nové viry u zvířat v Angole
15. 06. 2021
Dva nové arenaviry a nový kmen již známého objevily a popsaly vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR u hlodavců v Angole. Jeden z virů našly u dvou populací krys, které přitom odděluje strmý Angolský sráz. Arenaviry se mohou přenést z hlodavce na člověka, jejich odhalování u divokých zvířat je proto zásadní pro rozpoznání budoucích epidemiologických rizik.
Viry cirkulující u angolských hlodavců doposud nikdo nezkoumal. Jedná se o první takovou práci, která navíc popisuje neobvykle vysokou diverzitu arenavirů v daném regionu. Angola se tak rázem stala hotspotem výskytu těchto virů. Objev v poměrně stále nebezpečné zemi si navíc připsaly ženy – vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
„Náš objev doslova zaplňuje slepé místo na mapě,“ říká první autorka publikace Jana Těšíková. „Angola je země, kde po dlouho dobu neprobíhalo mnoho studií týkajících se drobných savců, ostatně ani jiných, a to především kvůli občanské válce.“
Ta zemi sužovala téměř 30 let. „Zanechala za sebou více než 100 000 nášlapných min, jejichž odstraňování probíhá dodnes,“ dodává Jarmila Krásová, vědkyně a vedoucí terénní expedice, která v Angole studovala rozmanitost drobných savců, především hlodavců.
Výškový rozdíl 1300 metrů – žádný problém
„Překvapilo nás, že nový arenavirus přenášený krysou namaquejskou (Micaelamys namaquensis) byl detekován u dvou populací těchto hlodavců, které žijí odděleny strmým Angolským srázem (rozdíl 1300 výškových metrů). I přes tuto na první pohled nepřekonatelnou bariéru pro hostitele nám virus odhaluje existenci historického spojení,“ pokračuje ve vysvětlování francouzská vědkyně Joëlle Goüy de Bellocqová, vedoucí výzkumné skupiny.
Nejen arenaviry musí v Angole překonávat geografické překážky.
„Angola je typická střídáním habitatů, během tří týdnů jsme odchyty prováděli na horách, v deštném lese, a dokonce i v poušti,“ popisuje zážitky z terénu Jarmila Krásová. „V poušti jsme dokonce zapadli a vyprošťování nám zabralo několik hodin, celá situace vypadala na začátku velmi beznadějně.“
Nebezpečí i pro člověka
Arenaviry patří mezi tzv. zoonotické viry. Může se tedy stát, že přeskočí z hlodavce na člověka. Příkladem nebezpečného arenaviru je virus Lassa, který u lidí v Západní Africe vyvolává krvácivou horečku. Světová zdravotnická organizace označila Lassa virus jako jeden z osmi prioritních patogenů, u kterých se předpokládá nejvyšší riziko budoucích vážných epidemií. Detekce virů u divokých zvířat, u kterých je navíc silný předpoklad přenosu na člověka, je zásadní pro rozpoznání budoucích epidemiologických rizik.
Publikace: https://doi.org/10.3390/v13060982
Kontakt:
Mgr. Jana Těšíková
Ústav biologie obratlovců AV ČR
e-mail: jana.tesikova@gmail.com
Mgr. Jarmila Krásová
Ústav biologie obratlovců AV ČR
e-mail: jarmila.krasa@gmail.com
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112