Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program

Sedm dní nabitých poznáním, ale i zábavou nabízí tradiční festival Týden mozku, který začíná v pondělí 9. března. Návštěvníky zve na přednášky, debaty, workshopy či výstavy, jejichž společným jmenovatelem je nejzáhadnější orgán lidského těla. Všechny akce, které se odehrají v sedmi městech napříč Českou republikou, jsou zdarma.

Když člověk sáhne na horkou plotýnku, pokyn ucuknout rukou „letí“ z mozku do svalu závratným tempem – až 430 km/h. To je rychleji, než se řítí monopost F1 na závodním okruhu. Na plné obrátky mozek pracuje i v noci, když jeho majitel spí – třídí a uklízí vzpomínky, zpracovává emoce a vyplavuje odpadní látky nahromaděné během dne.

Orgán o konzistenci měkkého tofu ale nabízí mnohem víc než jen dlouhou řádku „fun facts“. Jeho studiu se několik dekád věnují vědci z Akademie věd ČR. Jednou z nejvýraznějších postav neurovědního výzkumu je Josef Syka, který stál v roce 1998 u založení festivalu Týden mozku. „Jeho úkolem je přiblížit lidem nejnovější poznatky získané v neurovědě srozumitelně a na konkrétních příkladech,“ říká.

Každoročně se tak v Česku u příležitosti celosvětové iniciativy Brain Awareness Week připomíná důležitost neustálého posouvání vědomostí o zásadním orgánu lidského těla. Letos už po dvacáté sedmé, a to v týdnu od 9. do 15. března.

Sedm dní plných přednášek, workshopů a debat je určeno především laické veřejnosti. Bohatý program vedle hlavního organizátora, jímž je Ústav experimentální medicíny AV ČR, zajišťují i další pracoviště Akademie věd ČR a také univerzitní instituce či odborné společnosti. Přednáškové sály se otevřou v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové nebo Novém Městě nad Metují.

Biorytmy, poškození mozku a neurosteroidy
Na co se návštěvníci mohou těšit? Hlavní pásmo přednášek se odehraje v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Hned v pondělí se Tereza Dočkal z Fyziologického ústavu AV ČR pokusí vysvětlit, co se doopravdy skrývá za pojmy „sovy“ a „skřivani“, o kterých stále slýcháme, a proč může dlouhodobé posouvání režimu rozhodit naše tělo. Hlavní biologické hodiny totiž tikají právě v mozku.

Podtitul celého festivalu zní Cesta kolem hemisfér za sedm dní. (CC)

Lucie Janečková z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve své úterní přednášce zase shrne základní principy mozkové mrtvice a zaměří se na to, jak se mozek snaží po poškození sám obnovit. Mrtvice patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a dlouhodobého postižení. Co se při ní děje v mozku, proč k ní vůbec dochází a co může pomoct pacientům po jejím prodělání?

Také vás zajímá, proč se sami nedokážeme polechtat? Nebo proč necítíme vibrující telefon v kapse? Jak tohle všechno souvisí s tím, že lidský mozek neustále předvídá svět kolem nás, přijde ve středu objasnit Natálie Kikoťová z Psychologického ústavu AV ČR. V přednášce mimo jiné ukáže, jak se mozek učí předvídat senzorické následky pohybů a jak tyto predikce využívá k úspornému vnímání a kontrole koordinovaných pohybů.

Čtvrtek bude patřit zraku. Ten totiž v mozku neběží jen jednou cestou: existují dva hlavní zrakové proudy. Jeden nám pomáhá rozpoznat, co vidíme, druhý spíš řeší, kde věci jsou, jak se pohybují a jak s nimi můžeme manipulovat. Jak mozek kombinuje poznávání objektů s naší prostorovou pamětí? Jak se liší vnímání od pozornosti a proč často vidíme, co chceme vidět? To prozradí Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR.

Kompletní seznam přednášek z hlavního pásma programu najdete na webu festivalu. (CC)

Mozek na steroidech: Příběh o molekulách, které řídí náš vnitřní svět. Tak zní název páteční přednášky Evy Kudové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Neurosteroidy fungují jako skryté nástroje mozkové regulace, které jemně ladí náladu, spánek, strach, bolest i to, jak si pamatujeme včerejší události. Jak se z přírodních steroidů v hlavě stávají moderní léky na deprese, epilepsii, poruchy autistického spektra, nespavost nebo poranění mozku? A proč někdy tyto látky můžou mozek naopak rozhodit?

Některé části programu jsou již obsazené, ale vzniknou z nich videozáznamy, které budou moct zájemci následně zhlédnout z pohodlí domova (z výběru výše například úterní, středeční a páteční přednášku). Najdou je na webu akce, kde jsou už nyní videa toho nejzajímavějšího z minulých ročníků.

Mimo hlavní město
Koho zajímají data a statistiky, nechť zpozorní: v pátek se uskuteční online přednáška odborníků z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Věděli jste, že surová data nevnímáme objektivně? Mozek je automaticky filtruje skrze očekávání, zkušenosti a kognitivní zkratky. Jak tyto mentální procesy ovlivňují interpretaci statistiky, proč stejné údaje mohou vést k odlišným závěrům a kde se v datech rodí iluze jistoty? Odkaz na stream najdete zde.

Osa střevo-mozek představuje jedno z mnoha fascinujících témat současné vědy.

Nové Město nad Metují zase láká na trendy téma: Ovlivňuje střevní mikrobiom náš mozek? Barbora Valášková z Mikrobiologického ústavu AV ČR nezůstane jen u teorie, svůj výklad doplní i o názorné ukázky a interaktivní prvky.

Ty nebudou chybět ani v Olomouci. Návštěvníci tam můžou prozkoumat model mozku či krvinek, seznámí se s principy cévního zásobení, funkcemi krve a dědičností krevních skupin. V Ostravě si účastníci programu zase vyzkouší virtuální realitu – díky VR brýlím zažijí, jak může moderní technologie pomáhat při návratu pohybu a funkčnosti po cévní mozkové příhodě.

Nejbohatší doprovodný program připravili organizátoři v Brně. Zaujmout můžou třeba psychologická témata jako fungování mozku při stresu či co se děje v hlavě lidem s hraniční poruchou osobnosti. Nevšední pohled na mozek na pomezí neurověd a medicíny nabídnou přednášky o současných technikách neurochirurgických operací. Na brněnské akce není nutná rezervace.

O mozku uvolněně
Kdo dává přednost vizuálním podnětům před sluchovými, ocení dvě minivýstavy, které je možné zhlédnout po celý festivalový týden v hlavní budově Akademie věd ČR v Praze. Unikátní snímky ukážou, jak vidí mozek neurochirurg, radiolog, experimentální biolog, buněčný biolog nebo biochemik. Před očima návštěvníků ožijí úžasné struktury mozku lidského, zvířecího i v experimentálním modelu – ve zdraví i v nemoci.

Jak vidí mozek různí odborníci a jak ho zobrazují rozličné přístroje? (CC)

Druhá výstava má podobu pěti komiksů. Jednotlivé příběhy zpracovávají témata, jako jsou sebepéče, vyhledání včasné odborné pomoci, překonávání psychické krize, zakládání rodiny či návrat do práce. Komiksy vznikly ve spolupráci Iniciativy Na rovinu a Patrik Antczak Illustrations v roce 2022 v rámci projektu Destigmatizace lidí s duševním onemocněním v ČR.

Mozkové závity nepoleví ani o víkendu, kdy se odehrají interaktivně laděné akce. Namátkou kvíz Zvídavec, workshop mentální aritmetiky a metod pro lepší paměť či debata platformy Zeptej se vědce!.

Kompletní program Týdne mozku je k dispozici na webu festivalu.

Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; archiv Týdne mozku

 Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

• A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
• Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
• Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
• Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
• Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
• A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
• Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
• První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd
• Pedagogové si rozšiřují obzory, začala Škola českého jazyka a literatury
• Videa a avataři: moderní výstava přibližuje výzkumy ve službách veřejnosti