(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR mapuje ambice 15letých žáků stát se učitelem ve srovnání se zbytkem Evropy. Jak velký je zájem českých žáků o učitelskou profesi? Jaké faktory učitelské aspirace ovlivňují a jak jsme na tom v evropském srovnání? 

Nedostatek kvalitních učitelů v mnoha evropských zemích vyvolává otázky, jak mladé lidi k volbě učitelského povolání motivovat a co stojí za nízkým zájmem o učitelskou profesi. Ke zmapování učitelských aspirací a zodpovězení uvedených otázek využívá tato studie mezinárodní šetření PISA, v jehož rámci byli 15 letí žáci dotazováni na detaily ohledně prostředí ve škole a třídě, způsoby výuky a také na osobní charakteristiky včetně učitelských aspirací.

Z šetření vyplývá, že největší podíl 15letých žáků s aspiracemi stát se učitelem vykazují Irsko (11,2 %), Lucembursko (10,6 %) a Španělsko (7,1 %). Naopak nejnižší 1% podíl mají Lotyšsko, Portugalsko a Island. Česká republika se s podílem 2,7 % nachází pod evropským průměrem, který je 4,5 %. Ve všech zkoumaných evropských zemích jsou učitelské aspirace vyšší u dívek než u chlapců. Ani Česká republika není v tomto směru výjimkou. Na učitelství u nás aspiruje jen 1,1 % 15letých chlapců oproti 4,4 % děvčat.

„Zajímavé je, že nejnižší podíly 15letých chlapců aspirujících na učitelství pozorujeme v postkomunistických zemích jako Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko a Česko. Tyto země mají zároveň nejnižší zastoupení mužů v učitelské profesi, což může být způsobeno feminizací školství v 90. letech,“ přibližuje rozdíly v učitelských aspiracích podle pohlaví autorka studie Miroslava Federičová.

Studie dále zkoumala, jaký vliv má na učitelské aspirace žáků vysokoškolské vzdělání jejich rodičů. Ukazuje se, že z českých žáků aspirujících na učitele má zhruba 34 % alespoň jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče. Pouze v Česku, Itálii a na Slovensku je tento podíl nižší než u žáků aspirujících na jiné povolání vyžadující také vysokoškolské vzdělání. Oproti jiným zemím se zde tedy učitelé rekrutují z rodin s nižším vzděláním.

Podíl žáků aspirujících na povolání učitele se liší nejen napříč zeměmi, ale také uvnitř zemí. Vyšší podíl žáků s učitelskými ambicemi je u nás na Moravě a ve Slezsku, nejnižší naopak ve středních a západních Čechách. To koreluje s nedávným zjištěním České školní inspekce, že s nedostatkem učitelů se potýkají nejvíce v českých krajích, zatímco na Moravě tento problém pociťují výrazně méně.

Zjištění studie dokazují, že učitelské aspirace českých žáků souvisí i se zkušenostmi z vlastní školní docházky a vztah s učiteli. Ke zvýšení zájmu o učitelská povolání by tedy zřejmě mohl sloužit pozitivnější přístup stávajících učitelů, stejně jako jejich lepší platové ohodnocení, modernizace počátečního a dalšího pedagogického studia či systematičtější podpora začínajících učitelů.

Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.

Kontakt:

Miroslava Federičová
CERGE-EI
miroslava.federicova@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily
• Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
• Nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědu je v provozu v pražské Troji
• Postoje Čechů k robotům souvisejí s tím, jak důvěřují druhým
• Expertka vystoupí v Praze u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě
• Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka
• Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?
• „Bílý“ buk z Moravského krasu: jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy
• Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace
• Oteplování oslabuje přirozené nepřátele hmyzu, ukazuje nový výzkum