03. 10. 2019
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a premiér Andrej Babiš slavnostně otevřeli nový depozitář v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR. ...
27. 09. 2019
V nádherném prostředí zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově se na konci září odehrála novodobá světová premiéra opery německého skladatele Johanna Adolfa Hasseho Il Demofoonte. ...
26. 09. 2019
Versailleská mírová smlouva, od jejíhož podpisu letos uplynulo 100 let, zásadně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Nové pohledy na tento dokument přináší dvoudenní mezinárodní konference, která dnes začala v Černínském paláci v Praze.
17. 09. 2019
Jak dnes po 30 letech vzpomínáme na komunistický režim? Viditelnou a symbolickou vzpomínku představují sochy, desky a instalace ve veřejném prostoru, minulost reflektují také filmaři a spisovatelé, s pamětí jako pramenem se vyrovnávají orální ...
16. 09. 2019
Mohl v roce 1938 Sovětský svaz zachránit Československo? A proč nebyli jeho zástupci pozváni na konferenci do Mnichova? Na základě nově zpřístupněných dokumentů z ruských archivů vznikla unikátní výstava Rozbití Československa 1938-1939.
10. 09. 2019
Expert na dobu pozdního středověku, životopisec a znalec díla Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, ale také znovuobnovitel Historického ústavu Akademie věd a zakladatel Centra medievestických studií: František Šmahel, nestor české historické ...

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce