Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku

09. 03. 2026

Biorytmy, poškození mozku či neurosteroidy. Letošní Týden mozku je nabitý lákavými tématy. Již sedmadvacátý ročník festivalu odstartoval dnes a potrvá až do neděle 15. března. Pro veřejnost jsou připraveny popularizačně laděné přednášky, workshopy a debaty, výstavy či kvízy. Téměř osmdesátka akcí zaplní přednáškové sály v sedmi městech napříč celou republikou. Veškerý program je zdarma, některé akce nevyžadují rezervaci.

„Mozek je nejkomplexnější struktura, kterou v přírodě známe. Je místem, kde vzniká naše paměť, pozornost, emoce i schopnost rozhodovat se – a také učit se, což je pro vědu a výzkum klíčové,“ řekl na slavnostním zahájení festivalu předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Jak také uvedl, i přes obrovský pokrok ve vědeckém poznání zůstává pochopení mozku jednou z největších výzev, před nimiž badatelé stojí. Jejich snaha porozumět tomu, jak spolu nervové buňky komunikují a co se děje, když se jejich „řeč“ naruší, může přinést další důležitý krok k lepší prevenci i léčbě neurologických a psychických onemocnění.

Festival Týden mozku zahájil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Radomír Pánek ocenil, že se daří vědecké výsledky v oblasti poznání mozku uplatňovat v praxi. Pomáhají zpřesňovat diagnostiku, hledat nové terapeutické postupy, zlepšovat rehabilitaci po úrazech či cévních mozkových příhodách a přispívají také k tomu, aby se lidé mohli déle těšit z aktivního a kvalitního života.

Od komorní akce k fenoménu
Festival se poprvé konal v roce 1998 v rámci celosvětové kampaně Brain Awareness Week. Z původně komorní, spíše odborně zaměřené akce během let vyrostla celorepubliková událost, jež se mezi fanoušky vědy těší velké oblibě. U jejího zrodu stál Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který na letošním ceremoniálu připomněl, jakou cestu Týden mozku za svou existenci již vykonal.

„Považuji za zvláště potěšitelné, že se přednášející rekrutují ve stále větší míře z mladé generace vědeckých pracovníků a kliniků, a získávají tak ostruhy v popularizační činnosti. Věda musí mít podporu široké veřejnosti. Získá ji jen tak, že se o jejích výsledcích bude co nejvíce hovořit,“ upozornil.

Nestor české neurovědy Josef Syka zavzpomínal na začátky festivalu.

Za neutuchající energii poděkoval Josefu Sykovi místopředseda České společnosti pro neurovědy Karel Ježek a zmínil výrazný fenomén dnešní doby, který ovlivňuje i výzkum mozku – raketový vzestup AI: „Množí se obavy, že možná nebude vzdělání a vědy příliš zapotřebí, když za nás spoustu věcí vymyslí umělá inteligence. Opak je pochopitelně pravdou.“

Umělá inteligence je podle něho pouze jazykový model, který sofistikovaně využívá poznatky, jež má věda k dispozici už desítky let, tedy pravděpodobnostní principy založené na vyhodnocování a zpětném vybavování informací neurálními sítěmi. „Jako podstatný vnímám výzkum vedený zvědavostí, který stojí na začátku převratných objevů, z nichž nakonec čerpá i umělá inteligence,“ zdůraznil Karel Ježek s tím, že roli Akademie věd vidí právě v posilování této přirozené zvídavosti.

Místopředseda České společnosti pro neurovědy Karel Ježek připomněl, že zkoumat věci okolo sebe je bytostně lidské.

Návštěvníci mají mnoho šancí, jak svou touhu po vědění ukojit. V bohatém festivalovém programu, ať už hlavním přednáškovém, či doprovodném, najdou řadu zajímavých témat o mozku. Jen umělé inteligenci se věnuje pět akcí, dalším oblíbených okruhem je učení a fascinující jsou i exkurze do medicínských oborů na pomezí neurověd a neurochirurgie. Pár tipů jsme shrnuli v článku Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program.

Kompletní seznam akcí Týdne mozku je k dispozici na webu festivalu.

Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.