Horko v Praze: zvýšená úmrtnost za posledních 10 let

Neobvyklé a četné vlny horka v letech 2010 až 2019 jsou reálnou hrozbou pro zdraví a život lidí, zejména ve městech s hustou zástavbou. Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích. Vliv horka na úmrtnost v Praze v letech 1982–2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky analýzy uveřejnil odborný časopis Urban Climate.

Vlny horka představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou citelné zejména ve městech s hustou zástavbou a malým podílem zeleně.

V nově publikované studii vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (květen–září) v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století (1982–1989) do prvního desetiletí 21. století (2010–2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ říká Aleš Urban, vedoucí týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí vědec.

Adaptace měst na klimatickou změnu

Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil 50 úmrtí za rok, v poslední dekádě došlo již k 90 úmrtí za rok. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětluje Aleš Urban s tím, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015.Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než 5 % všech úmrtí mezi květnem a září.

Jasný nárůst dopadu vln horka na úmrtnost naznačuje nutnost adaptace měst na teplejší podnebí. „Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní. V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje,“ zdůrazňuje Aleš Urban.

Publikace:

Urban, A., Fonseca-Rodríguez, O., Di Napoli, C., & Plavcová, E. (2022). Temporal changes of heat-attributable mortality in Prague, Czech Republic, over 1982–2019. Urban Climate.
https://doi.org/10.1016/j.uclim.2022.101197

Kontakt:
Mgr. Aleš Urban, Ph.D.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
urban@ufa.cas.cz
 +420 272 016 069

TZ ke stažení

Více informací:

Urban, A., Hanzlíková, H., Kyselý, J., & Plavcová, E. (2017). Impacts of the 2015 heat waves on mortality in the Czech Republic-a comparison with previous heat waves. International Journal of Environmental Research and Public Health, 14(12).

Urban, A., Kyselý, J., Plavcová, E., Hanzlíková, H., & Štěpánek, P. (2020). Temporal changes in years of life lost associated with heat waves in the Czech Republic. Science of The Total Environment, 716, 137093.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu – 1. aktualizace pro období 2021–2025. Ministerstvo životního prostředí ČR. Dostupné na: https://www.mzp.cz/cz/narodni_akcni_plan_zmena_klimatu

Přečtěte si také

• Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
• Rizika reformy doktorského studia
• Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
• Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
• Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
• Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
• Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery
• Česko má novou zbraň proti nebezpečným virům a infekcím
• 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví narozeniny
• (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání