Matematika pro praxi. Čestnou oborovou medaili obdrží Radim Blaheta in memoriam

Jak člověk může zasahovat do zemské kůry a jaké mohou být důsledky, jsou otázky, které motivovaly rozsáhlý výzkum Radima Blahety z Ústavu geoniky AV ČR. Vědec, který zemřel letos v lednu, se zabýval numerickou matematikou a aplikacemi matematiky v geotechnických a enviromentálních oborech; za jeho práci mu Akademie věd ČR udělí čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách. Ceremoniál za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové se uskuteční dnes v Ostravě při oslavách 40. výročí založení Ústavu geoniky AV ČR.

Aby vyhořelé jaderné palivo mohlo být bezpečně uloženo pod zem, je potřeba práce mnoha odborníků. Jedním z nich byl  i Radim Blaheta. Přestože byla jeho hlavním oborem matematika, během let aktivního výzkumu svůj záběr výrazně rozšířil a jeho práce má velmi praktické užití.

Řešil rozsáhlé úlohy pružnosti, plasticidy, porézního proudění, věnoval se kontaktu v puklinách, vyvíjel výpočetní softwary, zabýval se stochastickou a inverzní analýzou a mnoha dalšími aktivitami.

Pomáhal vybudovat Národní superpočítačové centrum IT4Innovations, ale významný ohlas získaly jeho teoretické výsledky, které se týkají víceúrovňových metod pro řešení velkých soustav lineárních rovnic a jsou vysoce efektivní v geomechanických aplikacích. Společně s dalšími českými odborníky patřil k průkopníkům výzkumu řešení lineárních rovnic metodou algebraického multigridu, čímž položil základy uznávané české školy víceúrovňových metod.

Kromě výzkumu se Radim Blaheta zasloužil o rozvoj české i mezinárodní matematické komunity, pravidelně pořádal různé akce, popularizoval vědu, věnoval se studentům. Od roku 2009 pravidelně předsedal organizačním výborům mezinárodních konferencí MODELLING.

TZ ke stažení

Přečtěte si také

• Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
• Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
• Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
• Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
• Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
• Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky
• Nový pohled na klimatickou krizi. Do Akademie věd míří ERC Consolidator grant
• Veřejné prostředky investované do vědy systematicky vracíme, zaznělo na sněmu
• Kočka divoká je zpět: v Lužických horách letos úspěšně vyvedla mláďata
• Konference PLATOSpec uzavřela první rok provozu spektrografu