Konference SAV21: Genová léčba, AI a kvantová budoucnost i evropská identita

12. 11. 2026

Široká mezioborová spolupráce, vykročení k využití v praxi a hledání cest, jak řešit problémy současné společnosti, patří mezi hlavní rysy projektů podpořených Strategií AV21. Týká se to i tří programů vypsaných na roky 2022 až 2026, které ve středu 11. listopadu 2026 představili jejich koordinátoři na konferenci s podtitulem Špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Akce se konala v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní v Praze za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a prvního místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše.

Letos v červnu uplynulo sedmnáct let od mimořádného zasedání Akademického sněmu, svolaného v reakci na návrh likvidačního rozpočtu, kterým tehdejší vláda přímo ohrožovala budoucnost výzkumu v Česku a samu existenci Akademie věd ČR. „Jasně se ukázalo, že stabilní a respektované postavení naší instituce není dáno jednou pro vždy. Projevilo se také, jak zásadní je pro nás podpora veřejnosti,“ řekl někdejší předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a připomněl tím dobu, kdy se zrodila myšlenka ustavit Strategii AV21.

Jejím cílem je od počátku podporovat projekty s přesahem do praxe, ale i takové, které svou mezioborovostí nebo originalitou nezapadají do klasických grantových škatulek. Za stále aktuální označil původní záměr současný předseda AV ČR Radomír Pánek, který ocenil, že má Strategie AV21 dobrý zvuk a jsou na ni velmi pozitivní ohlasy.

2026_11_11_konference Strategie (JL)-8374
Konferenci Strategie AV21 zahájil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Naděje pro pacienty se vzácnými chorobami
„Považuji za mimořádné důležité, že jedním z hlavních témat letošní konference je genová a přesná terapie jako nová naděje v léčbě vzácných chorob. Řada z těchto nemocí je omezena na paliativní péči nebo zmírnění příznaků. Až genová terapie mění paradigma tím, že umožňuje jít ke kódu života,“ uvedl pak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Odborníci odhadují, že na světě existuje až 8000 vzácných onemocnění, kterými trpí asi 300 milionů lidí na světě, v Česku může jít o půl milionu pacientů. Vyvíjet léky na tyto choroby, jejichž příčina tkví v genetickém nastavení člověka, je nesmírně těžké. Farmaceutickým firmám se navíc příliš nevyplatí financovat výzkum v této oblasti. Právě proto je klíčové hledat podporu z nejrůznějších zdrojů včetně Strategie AV21.

„Naším zastřešujícím cílem bylo urychlit přenos experimentálních přístupů genové terapie do klinického výzkumu a vytvořit platformu pro vývoj, hodnocení a standardizaci procesů genových terapií,“ shrnul Radislav Sedláček z Českého centra pro fenogenomiku při Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, koordinátor programu Genová a přesná terapie – nová naděje v léčbě lidských chorob.

2026_11_11_konference Strategie (JL)-8599
Radislav Sedláček vede České centrum pro fenogenomiku při Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Platforma, která v rámci projektu vznikla, se jmenuje RD-Factory a soustřeďuje se na vývoj modelů vzácných onemocnění (myších nebo buněčných modelů) a design terapie s přesahem do proof-of-conceptu, to znamená do fáze experimentálního ověření poznatků.

O léčbě takových onemocnění jsme psali v článcích Vzácné choroby, třeste se! a Čtení z knihy myších genů v časopise A / Magazín (resp. A / Věda a výzkum).

Budoucnost patří kvantovce
Ještě před několika lety byla velkým boomem umělá inteligence. Psalo se o ní všude, vědci se začali věnovat nejen technickým, ale také etickým a právním souvislostem jejího zavádění. Dnes se zaměřují i na psychologické dopady a širší společenské konotace AI. Podobný, ne-li revolučnější dopad budou mít podle Josefa Lazara z Ústavu přístrojové techniky AV ČR kvantové technologie.

Česká vláda schválila v říjnu 2025 Národní strategii pro kvantové technologie a současný kabinet provádí její aktualizaci. „Mám radost, že v obou případech jsou do tvorby tohoto dokumentu zapojeni naši vědci a vědkyně,“ řekl Josef Lazar, koordinátor programu nazvaného Průlomové technologie budoucnosti – senzorika, digitalizace, umělá inteligence a kvantové technologie.

2026_11_11_konference Strategie (JL)-8710
Josef Lazar pojal přednášku s nadhledem a vtipem. Z krabice vytáhl plyšovou Schrödingerovu kočku.

Anatomie evropské společnosti
Desítky odborných aktivit ročně, konferencí, seminářů, výstav a mnoha dalších uspořádali badatelé a badatelky zapojení v předchozích pěti letech do programu Anatomie evropské společnosti, historie, tradice, kultura, identita. Podpořené projekty splňovaly podmínku mezioborovosti i originality.

„Zmínil bych například velmi zajímavý počin bádání kulturních aktivit žen ve středověku nebo rozvíjení oboru kritického kulturního dědictví,“ řekl Vojtěch Bažant, který na konferenci zastoupil koordinátorku programu Janu Maříkovou-Kubkovou z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

2026_11_11_konference Strategie (JL)-8752
Vojtěch Bažant představil výsledky programu Anatomie evropské společnosti, historie, tradice, kultura, identita.

Strategie AV21 se osvědčila
Konferenci moderoval předseda Rady Strategie AV21 Jiří Plešek, který ocenil, že iniciativu zahájenou v etapě Jiřího Drahoše dále rozvíjela i následující předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a podporuje ji také současný šéf AV ČR Radomír Pánek.

Vizi Strategie AV21 přijal Akademický sněm v prosinci 2014, první programy odstartovaly v červnu 2015. Jsou otevřeny také partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Více informací shrnují webové stránky Strategie AV21.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.