Akademie věd spouští další ročník soutěže Věda fotogenická
17. 04. 2020
Navzdory pandemii koronaviru pořádá Akademie věd ČR i letos oblíbenou soutěž Věda fotogenická. Právě jejím prostřednictvím se veřejnost může seznámit s pozoruhodným světem vědy v nejrůznějších podobách. Vítězné fotografie se tradičně představí na putovní výstavě, sociálních sítích nebo také v reprezentativním kalendáři Akademie věd ČR.
Vědu fotogenickou si oblíbila také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová: „Jsem ráda, že se během několika ročníků etablovala a že se dále rozvíjí a setkává s narůstajícím zájmem našich vědců. Fotografie jsme v minulosti zapůjčili například na výstavy v Ostravě, Třinci a českou vědu reprezentovaly i na Slovensku, v Chorvatsku, či dokonce na Tchaj-wanu.“
Letos mohou zaměstnanci z pracovišť Akademie věd ČR přihlašovat soutěžní snímky do hlavní kategorie „Věda fotogenická“ a také do dvou nově vyhlášených vedlejších kategorií „Živly v přírodě“ a „Věda v karanténě“. Ta reflektuje aktuální situaci a vědeckým pracovníkům dává příležitost ukázat, jak se museli přizpůsobit vzniklým překážkám, či naopak jaké výhody a nové rozměry své práce v tomto období našli.
Porota letos udělí také Cenu pro nejlepší ústav AV ČR, kterou získá pracoviště, jehož semifinálové fotografie budou vyhodnoceny jako nejkvalitnější celek.
V loňském roce přihlásilo 98 zaměstnanců z pracovišť Akademie věd ČR rekordní počet snímků – celkem 350. A jak potvrzuje předsedkyně poroty a členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová, konkurence je každým rokem větší: „Věda fotogenická dobře ukazuje, že věda je nejen cestou k poznání, ale má také svůj umělecký a estetický rozměr.“
Fotografie mohou zaměstnanci z pracovišť Akademie věd ČR nahrávat do 23:59 hodin 15. června 2020 prostřednictvím webového portálu http://www.vedafotogenicka.cz.
Oceněné snímky se opět stanou součástí reprezentativního kalendáře Akademie věd ČR či zavítají na různá místa České republiky i do zahraničí ve formě putovní výstavy. Výherci rovněž obdrží ceny nebo se budou moci zúčastnit fotografických workshopů s profesionálním fotografem.
Připravili: Luděk Svoboda a Kristýna Vidimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Michal Dobeš, Ústav jaderné fyziky AV ČR, foto v článku: Markéta Vrchotová, Biologické centrum AV ČR
Přečtěte si také
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.