Zahlavi

Představitelé Akademie věd ČR vyzývají k solidaritě během pandemie

12. 10. 2020

Alarmující statistiky nakažených novým typem koronaviru z posledních dní, stále přísnější vládní opatření a z toho plynoucí neklid ve společnosti vedly předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou a další osobnosti, které v čele instituce stály v předchozích obdobích, k výzvě adresované všem občanům. Nabádají k respektování pravidel a důvěře povolaným odborníkům.

„My, předsedkyně a předsedové Akademie věd České republiky, 

s vědomím, že základním posláním Akademie věd je obohacovat lidské poznání a sloužit prospěchu našich občanů, se v situaci pokračující epidemické hrozby obracíme k veřejnosti s následující výzvou.

Koronavirus SARS-CoV-2 nás všechny opět postavil před náročnou zkoušku. Situace je vážná a následující dny budou pro zvládnutí epidemie klíčové. Rozsáhlé šíření této nemoci ohrožuje nejen zdraví občanů a fungování zdravotní péče, ale také zásadním způsobem postihuje občany a společnost ve všech sférách sociálního, ekonomického a kulturního života.

Za této situace je opět vyhlašována řada omezujících opatření. Obracíme se proto na Vás občany s naléhavou výzvou, abyste tato pravidla vědomě respektovali, dopady epidemie nezlehčovali a nepodléhali nedůvěryhodným spekulacím. Účinná opatření jsou pouze ta vycházející z vědeckých faktů a z analýz skutečných odborníků v dané oblasti, tedy virologů, infektologů, epidemiologů a imunologů.

Dodržováním všech pravidel ochráníme rizikové skupiny, kterým může naše chování zachránit život. Pomůžeme tím lékařům a zdravotnímu personálu v nemocnicích vyhnout se přetížení systému. Vzájemnou ohleduplností pak přispějeme k tomu, aby naše společnost začala co nejdříve opět plnohodnotně fungovat.

Máme to zkrátka všichni ve svých rukou – pouze vzájemnou solidaritou, ohleduplností a disciplínou, spolu s výzkumem chování viru, vývojem odpovídajících vakcín a léčiv i zajištěním jejich dostupnosti, epidemii koronaviru úspěšně zvládneme.“

prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., v. r.
prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., v. r.
prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., v. r.
prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., v. r.

 

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce