Zahlavi

Staré tisky ukryté v Jenštejně: Digitalizační centrum a depozitáře Knihovny AV ČR

28. 12. 2022

Obec Jenštejn se nachází severovýchodně od Prahy. Turistu by červená značka zavedla ke zřícenině stejnojmenného hradu, najdeme tu ale také náves s kapličkou, na které se nachází jedna zajímavá brána – vede do areálu Depozitáře a Digitalizačního centra Knihovny AV ČR. Původně tři statky, dnes místo, kde se nacházejí dvě odborná pracoviště, jejichž účel a činnost ocení zejména milovníci knih.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative CommonsText i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Akademie věd ČR zakoupila nemovitosti v roce 1970. Nejprve se zde nacházely sklady, kde si zaměstnanci všech akademických pracovišť mohli „nafasovat“ například papír, úklidové prostředky a další vybavení a materiál. V roce 1995 získala objekt Knihovna AV ČR a od té doby jej využívá jako depozitář. O několik let později zde začalo fungovat Digitalizační centrum.

Akademie věd ČR zakoupila nemovitosti v roce 1970. Nejprve se zde nacházely sklady, kde si zaměstnanci všech akademických pracovišť mohli „nafasovat“ například papír, úklidové prostředky a další vybavení a materiál. V roce 1995 získala objekt Knihovna AV ČR a od té doby jej využívá jako depozitář. O několik let později zde začalo fungovat Digitalizační centrum.

Digitalizační centrum Knihovny AV ČR vzniklo v roce 2004. Jedním z důvodů byly povodně v roce 2002, které vyvolaly potřebu zamyslet se nad tím, jak by se dal obsah ohrožených knih a dalších dokumentů ochránit.

Digitalizační centrum Knihovny AV ČR vzniklo v roce 2004. Jedním z důvodů byly povodně v roce 2002, které vyvolaly potřebu zamyslet se nad tím, jak by se dal obsah ohrožených knih a dalších dokumentů ochránit.

Digitalizace představuje možnost, jak zachovat alespoň obsah, nelze-li uchovat fyzický nosič. Knihovna se zaměřuje na digitalizaci publikací produkovaných pracovišti Akademie věd ČR a jejích předchůdkyň.

Digitalizace představuje možnost, jak zachovat alespoň obsah, nelze-li uchovat fyzický nosič. Knihovna se zaměřuje na digitalizaci publikací produkovaných pracovišti Akademie věd ČR a jejích předchůdkyň.

Pracovnice centra mají k ruce několik šikovných pomocníků. Jedním z nich je například ScanRobot SR301 s možností automatického skenování.

Pracovnice centra mají k ruce několik šikovných pomocníků. Jedním z nich je například ScanRobot SR301 s možností automatického skenování.

Cílem je digitalizovat a dlouhodobě archivovat co největší procento dokumentů. Prostřednictvím externích zakázek se skenují také vybrané dokumenty z jiných institucí.

Cílem je digitalizovat a dlouhodobě archivovat co největší procento dokumentů. Prostřednictvím externích zakázek se skenují také vybrané dokumenty z jiných institucí.

Skener Zeutschel OS 12002 V se využívá ke skenování starých tisků a dalších dokumentů s pevnější vazbou, jež není možné plně rozevřít.

Skener Zeutschel OS 12002 V se využívá ke skenování starých tisků a dalších dokumentů s pevnější vazbou, jež není možné plně rozevřít.

Proces digitalizace tištěných (i rukopisných) dokumentů není pouze o samotném naskenování. Začíná jejich výběrem, který má několik kritérií. Následně se dokumenty musí dopravit na místo skenování. V centru probíhá také jejich další zpracování.

Proces digitalizace tištěných (i rukopisných) dokumentů není pouze o samotném naskenování. Začíná jejich výběrem, který má několik kritérií. Následně se dokumenty musí dopravit na místo skenování. V centru probíhá také jejich další zpracování.

Depozitáře doslova přetékají knihami. Kdyby si někdo dal tu práci a položil za sebe police jednotlivých regálů, vytvořil by linii o úctyhodné délce 36,8 km – což je zhruba letová vzdálenost z Prahy na Říp.

Depozitáře doslova přetékají knihami. Kdyby si někdo dal tu práci a položil za sebe police jednotlivých regálů, vytvořil by linii o úctyhodné délce 36,8 km – což je zhruba letová vzdálenost z Prahy na Říp.

Prostory depozitářů využívají i jiné instituce, především knihovny pracovišť AV ČR. Dnes jsou depozitáře naplněny takříkajíc až po strop.

Prostory depozitářů využívají i jiné instituce, především knihovny pracovišť AV ČR. Dnes jsou depozitáře naplněny takříkajíc až po strop.

V knihovně najdeme množství pozoruhodných archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků.

V knihovně najdeme množství pozoruhodných archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků.

Vedle češtiny zde nalezneme také tituly ve světových jazycích – bez nejnovější zahraniční odborné literatury se neobejdeme.

Vedle češtiny zde nalezneme také tituly ve světových jazycích – bez nejnovější zahraniční odborné literatury se neobejdeme.

Jak vypadají fondy Knihovny AV ČR? Největší díl zastupují tituly vědecké: populárně-naučné, encyklopedické, biografické, mezi nimi pochopitelně i výsledky publikační činnosti zaměstnanců AV ČR.

Jak vypadají fondy Knihovny AV ČR? Největší díl zastupují tituly vědecké: populárně-naučné, encyklopedické, biografické, mezi nimi pochopitelně i výsledky publikační činnosti zaměstnanců AV ČR.

Pohyblivé regály v depozitářích Knihovny AV ČR

Pohyblivé regály v depozitářích Knihovny AV ČR

Knihovna zde uchovává téměř 690 tisíc knih a časopisů (představte si přes 17 kilometrů dlouhou řadu tiskovin).

Knihovna zde uchovává téměř 690 tisíc knih a časopisů (představte si přes 17 kilometrů dlouhou řadu tiskovin).

Do budoucna se v areálu chystá výstavba nové budovy, kde se počítá mimo jiné s vytvořením na míru šitého prostoru pro vzácné dokumenty, které ke „svému životu“ potřebují ustálené prostředí.

Do budoucna se v areálu chystá výstavba nové budovy, kde se počítá mimo jiné s vytvořením na míru šitého prostoru pro vzácné dokumenty, které ke „svému životu“ potřebují ustálené prostředí.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce