Zahlavi

A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu

26. 06. 2025

Vítr má stovky rolí: někdy pomáhá, jindy ničí. V aktuálním čísle A / Magazínu jsme prozkoumali několik jeho podob. Třeba vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR proudění vzduchu simulují ve speciálních tunelech s maketami měst, aby zjistili, jak se vítr chová mezi budovami. Když se živel utrhne ze řetězu, jsou na pozoru zase badatelé z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kteří studují větrné bouře zvané derecho, nezřídka řádící i v Česku. Přifoukněte si vědomosti při čtení nejen hlavního tématu, ale i dalších zajímavých článků v časopisu Akademie věd ČR.


2/2025 (verze k listování)
2/2025 (verze ke stažení)

Hlavní téma Vítr se dělí do několika článků:

Jak vyfoukat z měst špínu (str. 20–27) Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá?

Vesmír v průvanu (str. 28–29) Vítr není jen pozemská specialita. Fouká v celém kosmu. A jak! Tamní větry ale nemají s tím naším moc společného. Co vane z hvězd? A jak fičí na jiných planetách?

Když si bouře podají ruce a plivou vichr (str. 30–33) Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů… Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme?

Článek si můžete poslechnout i v audioverzi:

Závan zajímavostí (str. 34–35) Co je vlastně vítr? Jak se měří a popisuje? A kde je v Česku největší fičák?

 

Výběr další článků:

V uniformě wehrmachtu (str. 36–39) Ještě osmdesát let po konci druhé světové války se objevují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek – třeba na minulost mnoha tisíc Čechoslováků v německé armádě.

Rozhovor: Plísně jsou cool (str. 40–47) V dětství se Vít Hubka toužil stát třeba cestovatelem nebo mnichem, jenže láska k přírodě byla silnější než touha po klidu v klášteře. Vedle studia botaniky si „střihnul“ ještě medicínu. Na škole ho ale nakonec pohltil svět mikroskopických hub. A jedna už se po něm i jmenuje.

Krásky z ledového království (str. 48–53) Najdeme je v českých rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy.

Fotoreportáž: Odemykání minulosti (str. 54–59) Zřícenina Štamberku je cenným zdrojem informací o středověkém osídlení kamenitého kopcovitého rozhraní Čech a Moravy. Neúprosně na ní však pracuje zub času, cílem odborníků proto je stavbu zabezpečit a zabránit, aby se dále rozpadala. Jaké k tomu mají nástroje?

Lék na rakovinu? Boj s krizí klimatu? Ptejte se dat (str. 60–63) Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence.


Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.


Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.