Zahlavi

Přístroj českých vědců se na Mars nevydá, start sondy přerušila válka

18. 03. 2022

V nejbližší době se nedozvíme, jsou-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu, ani jestli se mohou elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch. To jsou hlavní cíle českého vědeckého přístroje, který měl na jaře 2023 na Marsu přistát. Rada Evropské kosmické agentury 17. března 2022 pozastavila projekt meziplanetární sondy ExoMars 2022, jíž je český přístroj součástí. Je to reakce na důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Ruská vesmírná agentura měla totiž zajistit vypuštění sondy v září letošního roku i její přistávací platformu.

Záhada existence „blesků“ na Marsu zatím zůstane nevyřešena. Český přístroj má měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů, kde by se mohly projevovat i případné atmosférické výboje. Ty vědci dříve zaznamenali kromě Země i na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

„Pokud na Marsu takové výboje existují, jistě nevypadají jako pozemské blesky,” říká Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „O tom, jak by mohly vypadat, se můžeme zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o řídké atmosféře naší sousední planety. Nikdo tyto výboje ještě nepozoroval ani opticky, ani se doposud nepodařilo zachytit jejich nízkofrekvenční elektromagnetické vlny.” Přístroj pro měření změn elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů totiž ještě nikdy na povrch Marsu nedosedl. Ani letos se tedy na cestu dlouhou téměř 600 milionů kilometrů k rudé planetě nevydá.

Spolu s vědeckým přístrojem, který na desce plošných spojů nese českou vlajku, neodletí do vesmíru ani 11 nahrávek, které mezinárodní porota vybrala z 584 třicetivteřinových zvukových záznamů v rámci soutěže „Telefonát z Marsu“. Soutěž uspořádalo Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a populární přírodovědecký časopis Vesmír. Jedna z těchto nahrávek se měla stát testovacími daty, které se odvysílají z povrchu Marsu zpět na Zemi.

Více o Misi ExoMars 2022 zde

Více o výzkumném programu AV ČR Vesmír pro lidstvo zde

 

Kontakt:

prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.,
Ústav fyziky atmosféry AV ČR,
os@ufa.cas.cz

TZ ke stažení zde

Ing. Radek Lán z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR kontroluje složenou elektrickou anténu českého přístroje, vyrobenou ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky AV ČR. Fotografováno 23. února 2022 během posledních úprav přístroje v čistých prostorách TAS v italském Turíně.

Ing. Radek Lán z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR kontroluje složenou elektrickou anténu českého přístroje, vyrobenou ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky AV ČR. Fotografováno 23. února 2022 během posledních úprav přístroje v čistých prostorách TAS v italském Turíně.

FOTO: Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Část desky plošných spojů elektroniky přístroje pro měření změn elektromagnetického pole na povrchu Marsu, vpravo je česká vlajka a pozdrav, spolu s poctou knězi a přírodovědci Prokopu Divišovi, který v roce 1754 sestrojil první evropský bleskosvod.

Část desky plošných spojů elektroniky přístroje pro měření změn elektromagnetického pole na povrchu Marsu, vpravo je česká vlajka a pozdrav, spolu s poctou knězi a přírodovědci Prokopu Divišovi, který v roce 1754 sestrojil první evropský bleskosvod.

FOTO: Ústav fyziky atmosféry AV ČR

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Martina Spěváčková
+420 733 697 112

press@avcr.cz

Tiskové zprávy