Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
19. 04. 2024
Jedna cena – a rovnou dvojitý úspěch pro Akademii věd ČR. Magnesii Literu za naučnou literaturu totiž 18. dubna 2024 získala publikace Louky. Dobrodružství poznávání od autorského kolektivu Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová a František Krahulec. Kniha je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, navíc vyšla v domovském Nakladatelství Academia.
„Plazivé lodyhy jetele hledají cestu nazelenalým bludištěm trsů, stonků a listových růžic pod příkrovem listoví kakostů a kontryhelů. Za sluncem vystřelují štíhlá stébla lučních trav, tak jako i luční kobylky všude okolo. Motýli těkají mezi vyčuhujícími květy nejrůznějších barev, tvarů a vůní. Vše se chvěje ve vyhřátém červnovém odpoledni…“
Vylíčení idylické letní louky uvádí čtenáře do popisu barvitého světa lučních společenstev, která zároveň patří k nejohroženějším biotopům na světě. Kniha seznamuje se vznikem a historií luk v Česku, především v Krkonoších, ale i ochranářskými problémy a výzvami. Poutavý výklad doprovází bohatý obrazový materiál.
Za kolektiv autorů převzal cenu na pódiu Nové scény Národního divadla Stanislav Březina. „Kolegové dali dohromady úžasný výzkum, který se popularizuje sám,“ vyzdvihl práci zapojených spolupracovníků. „Nejdůležitější je ale poděkovat drobným a středním hospodářům, díky kterým tady nádherné louky stále máme.“
Cenu převzal za autorský kolektiv Stanislav Březina.
Knihy s podporou Akademie věd
„Věříme, že ocenění v nejprestižnější literární soutěži je nejen oceněním autorů a jejich práce, ale také Akademie věd,“ říká ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět. „Každá Magnesia Litera pro knihy z Academia je zároveň pobídkou pro další autory z pracovišť, aby výsledky své vědecké práce svěřili právě naší nakladatelské značce,“ dodává.
Markéta Pravdová z Akademické rady AV ČR vyzdvihuje, že Akademie věd ČR dlouhodobě podporuje vydávání kvalitních veřejně přístupných a vědecko-popularizačních publikací v programu Podpora vydavatelské činnosti (více také v AB / Akademický bulletin 1/2020). „Těší mě, že s uvedenou podporou vznikly vynikající knihy, které přispívají k šíření výsledků výzkumu a rozvoji dalšího poznání a potěší také čtenářské oko krásným zpracováním,“ říká.
Všechny tři knihy nominované na letošní Literu za naučnou literaturu vydalo Nakladatelství Academia. Pro nakladatelství šlo zároveň v cenách Magnesia Litera o čtvrtý úspěch v řadě. V roce 2021 se Knihou roku stala Shakespearova Anglie Martina Hilského, o rok později zvítězil v kategorii naučné literatury entomolog Jan Žďárek s publikací Ohroženi hmyzem? V loňském roce ovládl Literu za publicistiku etnolog a novinář Martin Rychlík s dílem Dějiny lidí.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Magnesia Litera
Přečtěte si také
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.