Zahlavi

Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou

26. 04. 2024

Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají nyní vyšší šanci, že se dostanou do praxe. Pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi zase větší naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná unikátní translační centrum, které propojuje vědu a její komerční využití. V centru Pharmtheon na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kde preklinický výzkum přiblíží nadějné molekuly vývoji důležitých léků.

„Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, centra, jako je Pharmtheon, nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z excelentních výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce dosud chyběla. Jsem proto rád, že se podařilo naši myšlenku dovést až do finále,“ komentuje ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka. Dodává, že otevřením centra navazuje pracoviště na předchozí úspěchy ústavu v medicinálních aplikacích.

Transfer technologií dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. V Česku se podle ní ovšem příliš nedaří přenášet vynikající vědecké výsledky do praxe. „V mnoha oborech máme špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto u nás vzniká v porovnání s vyspělými státy jen málo firem založených na vědeckém poznání,“ říká. Věří, že centrum Pharmtheon pomůže situaci zlepšit.


Slavnostní otevření centra

Propoj a panuj
Centrum se nyní chystá vyvíjet látky, jež sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Jde o částečně opomíjenou, ale aktuální oblast. Mutace totiž stojí za vznikem rezistence na některá léčiva, která se používají v chemoterapii onkologických pacientů.

„Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady s podporou převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí, které spojuje expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení, proto považuji za klíčové. To je hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ vysvětluje iniciátor založení centra Martin Fusek.

Pro vývoj nových léků musíme pochopit mechanismus, jak onemocnění vzniká, a následně se ho pokusit ovlivnit léky. Pokud se podaří nalézt látky, které mohou na některý z patologických procesů příznivě zapůsobit na buněčné úrovni, je nutné je v preklinickém výzkumu optimalizovat co do účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a dalších vlastností. Procesu se říká translační výzkum. Pharmtheon nabídne translačnímu výzkumu profesionální zázemí pro efektivnější spolupráci všech zapojených složek, takže umožní i vznik lepších výsledků. Centrum je součástí rodiny IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: Shutterstock; Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce