Vědci zjednodušili systém dělení druhů parazitické houby aspergilus

Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude mít dopad mimo jiné na kontrolu potravin. Vědci předpokládají, že podobné zjednodušení bude možné i u dalších skupin hub.

Houby rodu Aspergillus (česky kropidlák) jsou běžně rozšířené v životním prostředí a některé z nich široce využívané v biotechnologickém průmyslu – například k výrově kyseliny citronové, některých enzymů nebo k fermentaci potravin a nápojů (například populárního čínského čaje Pu-erh). Některé druhy jsou ale toxické, karcinogenní, kontaminují ovoce, zeleninu, kukuřici, arašídy nebo půdu a mohou způsobit lidem i zvířatům závažné zdravotní problémy.

Současný systém dělení hub je založen z velké části na molekulárně-genetických datech. „Běžné je především dělení stávajících druhů na menší, zavádění nových jmen pro druhy, které jsou nerozeznatelné vzhledem a mikroskopickými i dalšími znaky jeden od druhého. To vše komplikuje nebo až znemožňuje přesnou identifikaci například pro diagnostiku onemocnění, která tyto houby způsobují,“ říká Vít Hubka, který působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Vědci utvořili mezinárodní tým, shromáždili stovky vzorků z různých kontinentů a substrátů a zhodnotili skutečnou různorodost v rámci druhů. Výsledky jejich robustní studie publikoval v sérii tří článků prestižní časopis Studies in Mycology.

„Aplikovali jsme širokou škálu metod, včetně moderních fylogenetických metod založených na datech z vysokého počtu genů či genomů. Došli jsme ke zjištění, že druhy jsou mnohem více variabilní, než jsme si mysleli, a to na mnoha úrovních – vzhled kolonií, mikroskopické znaky, genetická variabilita, produkce mykotoxinů apod.," říká člen týmu František Sklenář.

Výsledkem bylo výrazné snížení počtu druhů a také nový pohled na systém členění. „Rod Aspergillus udává do značné míry trendy směřování v taxonomii a dalších disciplínách, očekáváme proto podobné závěry i u jiných skupin hub," dodává Miroslav Kolařík, vedoucí laboratoře genetiky a metabolismu hub z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

TZ ke stažení

Odkaz na publikaci:
https://www.studiesinmycology.org/index.php/issue/116-studies-in-mycology-no-102

Kontakt:

Miroslav Kolařík, Ph.D. 
vedoucí Laboratoře genetiky a metabolismu hub
Mikrobiologický ústav AV ČR
mkolarik@biomed.cas.cz

Mgr. Vít Hubka, Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR
vit.hubka@gmail.com

Mgr. František Sklenář
Mikrobiologický ústav AV ČR
frantisek.sklenar@natur.cuni.cz

Přečtěte si také

• V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
• Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
• Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
• Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
• Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
• Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
• Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
• Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
• Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
• Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině