Ceny předsedkyně AV ČR za popularizaci vědy

Přibližují archeologii, historii s filozofií i aerosoly. Díky jejich práci mohla široká veřejnost nahlédnout do života Římanů na území Čech a Moravy, lépe pochopit motivy a dopady války na Ukrajině a správně používat roušky nebo respirátory. Balázs Komoróczy, Petr Hlaváček a Vladimír Ždímal proto dnes převezmou Cenu předsedkyně AV ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu.

Akademie věd ČR každý rok oceňuje přínos v oblasti rozvoje výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně propagace nebo popularizace.

„Věda bez toho, aniž bychom naše výsledky představovali veřejnosti, pokulhává. Potřebujeme, aby lidé chápali, jak moc je bádání důležité a co dobrého jim může přinést,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Jsem moc ráda, že můžeme ocenit i ty, kteří část své vědecké energie věnují právě tolik potřebné popularizaci.“

Letošními laureáty jsou Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu AV ČR v Brně, Petr Hlaváček z Filosofického ústavu AV ČR a Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR. Cenu spojenou s finanční odměnou převezmou z rukou předsedkyně dnes odpoledne při zahájení festivalu Týden Akademie věd ČR.

Balázs Komoróczy patří k vůdčím osobnostem moderní popularizace archeologie. Věnuje se zejména archeologii Římanů na českém území – připravil například výstavu Římané a Germáni. Nepřátelé – rivalové – sousedé. Pomáhal připravit síť naučných stezek a informačních tabulí v Hradisku u Mušova, nejvýznamnější římské lokalitě v ČR.

Zároveň se podílel na desítkách přednášek pro veřejnost, dnů otevřených dveří i mediálních výstupech. V posledních letech se jeho zájem rozšířil o problematiku užívání detektorů kovů.

Petr Hlaváček se věnuje kulturním, náboženským a intelektuálním dějinám – a zejména problematice evropské identity. Jeho kritické reflexe evropské (západní) kultury z něj dělají ideálního komentátora různého aktuálního dění. Naposledy ho média zvala jako znalce ruské, běloruské a ukrajinské historie kvůli válce na Ukrajině.

Zajímá ho česká (československá) úloha v Evropě i české „těkání“ mezi Západem a Východem. Pravidelně publikuje a je hostem diskuzí. Stál také u zrodu výzkumné skupiny pro dějiny evropského myšlení Collegium Europaeum.

Vladimír Ždímal se během pandemie covid-19 intenzivně zapojil do testování filtrační účinnosti roušek a respirátorů. Celkem na jeho pracovišti otestovali 300 různých modelů ochrany dýchacího ústrojí. Kromě testování hojně vysvětloval otázky spojené šíření viru SARS-CoV-2 na Ministerstvu zdravotnictví, v Úřadu vlády nebo v Poslanecké sněmovně.

Jako odborník na aerosoly také často vystupoval v médiích, kde opakovaně zdůrazňoval důležitost roušek či respirátorů pro zpomalování pandemie – a to včetně zahraničních (irský Kanál 1, Sky News Arabia).

Přečtěte si také

• V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
• Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
• Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
• Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
• O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
• Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
• Rizika reformy doktorského studia
• Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
• Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
• Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta