Výlet do středověku: Zaniklé vesnice Drahanské vrchoviny znovu ožívají

Lesy a louky, které dnes působí klidně a přirozeně, skrývají překvapivě bohatou středověkou minulost. Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně se podíleli na vzniku nové naučné stezky mezi Vysočany a Holštejnem. Projekt využívá moderní metody, díky nimž lze zaniklé vesnice ze 14. století poznávat bez výkopů. Návštěvníci si pozoruhodně zachovalou podobu středověkého osídlení zobrazí přímo v terénu pomocí 3D rekonstrukcí. 

Projekt „Středověkou cestou srdcem Drahanské vrchoviny“, za kterým stojí Akademie věd ČR ve spolupráci s obcemi Vysočany a Holštejn, přenáší výzkum přímo do krajiny. Využívá kombinaci geofyzikálních metod, leteckého snímkování a práci s digitálním modelem reliéfu, což umožňuje odhalovat půdorysy zaniklých vesnic bez nutnosti klasických archeologických výkopů. „Dokážeme přesně lokalizovat jednotlivé usedlosti i významné stavby a zasadit je do širšího kontextu krajiny,“ vysvětluje autor projektu Václav Kolomazníček z Archeologického ústavu AV ČR v Brně.

Jedním z nejvýznamnějších míst na trase je zaniklá vesnice Husí, kde se podařilo identifikovat strukturu zástavby včetně polohy kostela a hřbitova. V krajině jsou dodnes patrné pozůstatky středověkých polí, cest i hospodářského zázemí, které formovaly každodenní život tehdejších obyvatel. Právě tyto nenápadné terénní stopy patří k nejcennějším pramenům poznání, protože umožňují rekonstruovat nejen podobu jednotlivých sídel, ale i způsob hospodaření a fungování celé krajiny ve vrcholném středověku.

Projděte se krajinou minulosti

Zhruba 5 km dlouhá naučná stezka je doplněna informačními panely s QR kódy, které návštěvníkům nabízejí 3D rekonstrukce přímo v terénu. Díky nim si lze konkrétní místa představit v jejich historické podobě a lépe porozumět tomu, jak vypadal vesnický život ve 14. století.

Nová stezka propojuje vědecký výzkum s jeho srozumitelným předáním veřejnosti. „Chceme lidem ukázat, že krajina, kterou dnes považujeme za přirozenou, je ve skutečnosti výsledkem dlouhodobého historického vývoje,“ doplňuje Václav Kolomazníček. Větší porozumění jejím proměnám přispívá
i k ochraně kulturního dědictví Drahanské vrchoviny.

Kontakty:

PhDr. Václav Kolomazníček
Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno
kolomaznicek@arub.cz

Mgr. Zdenka Filipová
Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno
filipova@arub.cz

Předpokládaný vzhled zaniklé středověké vsi Husí, rekonstruovaný na základě výsledků nedestruktivních archeologických metod (geofyzikální měření, digitální model reliéfu).
FOTO: 3D vizualizace, Martin Košťál, ARÚB AV ČR

Přečtěte si také

• Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje, ukázal celosvětový průzkum
• Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
• Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
• Program Týdne Akademie věd ČR je zveřejněný. Nabídne více než 300 akcí po ČR
• Obnova českých luk potřebuje správná semena: odkud mají pocházet, ukazují genetické mapy
• Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
• Radiační podmínky, včetně kosmického záření, bude simulovat nové pracoviště
• Preventivní přípravek brání včely proti dvěma nákazám, prokázaly zkoušky
• Když matky nemohou pracovat podle svých představ
• Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů