Zahlavi

Samci rysů putují nečekaně daleko, zvyšují tak šance na přežití druhu

21. 04. 2021

Rysy v západní a střední Evropě ohrožuje mimo jiné také jejich vzájemná izolovanost. Alespoň částečné propojení rysích populací je tak jednou z mála možností, jak zajistit jejich dlouhodobou životaschopnost. Nová studie publikovaná v prestižním časopise Conservation Genetics naznačuje, že je možné cíle dosáhnout. Mladí samci rysa jsou schopni putovat na dlouhé vzdálenosti.

Přesuny rysů na větší vzdálenosti jsou v současné fragmentované krajině zaznamenávány jen výjimečně. Výskyt rysa v několika oblastech Česka mimo areál jeho trvalého výskytu proto podnítil zvědavost mezinárodního týmu vědců, který se rozhodl pátrat po původu těchto jedinců. „Během několikaletého výzkumu rysů jsme získali genetické vzorky i z lokalit mimo tradiční oblasti trvalého výskytu rysa na Šumavě a v Beskydech. Obě tyto oblasti jsme samozřejmě považovali za potenciální zdrojové populace. O to větší bylo naše překvapení, že to platilo jen pro dva ze čtyř jedinců. Jedním z nich byl např. rys Kryštof, který se na nějakou dobu usadil v Moravském krasu,“ popisuje výzkum vedoucí genetického monitoringu rysa Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

V případě rysa, který se pohyboval v Krušných horách, byla zdrojem mnohem vzdálenější německá populace v pohoří Harz, ohledně rysa monitorovaného v Jizerských horách šlo dokonce o baltskou populaci. „Tito jedinci tak museli při hledání teritoria urazit i několik set kilometrů, a to i ve značně fragmentované a člověkem intenzivně využívané krajině, což svědčí o schopnosti rysích samců osídlit i vzdálenější lesnatá území. Bohužel, obdobné chování zatím není známé u rysích samic,“ dodává Krojerová.

Trus nebo chlupy zvířat jsou důležitým zdrojem informací

Pro zjištění původu jedinců posloužily ve třech případech tzv. neinvazivní genetické vzorky (trus), v jednom případě se jednalo o tkáň z mrtvého zvířete. „Bez využití moderních molekulárních metod založených na analýze DNA bychom nebyli schopni určit původ těchto zvířat. Je úžasné, že nám tyto metody umožňují využít i genetické vzorky s nízkým obsahem nepříliš kvalitní DNA, jako je tomu v případě trusu nebo chlupů, které lze navíc získat bez nutnosti přímého kontaktu s daným zvířetem,“ říká Barbora Gajdárová, doktorandka na Masarykově univerzitě v Brně a Ústavu biologie obratlovců AV ČR a hlavní autorka studie. „To umožňuje získat velice cenné informace i u chráněných, málo početných a skrytým způsobem žijících druhů, mezi které rys bezesporu patří,“ dodává.

Propojení izolovaných populací je do budoucna nadějí na jejich záchranu

O překvapivě velké schopnosti rozptylu mladých rysů, zejména samců na mnoho desítek kilometrů přinesl první informace v rámci česko-bavorsko-rakouské (šumavské) populace telemetrický monitoring a monitoring pomocí fotopastí. Obvykle se jednalo o přesuny v rámci populace, někdy ale i do okrajových nebo vzdálenějších navazujících území. „Zveřejněná studie nám ovšem potvrdila schopnost rysa dispergovat (rozptylovat se) ještě v mnohem větším geografickém měřítku a nabídla nový pohled nejen na prostorové chování druhu, ale zejména na jeho schopnost přežívání v evropské krajině,“ uvedl Luděk Bufka, zoolog NP a CHKO Šumava, který se monitoringu rysů věnuje už od 90. let.

U fragmentovaných populací rysa v západní a střední Evropě mají přesuny na velkou vzdálenost i mimo trvalé oblasti výskytu velký význam. „Pokud zlepšíme průchodnost krajiny a snížíme přímé negativní vlivy člověka (pytláctví, střety s dopravou), přirozený rozptyl rysů by mohl malé populace zachránit před vymřením díky jejich vzájemnému propojení a výměně jedinců, napomáhající zachování jejich genetické variability,“ dodal Bufka.

Vědomí, že rysi dokážou při svém putování překonat i stovky kilometrů v silně fragmentované krajině nám dává naději, že například úsilí o šetrnější začlenění dopravních komunikací do krajiny má smysl.“

Je to potěšující zjištění. Vědomí, že rysi dokážou při svém putování překonat i stovky kilometrů v silně fragmentované krajině nám dává naději, že například úsilí o šetrnější začlenění dopravních komunikací do krajiny má smysl. Tyto cíle se například snaží v širším prostoru Karpat prosazovat právě běžící projekt SaveGREEN,“ komentuje situaci Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, který se na studii také podílel. Upozorňuje však, že současná frekvence přesunů je zatím příliš nízká a na delší cesty se vydávají výhradně rysí samci. „Rozptyl rysa Kryštofa z Beskyd do Moravského krasu byl úspěšný jen v tom, že rys dokázal v novém území přežít dva roky. Bohužel zde nenašel partnerku k rozmnožování a nakonec zmizel. Zda se stal obětí dopravy, pytláků nebo se beze stop přesunul do jiného území, bohužel nevíme,“ doplnil Kutal. Další dva rysi, kteří se loni pokusili z Beskyd expandovat na západ, už byli méně úspěšní. Jeden skončil pod koly aut na okraji Hostýnských vrchů, druhý na dálnici u Rousínova.

Kontakt:

Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců AV ČR
a Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty MENDELU
krojerova@ivb.cz
+420 737 609 004

Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D.
Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně
a Program Šelmy Hnutí DUHA
miroslav.kutal@hnutiduha.cz
+420 728 832 889

RNDr. Luděk Bufka
Oddělení zoologie, Odbor ochrany přírody, Správa Národního parku Šumava
ludek.bufka@npsumava.cz
+420 731 530 246

Článek o návratu divokých šelem - rysů a divokých koček - do Česka k prolistování ZDE.

Vzácný okamžik přímého pozorování rysa ostrovida  v jeho přirozeném prostředí ve slovenských Karpatech
Vzácný okamžik přímého pozorování rysa ostrovida v jeho přirozeném prostředí
ve slovenských Karpatech
FOTO: Barbora Gajdárová

Publikace:

Gajdárová B., Belotti E., Bufka L., Duľa M., Kleven M., Kutal M., Ozoliņš J., Nowak C., Reiners T. E., Tám B., Volfová J., Krojerová-Prokešová J. 2021. Long-distance Eurasian lynx dispersal – a prospect for connecting native and reintroduced populations in Central Europe. Conservation Genetics. DOI.

TZ ke stažení zde.

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
Tiskové oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
Tiskové oddělení
+420 739 535 007

press@avcr.cz

Tiskové zprávy