Zahlavi

Odemykání minulosti. Mezioborový výzkum zachraňuje mizející památky

  • Fotoreportáže

09. 12. 2025

Po středověkém hradě Štamberk nedaleko Telče zbylo jen několik torz. Přesto se o něj zajímají výzkumníci z nedalekého Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR či jejich kolegové z Muzea Vysočiny Jihlava, Národního památkového ústavu i dalších pracovišť. Výzkum zříceniny hradu je příkladem úspěšné regionální spolupráce Akademie věd ČR.

Fotografie jsme otiskli v A / Magazínu 2/2025.

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Na hradě Štamberk se zřejmě bydlelo pouhých 150 let.

Na hradě Štamberk se zřejmě bydlelo pouhých 150 let.

Čas jeho slávy se dá ohraničit poslední čtvrtinou 13. století a husitskými válkami v první polovině 15. století. Dnes je zřícenina cenným zdrojem informací o středověkém osídlení pomezí Čech a Moravy.

Čas jeho slávy se dá ohraničit poslední čtvrtinou 13. století a husitskými válkami v první polovině 15. století. Dnes je zřícenina cenným zdrojem informací o středověkém osídlení pomezí Čech a Moravy.

Zřícenina se nachází u Telče, která je nejen kulturní památkou zapsanou na Seznam světového dědictví UNESCO, ale také sídlem detašovaného pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR – vysoce specializovaného centra zaměřeného na památkovou vědu. Právě jeho odborníci spolu s kolegy z regionálních institucí rozkrývají málo známou historii hradu. Na snímku jsou archeolog David Zimola z Muzea Vysočiny Jihlava a Jakub Novotný, ředitel telčského pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Zřícenina se nachází u Telče, která je nejen kulturní památkou zapsanou na Seznam světového dědictví UNESCO, ale také sídlem detašovaného pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR – vysoce specializovaného centra zaměřeného na památkovou vědu. Právě jeho odborníci spolu s kolegy z regionálních institucí rozkrývají málo známou historii hradu. Na snímku jsou archeolog David Zimola z Muzea Vysočiny Jihlava a Jakub Novotný, ředitel telčského pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Z hradu se zachoval kus vysoké jižní zdi, částečně odhalené stěny dvouprostorového paláce a kousek předhradí.

Z hradu se zachoval kus vysoké jižní zdi, částečně odhalené stěny dvouprostorového paláce a kousek předhradí.

Na zřícenině neúprosně pracuje zub času, cílem odborníků je stavbu zabezpečit a zabránit, aby se dále rozpadala. V památkové péči je pravidlem zachovat maximální možný objem původního materiálu a k opravám používat dobové suroviny a technologie. Součástí výzkumu tak byly i analýzy vzorků historické malty, které lze následně využít při návrhu zpevnění zdiva, jemuž hrozil pád.

Na zřícenině neúprosně pracuje zub času, cílem odborníků je stavbu zabezpečit a zabránit, aby se dále rozpadala. V památkové péči je pravidlem zachovat maximální možný objem původního materiálu a k opravám používat dobové suroviny a technologie. Součástí výzkumu tak byly i analýzy vzorků historické malty, které lze následně využít při návrhu zpevnění zdiva, jemuž hrozil pád.

Díky laserovému skenování se podařilo vytvořit digitální model zříceniny.

Díky laserovému skenování se podařilo vytvořit digitální model zříceniny.

Archeologický výzkum lokality hradu probíhal v šedesátých letech 20. století a další před několika roky. „Objem nálezů z obou etap zkoumání je značný, některé předměty jsou dnes součástí expozic Muzea Vysočiny Jihlava a výstavních prostor telčské radnice,“ říká Jakub Novotný.

Archeologický výzkum lokality hradu probíhal v šedesátých letech 20. století a další před několika roky. „Objem nálezů z obou etap zkoumání je značný, některé předměty jsou dnes součástí expozic Muzea Vysočiny Jihlava a výstavních prostor telčské radnice,“ říká Jakub Novotný.

Mezi objevenými artefakty jsou železné hroty šípů, jezdecké ostruhy, úlomky zbraní a koňské výstroje nebo třeba kovové pružinové nůžky (na snímku). O kvalitě někdejší stavby vypovídají úlomky pálené střešní krytiny či střepy ze skleněných okenních výplní. Výraznou symboliku nese železný klíč z úvodního snímku.

Mezi objevenými artefakty jsou železné hroty šípů, jezdecké ostruhy, úlomky zbraní a koňské výstroje nebo třeba kovové pružinové nůžky (na snímku). O kvalitě někdejší stavby vypovídají úlomky pálené střešní krytiny či střepy ze skleněných okenních výplní. Výraznou symboliku nese železný klíč z úvodního snímku.

V okolí hradu, kde dříve zřejmě stál hospodářský dvůr, našli archeologové závěsný třmenový pružinový zámek ze železa o délce přibližně devíti centimetrů. Předmět drží v bílých rukavicích archeolog David Zimola, poznámky si zapisuje Michal Vopálenký, vedoucí laboratoře rentgenové tomografie Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

V okolí hradu, kde dříve zřejmě stál hospodářský dvůr, našli archeologové závěsný třmenový pružinový zámek ze železa o délce přibližně devíti centimetrů. Předmět drží v bílých rukavicích archeolog David Zimola, poznámky si zapisuje Michal Vopálenký, vedoucí laboratoře rentgenové tomografie Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Pro nedestruktivní analýzu předmětů vědci využívají přístroj TORATOM, který v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR sestrojili a nechali si jej patentovat. Aparaturu tvoří dva zdroje rentgenového záření v křížovém uspořádání a různé typy detektorů.

Pro nedestruktivní analýzu předmětů vědci využívají přístroj TORATOM, který v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR sestrojili a nechali si jej patentovat. Aparaturu tvoří dva zdroje rentgenového záření v křížovém uspořádání a různé typy detektorů.

Zkoumaný objekt se umístí mezi zdroje záření a detektory, exemplář se otáčí a snímá ze všech stran a úhlů.

Zkoumaný objekt se umístí mezi zdroje záření a detektory, exemplář se otáčí a snímá ze všech stran a úhlů.

Výsledkem je soubor snímků, ze kterého je možné výpočetně náročnými metodami získat trojrozměrný model historického artefaktu včetně jeho vnitřní struktury.

Výsledkem je soubor snímků, ze kterého je možné výpočetně náročnými metodami získat trojrozměrný model historického artefaktu včetně jeho vnitřní struktury.

Speciálním analýzám je možné podrobit i dobovou maltu a vápno použité pro její výrobu, ale i mnohé další materiály.

Speciálním analýzám je možné podrobit i dobovou maltu a vápno použité pro její výrobu, ale i mnohé další materiály.

Malé vzorky malty je možné vidět na nosiči skenovacího elektronového mikroskopu.

Malé vzorky malty je možné vidět na nosiči skenovacího elektronového mikroskopu.

Výsledky výzkumu shrnuje publikace Hrad Štamberk u Telče. Vědci také nechali vyrobit plastický model zříceniny, který s sebou berou na různé popularizační akce. Projekt je příkladem regionální spolupráce ústavů Akademie věd ČR a místních odborných institucí. Vydání knihy bylo podpořeno také programem Strategie AV21.

Výsledky výzkumu shrnuje publikace Hrad Štamberk u Telče. Vědci také nechali vyrobit plastický model zříceniny, který s sebou berou na různé popularizační akce. Projekt je příkladem regionální spolupráce ústavů Akademie věd ČR a místních odborných institucí. Vydání knihy bylo podpořeno také programem Strategie AV21.

Přečtěte si také

Pomoc Ukrajině
O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.