Zahlavi

Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC

26. 02. 2024

Aplikační pracoviště Ústavu fyziky plazmatu AV ČR TOPTEC, které se zaměřuje na výzkum a vývoj speciální optiky, sídlí v Turnově už 13 let. Pro jeho další existenci a rozvoj je ale důležité vystavět novou budovu. Liberecký kraj proto projekt podpoří v roce 2025 až 20 miliony korun. Rozhodnutí stvrdili 23. února 2024 podpisem memoranda předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek, hejtman kraje Martin Půta a starosta Turnova Tomáš Hocke.

Výzkumné centrum speciální optiky a optoelektronických systémů TOPTEC se nachází v budovách bývalé firmy DIOPTRA, které se jejich vlastníci chystají částečně zbourat a zčásti přestavět na bytové domy. Pracoviště proto plánuje vystavět nedaleko dosavadního sídla budovu s moderními laboratořemi. Projekt s odhadovanými náklady 250 milionů korun se momentálně nachází ve fázi stavební přípravy.


Hejtman Libereckého kraje Martin Půta a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Tradice i moderní inovace
Obor optiky je s městem Turnov spojený dlouhodobě. Kořeny má v tradici opracovávání drahých kamenů, která sahá až do 16. století. I proto má podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové setrvání centra TOPTEC, které se úspěšnými inovacemi prosazuje i v zahraničí, přidanou hodnotu. „Nové prostory pomůžou zdejším vědcům, aby dále rozvíjeli vědeckou excelenci. Věřím, že současně oživí zájem o optiku samotnou a město Turnov zvýrazní na mapě evropských lokalit v tomto oboru,“ dodává.

Liberecký kraj podporuje nejen vývoj tradičních odvětví, ale také oblasti, které se zaměřují na nanotechnologie a inovace. „Jde o jednu z cest, jak motivovat mladé lidi, aby zůstávali a neodcházeli do nadnárodních firem,“ uvedl hejtman Martin Půta. „Chceme, aby centrum TOPTEC v Turnově zůstalo,“ podotýká.

Význam setrvání pracoviště v regionu zdůraznil společně se starostou Turnova Tomášem Hockem i při loňské návštěvě Akademie věd ČR a znovu během květnové prohlídky centra. Podpis „Memoranda o spolupráci v souvislosti s výstavbou nové budovy TOPTEC“ tak Martin Půta vnímá jako důležitý krok.

Jak zdůrazňuje ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek, výstavba nového sídla je důležitá i pro TOPTEC. Vybavení plánované laboratorní budovy totiž umožní, aby se pracoviště výrazněji zapojilo do technologicky náročných projektů a dodávek, například pro Evropskou kosmickou agenturu, a poskytovalo kvalitnější výzkumnou podporu partnerům z průmyslové sféry.


Takto by mohla budova TOPTEC vypadat.

Centrum TOPTEC patří v oblasti optických přístrojů k nejvýznamnějším pracovištím v Česku. Renomé si vybudovalo také v zahraničí. V roce 2020 vyvinulo a vyrobilo dvě hlavní zobrazovací zrcadla teleskopu-koronografu METIS pro sondu Solar Orbiter, kterou Evropská kosmická agentura v únoru téhož roku vypustila ke Slunci. TOPTEC úspěšně získává další projekty a v budoucnu by chtělo na mezinárodní úrovni sehrávat hlavní roli například ve vývoji družicové přístrojové techniky.

 Více informací se dozvíte ze záznamu tiskové konference:

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Libereckého kraje
Foto: Liberecký kraj

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce