Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek obdrželi 22. září Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Všichni tři laureáti byli v době objevů i publikace oceněných prací afiliováni s Fyzikálním ústavem AV ČR. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.

Cena je udělena za jejich průlomové práce, které prokázaly, že v přírodě existuje vedle feromagnetismu a antiferomagnetismu také třetí základní forma magnetismu. Tento objev mění více než sto let staré chápání magnetického uspořádání a otevřel zcela nové výzkumné pole s významnými důsledky pro kvantové materiály, fyziku kondenzovaných látek a budoucí informační technologie.

V roce 2019 laureáti zveřejnili, že dosavadní popis magnetického uspořádání přehlížel celou třídu stavů, které mají nulovou celkovou magnetizaci, ale zároveň vykazují nekonvenční feromagnetické vlastnosti včetně nízkoztrátových proudů a specifického spinového rozštěpení elektronových stavů. Toto rozštěpení souvisí s krystalovou symetrií materiálu a vzniká i bez výsledné makroskopické magnetizace. V roce 2021 pak vytvořili systematickou klasifikaci magnetických fází hmoty, která odhalila existenci altermagnetismu a vedla k identifikaci stovek potenciálních materiálů.

Teoretické předpovědi rychle inspirovaly experimentální fyziky po celém světě. Na prvních experimentálních potvrzeních laureáti spolupracovali. Existence altermagnetických stavů byla postupně potvrzována různými metodami, mimo jiné spektroskopickými měřeními a elektrickým transportem. Z původní teoretické myšlenky tak během několika let vznikly samostatné a velmi rychle rostoucí oblasti výzkumu, do něhož se zapojily týmy v Evropě, Severní Americe i Asii.

Tento objev tedy představuje průlom v základní fyzice, avšak má i přelomový technologický potenciál. Moderní elektronika stále více využívá nejen elektrický náboj elektronů, ale i jejich spin, což umožňuje, aby vznikala zařízení, která jsou rychlejší a méně energeticky náročná, a která procesují informace úplně novým způsobem. Po desetiletí tvořily feromagnety a antiferomagnety základní stavební kameny výzkumu magnetismu a spintroniky. Feromagnety dokáží vytvářet spinově polarizované proudy nezbytné pro fungování současných spintronických technologií. Zároveň ale vytvářejí rozptylová magnetická pole, která omezují jejich další miniaturizaci a rychlost. Antiferomagnety rozptylová magnetická pole nevytvářejí a mohou pracovat na ultrarychlých terahertzových frekvencích. Na druhou stranu zpravidla nedokáží vytvářet spinově polarizované elektrické proudy a jejich magnetický stav nelze snadno elektricky řídit, což omezuje jejich využití ve spintronice.

Altermagnety spojují to nejlepší z obou světů. Nemají výslednou magnetizaci, takže nevzniká magnetické vzájemné ovlivňování sousedních součástek. Zároveň přirozeně vytvářejí silně spinově polarizované proudy a mohou pracovat na terahertzových frekvencích. Díky těmto vlastnostem otevírají cestu k ultrarychlým a mimořádně energeticky úsporným počítačovým pamětem a mají značný potenciál pro budoucí vysoce výkonné počítače i hardware pro umělou inteligenci.

„Objev i teoretické rozpracování altermagnetismu byly dílem především evropských vědců, díky čemuž je Evropa považována za kolébku tohoto nového výzkumného směru. Na jejich práci dnes navazují rychle rostoucí výzkumné programy po celém světě, včetně významných iniciativ ve Spojených státech, Japonsku a dalších asijských zemích,“ komentuje udělené ocenění Evropská fyzikální společnost.

EPS Europhysics Prize

Cena se uděluje od roku 1975 (letošní ročník je již 42.) a patří k nejprestižnějším evropským oceněním v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Ocenění bylo slavnostně předáno 22. září 2026 na konferenci Divize kondenzované hmoty EPS ve Štýrském Hradci. Cena EPS Europhysics Prize se uděluje jako uznání za významný a jasně identifikovatelný objev, průlom nebo přínos v oblasti fyziky kondenzovaných látek, který podle názoru výběrové komise představuje vědeckou excelenci. Cena oceňuje výzkum, jehož významná část byla provedena v Evropě. 

Libor Šmejkal je český teoretický a experimentální fyzik afiliován s Max Planck Institute for the Physics of Complex Systems a Max Planck Institute for Chemical Physics of Solids v Drážďanech a s Fyzikálním ústavem AV ČR. Po doktorském výzkumu na Fyzikálním ústavu AV ČR a na Johannes Gutenberg University v německé Mohuči získal doktorát na Univerzitě Karlově. Zabývá se kvantovou fyzikou pevných látek, magnetismem a spintronikou. Získal prestižní ERC Starting Grant, v roce 2023 obdržel ocenění Falling Walls Science Breakthrough v kategorii fyzikálních věd a v roce 2025 Walter Schottky Prize Německé fyzikální společnosti.  

Tomáš Jungwirth je český fyzik působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR, na University of Nottingham ve Velké Británii a jako Distinguished Professor na Tohoku University v Sendai v Japonsku. Patří mezi světově uznávané odborníky v oblasti spintroniky, magnetických materiálů a kvantové fyziky pevných látek. Je jedním z nejcitovanějších českých vědců a za své vědecké výsledky získal řadu prestižních ocenění, je laureátem Národní ceny vlády Česká hlava 2024 a Ceny Neuron 2018 za významný vědecký objev ve fyzice. Je také držitelem dvou ERC Advanced Grants a dlouhodobě se věnuje propojování základního fyzikálního výzkumu s potenciálními technologickými aplikacemi. V roce 2025 mu prezident ČR udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Jairo Sinova je španělsko-americký teoretický fyzik působící na Johannes Gutenberg University v německé Mohuči (Mainz), kde vede výzkumnou skupinu zaměřenou na spintroniku a je ředitelem Spin Phenomena Interdisciplinary Center (SPICE). Zároveň působí jako Senior Professor na Texas A&M University. Je držitelem prestižního ocenění Alexander von Humboldt Professorship a v roce 2014 získal ERC Synergy Grant. Je členem American Physical Society. Působil ve Fyzikálním ústavu AV ČR po mnoho let včetně období, kdy vznikly oceněné práce o altermagnetismu.

Přečtěte si také

• Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
• Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
• Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
• Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
• Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
• Bělozubka tmavá se dál šíří Českem. Vědci znovu žádají veřejnost o pomoc
• Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
• Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
• Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
• Jak může vypadat Česko v roce 2100?