Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu

Vlak dorazil do Osvětimi za tmy. Za doprovodu štěkotu psů, kopanců a nadávek ji vyhnali z vagonu, do tábora šla pěšky. Vytetovali jí číslo a z Vlasty Danielové byla „Cvelfhundrtfynfuntfírcich“. Jako jedna z mála se po válce vrátila domů a mohla vyprávět. Její svědectví dokladuje hrůzy, jimiž si za druhé světové války prošli jak Židé, tak Romové. Z celkového počtu zhruba 6500 českých Romů a Sintů jich holokaust přežilo pouze šest stovek. Část dostupných vzpomínek je od dnešního dne k dispozici na webech www.svedectviromu.cz a www.romatestimonies.com, postupně budou přibývat další. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR weby zpřístupňuje u příležitosti Mezinárodního dne památky romských obětí holokaustu.

„V táboře se šířily nemoci, hlavně tyfus. Blokům na konci tábora se říkalo Krankenbau a posílali tam nemocné,“ zní ve vzpomínkách Vlasty Danielové. V táboře jí zemřel nejprve otec, pak nejstarší sestra Matylda a nejmladší bratr Jeníček. Válku nepřežila ani Vlastina matka, sestra Mila a bratr Izidor. Z koncentračních táborů se později vrátili šestnáctiletá sestra Viktora a osmnáctiletý bratr Raimund, jenž v roce 1949 zemřel na tuberkulózu. Později přijel bratr Stanislav, který válku strávil v pracovním táboře v Drážďanech.

Vlasta Danielová zanechala detailní vzpomínky na pobyt v táboře. Zmínila například útěk moravských Romů, které Němci dopadli, exemplárně zbili býkovci a nakonec odvezli neznámo kam. Jednoho z nich, který podle ní pocházel z Petrova a byl postřelený, nosili nahého od bloku k bloku – všichni si ho museli prohlédnout a říct, zda ho znají. „Nikdo se nepřihlásil, i jeho žena ho ze strachu zapřela,“ stojí ve vzpomínkách.

Dále popsala, že kápa jim na bloku dělali němečtí Romové, manželé s dvěma dětmi, kteří si u sebe vyvěsili Hitlerův portrét. Vzpomínala i na Josefa Mengeleho, který z bloku často odvážel a zase přivážel autem desetileté chlapce, dvojčata, ale jednou už je zpět nedovezl...

Vzpomínky nyní přehledně online
Svědectví Vlasty Danielové zaznamenal na magnetofon 30. ledna 1988 moravský historik Ctibor Nečas. Písemně vyšlo v roce 1994 v jím editované knize Nemůžeme zapomenout = Našťi bisteras: nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Ode dneška je detailní abstrakt svědectví k dispozici také online v unikátní databázi spolu s dalšími desítkami podobných vzpomínek.

Databáze umožňuje také vizualizaci válečných zkušeností Romů a Sintů na mapě. Uživatel se tak může dozvědět například v jakých koncentračních a pracovních táborech byli Romové vězněni, případně kde se v českých zemích a na Slovensku účastnili odboje jako partyzáni.

Badatelky a badatelé Pražského fóra pro romské dějiny budou databázi postupně doplňovat, celkem by měla obsahovat zhruba 250 svědectví o konkrétních osudech českých a slovenských Romů a Sintů za druhé světové války.

„O databázi je již nyní zájem i v zahraničí. Na podzim ji budeme prezentovat v Muzeu holokaustu ve Washingtonu, databázi představíme i studentům Středoevropské univerzity ve Vídni a o projekt se zajímá rovněž New York Times,“ doplňuje Kateřina Čapková.

Vlasta Danielová, rozená Kierová (1925) jako čtrnáctiletá s rodiči a sourozenci. Přežila věznění v Auschwitz II – Birkenau i pochod smrti. Je jednou z interpretek táborové písně Aušvicate hi kher báro. 
(Foto ze sbírky Muzea romské kultury).

Romský holokaust je opomíjeným tématem
Internetová online databáze Svědectví Romů a Sintů je výsledkem několikaletého projektu Pražského fóra pro romské dějiny, které od roku 2016 existuje při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Databáze obsahuje detailní abstrakt každého svědectví v českém a anglickém jazyce, možnost podrobného vyhledávání, zobrazování vybraných událostí na mapách, anotace k použitým zdrojům a glosář vybraných pojmů.

„Zkušenost Romů a Sintů za druhé světové války je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes,“ říká Kateřina Čapková, vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

„I v těch nemnoha publikacích o holokaustu Romů a Sintů převažuje často perspektiva převzatá z dokumentů sepsaných za války státní administrativou a policejními složkami. Klíčovou myšlenkou našeho projektu je naopak zprostředkovat perspektivu samotných Romů a Sintů, a tím i jejich osobní a nezastupitelnou zkušenost druhé světové války,“ dodává badatelka.  

Marie Ondrášová zvaná Květa (1926) jako dvanáctiletá při prvním svatém přijímání. Spolu s rodinou byla internována do tzv. cikánského tábora v Hodoníně, kde byla vybrána jako pomocnice zdravotníka a lékaře. Rodina byla z tábora propuštěna, v táboře narozená sestra se však za nejasných okolností vrátila do rodiny až po válce. (Foto ze sbírky Muzea romské kultury)

Tragický druhý srpen
Mezinárodní den památky romských obětí holokaustu je smutným výročím konce tzv. cikánského rodinného tábora, který byl součástí komplexu ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Osvětimi. V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo více než 4000 převážně německých, českých a polských Romů usmrceno v plynových komorách.

Projekt databáze Svědectví Romů je jedním z výsledků výzkumného projektu excelence Kateřiny Čapkové uděleného Grantovou agenturou České republiky. Vývoj databáze financovala americká nadace Bader Philanthropies a Akademie věd ČR v rámci programu Strategie 21AV Globální konflikty a lokální souvislosti. Databázi a webovou stránku digitalizovala firma SiteOne.

Poslechněte si k tématu také podcast s romistkou Renatou Berkyovou, vědeckou pracovnicí Pražského fóra pro romské dějiny – PODCAST: O romském holokaustu, nezhojených ranách a poezii.

Tématu jsme se nedávno věnovali rovněž v článku Nová kniha vypráví o židovských a romských rodinách za holokaustu.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pražské fórum pro romské dějiny

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
• Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
• Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
• Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
• Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
• Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
• Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
• Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
• Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
• Dějiny Židů jsou nedílnou součástí příběhu českých zemí, ukazuje nová kniha