Příroda si se škodlivým přízemním ozonem poradí i za extrémního sucha

Stromy pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon z ovzduší, čímž zlepšují jeho kvalitu, nicméně za suchých podmínek ho přijímají méně. Výzkum vědců z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ale ukázal, že i v období extrémního sucha v roce 2018 se množství odstraněného ozonu nezvýšilo a zlikvidovaly ho jiné procesy. Experti to považují za dobrou zprávu.

Přízemní ozon vzniká důsledkem automobilové dopravy a spalováním fosilních paliv, znečišťuje ovzduší, a tím představuje hrozbu pro přírodu i lidské zdraví. I proto vědci v současnosti zkoumají vliv sucha na koncentrace přízemního ozonu, konkrétně se zaměřili na léta 2018–2020. Přišli na to, že i za největšího sucha se množství odstraněného přízemního ozonu nezvýšilo, a to navzdory tomu, že ho stromy v takových podmínkách pohlcují méně.

„Z prvních výstupů je velmi zajímavé, že toky ozonu zůstaly i za extrémního sucha roku 2018 nezměněny, ačkoli většina ozonu nešla do průduchů rostlin. Část šla na oxidaci těkavých organických látek, část na oxidaci NO na NO₂ a většina pravděpodobně ulpěla na površích půdy, kmenů, listů,“ vysvětluje Stanislav Juráň, který se v Ústavu globální změny AV ČR měřením toků přízemního ozonu a jeho dopadu na vegetaci zabývá. „Je to tedy dobrá zpráva, kdy v budoucím sušším klimatu můžeme očekávat, že ačkoli stromy nebudou schopny pohltit za sucha tolik ozonu, dojde k jeho odstranění jinou cestou,“ dodává Stanislav Juráň.

Dopad ozonu na vegetaci je negativní

Přízemní ozon má vliv na fixaci uhlíku rostlin, tedy na proces, který přispívá ke správnému průběhu fotosyntézy. „Dopady na vegetaci jsou negativní. Například na Bílém Kříži snížil přízemní ozon fixaci uhlíku rostlinami až o 24,8 % proti času před průmyslovou revolucí. V Košeticích, když zrovna bylo pole oseto směsí jílku vytrvalého a jetele, se fixace uhlíku snížila o 13,5 %,” vyjmenovává konkrétní dopady Stanislav Juráň.

Kontakt:

Ing. Stanislav Juráň, Ph.D.
CzechGlobe – Ústav globální změny AV ČR
juran.s@czechglobe.cz

Denní průměry toků ozonu v porostu horského lesa smrku ztepilého v lokalitě Bílý Kříž, Moravskoslezské Beskydy 1. 6.–31. 8. 2018. V období dostatečné vláhy (modrý graf) je dominantní složkou tok ozonu do průduchů jehlic stromů (91 % celkového toku), zatímco za extrémního sucha (červený graf) se snižuje (50 % celkového toku).

Přečtěte si také

• Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
• Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
• Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
• Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
• Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření 
• Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
• Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
• Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
• Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
• Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat