PODCAST: Ambiciózní i tvrdohlavé. Proč musely mít první vědkyně ostré lokty?

13. 06. 2024

Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen: Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století (Academia).

V publikaci se soustředí na kariéry konkrétních vědkyň, ale zajímá je i širší dobový kontext. Poslechněte si, proč se ženy mohly prosadit spíše v technických a přírodovědných oborech, jak se pro vědkyně změnila situace v období první republiky, kdy vznikaly nové vysoké školy a četné ústavy aplikované vědy, ale i to, kteří muži v roli mentorů své ženské kolegyně podporovali.

A schválně, co vám říkají tato jména - botanička a zooložka Marie Zdeňka Baborová, geografka Julie Moschelesová, filozofka Albína Dratvová, lékařka Božena Štúrová Kuklová, hydrochemička Julie Hamíčková, fyzička Jarmila Petrová nebo historička Milada Paulová?

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Knihu vydalo Nakladatelství Academia v edici České moderní dějiny.

Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

PODCAST: Ambiciózní i tvrdohlavé. Proč musely mít první vědkyně ostré lokty?

Přečtěte si také

A / Newsletter