Češi a Korejci hledají mikroorganismy, které zvýší produkci účinných látek z rostlin

Získání důležitých látek z rostlin pomocí nástrojů umělé inteligence je cílem unikátního projektu českých a korejských vědců. Ten navíc propojí pěstování rostlin v chytrých farmách s využíváním přirozených mikroorganismů, které žijí s rostlinami v symbióze. Zástupci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a korejského KIST-INP dnes podepíšou memorandum. Společný projekt začne v roce 2026.

Rostliny jsou zdrojem mnoha důležitých přírodních sloučenin, které se využívají v medicíně, kosmetice i dalších odvětvích. Zajistit jejich stabilní produkci není ale jednoduché. Vědci tedy chtějí poprvé v mezinárodním měřítku systematicky propojit dva odlišné přístupy – pěstování rostlin v chytrých farmách a využívání přirozených mikroorganismů, které s rostlinami žijí v symbióze.

Na české straně se do projektu zapojuje Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR, zejména jeho Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin v Olomouci. Jeho korejským partnerem je Ústav pro výzkum přírodních látek KIST-INP, který je součástí Korea Institute of Science and Technology. Tato pracoviště chtějí společně propojit své znalosti a objevit prospěšné mikroorganismy, které zvýší produkci účinných látek v rostlinách.

Spojení umělé inteligence a biologie odhalí největší potenciál

Klíčovou roli přitom sehraje umělá inteligence. Ta podle Jana Bartoše, vedoucího Centra strukturní a funkční genomiky rostlin v Olomouci, umožní zpracovat data z experimentů a rozpoznat v nich vzory, které odhalí nejvhodnější mikroorganismy pro konkrétní plodiny.

„Hledání symbiotických mikroorganismů vhodných pro komerční pěstování plodin je náročný proces. Zahrnuje jejich izolování z přírody, kultivaci a charakterizaci v laboratoři, sledování vlivu na rostliny za různých podmínek a určení molekulárních mechanismů zodpovědných za příznivé účinky symbiózy. Experiment tak přináší různorodá data, ve kterých můžeme díky umělé inteligenci rozpoznat vzory a objevit mikroorganismy s největším potenciálem,“ říká Jan Bartoš.

To je zásadní krok k tomu, aby bylo možné pěstovat vybrané plodiny chytřeji a udržitelněji.

Chytré farmaření se spojí s dlouholetými zkušenostmi

Čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR) přinášejí do projektu dlouholeté zkušenosti s analýzami dědičné informace rostlin. Korejský Ústav pro výzkum přírodních látek KIST-INP je zase předním pracovištěm v oblasti přírodních sloučenin a chytrého farmaření.

„Umělá inteligence nám nyní otevře nové možnosti, jak porozumět složitému vztahu rostlin a mikroorganismů,“ říká ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jan Martinec. „Díky spolupráci s kolegy z Koreje věříme, že dokážeme najít prospěšné mikroorganismy, které zvýší užitek rostlin bez zátěže pro životní prostředí. Spojení našich znalostí a zkušeností vytváří jedinečnou příležitost posunout tento výzkum kupředu.“

Společný výzkum stvrdí dnes podpis memoranda. Dokument podepíšou ředitelé obou institucí, Jan Martinec za Ústav experimentální botaniky AV ČR a dr. Joosun Kim za KIST-INP. První konkrétní projekt je již připraven a v případě schválení financování začne v roce 2026.

Kontakt:

Ing. Radoslava Kvasničková
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky AV ČR
kvasnickova@ueb.cas.cz   

Přečtěte si také

• Klíčové přístroje pro novou kosmickou misi ESA budou vyvíjet čeští vědci
• Viry proti bakteriím. Vědci hledají šetrnější ochranu rajčat
• Český vědec předal Národnímu muzeu unikátní sbírku 780 savců z Nové Guineje.
• Biosmršť 2026: zlatý hřeb Týdne invazních druhů
• Šakali expandují Evropou. Pomáhá jim člověk, zastavit je mohou vlci
• Archeologické léto zahajuje sedmý ročník
• Veletrh vědy nabídne jadernou misi, africké expedice i tajemství orchidejí
• Koupací sezóna: zelená voda nemusí znamenat problém, ale opatrnost je na místě
• Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2026
• Česká studie: návrat divokých velkých býložravců podporuje rozmanitost hmyzu