Festival Týden Akademie věd přinesl zajímavosti z oblasti vědy a výzkumu
13. 11. 2023
Největší vědecký festival v České republice se uskutečnil v týdnu od 6. do 12. listopadu 2023. Akce určená zejména pro zájemce o novinky a zajímavosti z oblasti vědy a výzkumu probíhala na 22 místech České republiky. Při pondělním slavnostním zahájení Týdne akademie věd ČR předala předsedkyně Eva Zažímalová ceny za popularizaci. Převzali si je tři vědci – mikrobiolog Miloslav Šimek, polymerní fyzik Jiří Kotek a historik Martin Jemelka. Organizátoři si pro návštěvníky připravili například přednášky, workshopy, výstavy a dny otevřených dveří na pracovištích Akademie věd nejen v hlavním městě, ale i v regionech. Některé z akcí byly přenášené naživo a jejich záznam je možné zhlédnout na kanálu YouTube.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Fotografie a text jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Stožár vysoký 250 metrů je dominantou krajiny mezi Křešínem a Košeticemi
- Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly
- Vágní terén a vnitřní periferie: procházka po ošemetných místech české metropole
- Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu
- Akademie věd se vrátila k tradici slavnostních novoročních představení
- Laboratoř plazmových technologií: nástřiky plazmatem a slinování prášků
- Staré tisky ukryté v Jenštejně: Digitalizační centrum a depozitáře Knihovny AV ČR
- Svítání na Milešovce. V místech, kde se už bezmála 120 let měří a zkoumá počasí
- Do lavic tentokrát usedli pedagogové, učili se o českém jazyce a literatuře
- Žofínský prales: jedinečná vědecká laboratoř pod širým nebem
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.