Čeští vědci navrhli filtr proti covidu pro rozvojové země

Vědci z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice ve spolupráci s Ústavem chemických procesů Akademie věd ČR a Textilním zkušebním ústavem v Brně vyvinuli osobní filtr proti SARS-CoV-19, který by se mohl uplatnit v rozvojových zemích. Celá sestava, jež se dá sbalit do batohu, nevyužívá nanomateriály, ale běžně dostupnou polyesterovou pleteninu podobnou flísové dece. Originální řešení českých vědců nyní zveřejnil prestižní americký odborný časopis PLOS One.

„Námi vybraný materiál má skvělý poměr mezi množstvím viru – aerosolu, který materiál zachytí, a odporu, který klade při dýchání. Je proto srovnatelný s materiály použitými v respirátorech FFP3,“ říká hlavní autor studie Ing. Max Fraenkl, Ph.D., z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Materiál, který vědci využili, je chemicky i tepelně odolný a na rozdíl od netkaných materiálů používaných v respirátorech je odolný i mechanicky. Filtr z něj lze regenerovat varem nebo praním při 95 °C. Své filtrační schopnosti neztrácí ani při opakovaném vyprání či vyvaření. „Jeho vysokou filtrační schopnost lze přičíst právě měkké vrstvě, která připomíná netkané textilie,“ zdůrazňuje Max Fraenkl.

Z materiálu výzkumníci sestavili filtrační kartridž, která se dá nosit na zádech v malém batohu. Nezávislý test Výzkumného ústavu bezpečnosti práce potvrdil, že filtrační účinnost kartridže je 99 procent.

„Filtrační batoh by mohl být dobrým řešením pro rozvojové země nebo jako vybavení pro lékaře, kteří pracují v těchto zemích,“ uvedl Vladimír Ždímal, spoluautor studie a vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR.

„Použití filtračního batohu významně snižuje riziko nákazy u lékařů, kteří provádějí u nakažených pacientů procedury, které produkují vysoce nakažlivý aerosol. Například při laparoskopii žaludku, vyšetření na ORL nebo u zubního vyšetření,“ dodal Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Odkaz na publikaci:
https://doi.org/10.1371/journal.pone.0268542

Kontakt: 
Lenka Čermáková
Univerzita Pardubice
lenka.cermakova@upce.cz
+420 702 224 703

TZ ke stažení

Přečtěte si také

• Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
• Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
• Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
• Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
• Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření 
• Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
• Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
• Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
• Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
• Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat