Pravěký kůň z Moravského krasu přepisuje mapu evropského jeskynního umění

Mezinárodní tým archeologů vedený vědci z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, odhalil v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 000 let. Rytý vápencový blok s vyobrazením koně byl původně součástí jeskynní stěny a představuje mimořádný doklad magdalénského umění, sloužící jako nepřímý doklad dosud nenalezeného parietálního (jeskynního) umění v Česku. Nález naznačuje, že figurativní jeskynní umění nebylo výsadou jen západní Evropy. Výsledky výzkumu, realizovaného ve spolupráci s českými a australskými odborníky, publikoval prestižní časopis Journal of Paleolithic Archaeology. Tento objev přináší nové poznatky
o symbolickém myšlení lidí na konci poslední doby ledové.

Blok vápence nese vyobrazení hlavy a krku koně a pochází z období pozdního magdalénienu, tedy z doby přibližně před 15–14 tisíci lety. Tým navázal na dlouhodobý archeologický výzkum lokality, zahrnující revizi starších archeologických zásahů a systematický výzkum výplní před jeskyní, včetně studia sekundárně uložených sedimentů vzniklých při dřívějších pracích. Právě z těchto uloženin pochází i rytý vápencový blok, který byl následně podroben detailnímu archeologickému, petrografickému a mikroskopickému zkoumání. Analýzy potvrdily, že kámen pochází přímo z vápencového masivu jeskyně Švédův stůl a že rytiny byly vytvořeny kamennými nástroji typickými pro magdalénskou kulturu.

„Důležité je, že nejde o běžný přenosný předmět, ale o fragment jeskynní stěny, který se oddělil přirozenými procesy. To otevírá otázku, zda rytiny vznikly ještě na stěně, nebo až poté, co se blok uvolnil,“ říká Petr Škrdla z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, jeden z hlavních autorů studie.

Morava v širším evropském kontextu

Na dvou sousedících plochách kamenného bloku jsou patrné rytiny koně, místy překryté soustavou dalších linií. Tento způsob zacházení s obrazem – jeho dodatečné narušení či „překreslení“ – je dobře známý z magdalénského umění západní Evropy a bývá interpretován jako součást symbolického nebo rituálního jednání.

„Takové zásahy do již hotového motivu naznačují, že obraz měl pro tehdejší lidi význam přesahující pouhou vizuální podobu,“ doplňuje Petr Škrdla. Nález ze Švédova stolu ukazuje, že magdalénské skupiny na Moravě byly součástí širšího evropského kulturního prostoru. Kůň zobrazený na rytinách patřil k nejdůležitějším zvířatům doby ledové – jak z hlediska obživy, tak symboliky.

Studie významně rozšiřuje poznání magdalénského umění ve střední Evropě a potvrzuje, že i v této oblasti vznikaly artefakty srovnatelné s předměty z nejznámějších lokalit západní Evropy.

Odkaz na publikaci: Langley, M. C., Škrdla, P., Kmošek, M. et al. Engraved Limestone Block from Švédův stůl Cave, Czech Republic. J Paleo Arch 9, 4 (2026).   https://doi.org/10.1007/s41982-025-00247-w

Kontakt:         

Ing. Petr Škrdla, Ph.D., DSc.
Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno
skrdla@arub.cz

Mgr. Pavla Růžičková
Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, Oddělení vnějších vztahů
ruzickova@arub.cz

Přečtěte si také

• Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
• Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
• Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
• Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
• Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
• Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
• Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
• Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
• Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
• I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd